The Boy in the Striped Pajamas
The Boy in the Striped Pyjamas
Chlapec v pruhovanom pyžame
Režie:
Mark HermanScénář:
Mark HermanKamera:
Benoît DelhommeHudba:
James HornerHrají:
Asa Butterfield, Jack Scanlon, David Thewlis, Vera Farmiga, Rupert Friend, Richard Johnson, Sheila Hancock, Cara Horgan, Amber Beattie, David Hayman (více)Obsahy(2)
Osmiletý Bruno žije se svojí rodinou v Berlíně, kde má i spoustu přátel. Jednoho dne se ale musí rodina přestěhovat, protože Brunův otec, nacistický voják, dostal novou práci na venkově. Nový domov je chladný a plný nacistických vojáků, a protože v okolí nikdo jiný nežije, vypadá to, že Bruno nové kamarády jen tak nenajde. Hned v první chvíli si ale všimne „farmy“, na kterou vidí ze svého okna. Farma je ve skutečnosti koncentrační tábor... Bruno se stále nudí, rád by vyrazil někam ven, ale smí být pouze před domem. Brunova sestra Gretel tráví hodně času s nacistickým vojákem Kotlerem. Jednou Bruno náhodou objeví cestu z domu. Také si všimne černého kouře, který vychází z „farmy“, pak upadne. Pomocník Pavel Bruna ošetří a jeho matka mu za to poděkuje. Pavel býval kdysi lékař, teď škrábe brambory. Brunovi se podaří zmizet z domu a na svojí výpravě narazí na tábor, za jehož plotem sedí osmiletý chlapec Shmuel. Bruno se s ním skamarádí a chodí ho často tajně navštěvovat. Bruno pořád nechápe, kde to vlastně Shmuel žije, ale ví, že je Shmuel Žid. Dvakrát týdně mají Bruno a sestra domácího učitele, který je učí nacismu. Z malé Gretel se stává nacistka a věří v Hitlera, její matka je z toho v šoku... Za Brunem a jeho rodinou přijede na návštěvu děda, babička odmítla přijet, protože je proti tomu, co její syn dělá. V den slavnostní večeře se Brunova matka dozví, že je tábor vyhlazovací a s manželem se hrozně pohádá. Od té doby se Brunova matka chová jinak. Na večeři se voják Kotler prořekne, že jeho otec utekl ze země, protože nesouhlasil s tím, co Hitler dělá. Brunův otec to slyší nerad. Kotler je z rozhovoru velmi nervózní, a když sluha Pavel omylem rozlije víno, Kotler ho na chodbě umlátí k smrti. Gretel pak řekne Brunovi, že „farma“ je pracovní tábor a že Židé jsou nepřátelé. V domě se chystá promítání a slavnostní večeře a Shmuela poslali, aby tu leštil sklenice. Když mu dává Bruno jídlo a povídají si, přistihne je Kotler. Bruno Shmuela zapře... Brunův otec pak promítá lživé video o tom, jak krásné je to v táborech, a Bruno mu uvěří... Bruno chodí za Shmuelem každý den, ale ten tam není, až se jednoho dne zase objeví. Shmuel má poraněné oko, někdo ho zbil. Bruno se Shmuelovi omlouvá a on mu odpouští. Brunova babička zemřela během bombardování a na hrob jí poslal kytku i Hitler. Brunova matka chce kartičku s jeho podpisem sundat, protože ví, že by ji tam babička nechtěla, ale Brunův otec jí to zakáže. Brunovi rodiče se pak doma pohádají, Brunova matka nazve svého manžela nestvůrou a chce i s dětmi pryč. Brunův otec tedy dětem oznámí, že se budou druhý den stěhovat. Bruno tu ale chce zůstat... (TV Prima)
(více)Recenze (1 093)
Bruno je osmiletý kluk, žije v rodině jednoho z esesáků, který vede pracovní tábor. Bruno na to brzy přijde, tábor objeví a seznámí se tam se stejně starým klukem, Shmuel, který je Žid. Stanou se z nich přátelé. Vydrží jejich přátelství? ()
5* za příběh. Jinak je film ne moc dobře až naivně natočený. Až na závěr, který se povedl. ()
Zázrak se nekoná a máme tu další emocionálně umělý film z 2. světové války jehož největší síla ovšem spočívá ve snaživých hereckých výkonech (Butterfield, Thewlis, Farmiga, Scanlon!) a celkem originální pojetí daného období (malý a nevinný kluk zjišťuje že nacisti jsou svině a zároveň s pomocí svého kamaráda zjišťuje že židi nejsou až tak špatní jak se říká) Z řad průměru to nakonec ale vytrhne strhující závěr ze kterého mám stále husí kůži. Herman to ustál asi nejlépe jak to jen šlo... ()
Super psychologický film, skvělé výkony, hezká hudba a výborný nečekaný konec, za který jsem se nakonec přiklonil k 5*. ()
Po tomto bijáku jsem měl skutečně problém usnout. Ta dětská naivita, nechápání okolní situace v kontextu s ukrutnými a despotickými SSsáky a vyhladovělými trpícími židy, to mě velice hluboce zasáhlo a v hlavě mi po skončení filmu létaly tisíce myšlenek nad tím, jak tohle mohl vůbec někdo dopustit. Samozřejmě se o historii 20. století zajímám už dlouho a o holocaustu něco vím, přesto mě tento nový pohled na věc ohromil - pohled osmiletého hocha Bruna. Bruno nechápe, proč se musí stěhovat z Berlína někam na východ, kde nic není a nikoho nezná a je tam pouze "farma", kde jsou lidé v pyžamech. Jednoho dne unikne a seznámí se s místním chlapcem Shmuelem, který vypadá dost bídně a jeho dětství stojí za vyližprdel. Nehrají žádné hry s čísly, nemají na farmě spoustu zábavy, naopak má strašný hlad. V rodinném sídle slouží také jistý Pavel, doktor, který škrábe brambory, ale jednoho dne omylem rozleje víno a mladý blonďatý SSsák ho ubije k smrti - odporná scéna. Možná to začne Brunovi docházet a proto jsem nepochopil, proč se Shmuela při leštění skleniček nezastal. Jediná normální lidská bytost zde byla kromě Bruna jeho matka, otec byl sice SS Kommantant, ale také nepůsobil úplně přesvědčeně a fanaticky, na rozdíl od toho mladého zmrda - toho stihl režim zpracovat v brzkém věku. Konec filmu byl dost bolestivý, protože v osmi letech jsme samozřejmě dělali spoustu nerozumných věcí a nechápali jsme svět okolo, ale prokopat se do vyhlazovacího tábora a obléct se do pruhovaného pyžama, to je snad největší dětská hloupost v dějinách filmu. A jako na potvoru zrovna v okamžik, kdy jsou všichni nahnáni do plynové komory s Cyklonem B. Filmu samozřejmě musím vyčíst to, na čem to celé stálo - je naprosto nereálně, aby se jakýkoliv židovský vězeň poflakoval u plotu a komunikoval s okolím, aniž by si toho všimli strážci a dokopali ho zpět do práce. A ten propagandistický film o spokojených a nasycených vězních, který si tam promítali, to mě rozesmálo a děsilo zároveň, protože se od té doby na tomto poli moc nezměnilo. ()
Pohled na holocaust propagandou pokřiveným pohledem osmiletého dítěte je osvěžující, a všudypřítomná optimistická hudba se tomu snaží dost výrazně napomáhat. Fajn mi přišlo minimalistické až komorní pojetí, herci zejména v hlavních rolích jsou výborní. Nicméně závěrečná část mi to hodně zkazila, a kompletně se u mně minula účinkem, a to hlavně proto, že je přímočaře a nerealisticky natočená, a nedostatečně vygradovaná. ()
Začínám si myslet, že možná naleznu společnou řeč s panem POMO. Předně se chci omluvit, že reaguji na Vás, ale Vaše recenze se vždy zobrazují při psaní těch mých a proto je pro mne snadné reagovat. Jsem totiž nesmírně líný člověk a raději než abych vyplodil něco originálního, spíše reaguji na Ty tvůrčí recence (Váš případ), než abych napsal něco původního. V tomto případě si ale nemyslím, že změna režiséra by něčemu pomohla, protože předloha. Je totiž velmi prostá (a proto i nesmírně silná, podobně jako například Tma nemá stín od Arnošta Lustiga, ostatně také zfilmovaná) a nenabízí prostor pro filmové experimenty. ()
Příběh, který zahraje přesně na ty správné strunky. ()
Konfrontace dvou světů, oddělených dvou set dvaceti volty a kilometry ostnatých drátů, hranicí mezi nesvobodou, útlakem a příkořím na straně jedné a volností, kratochvílí a svobodnou vůlí na straně druhé. Právě z tohoto důvodu působí nenucené dialogy syna židovského hodináře a nejmladší ratolestí Hauptführera koncentračního tábora tak kosmicky a vlezle osobně, jakoby slunce svítilo jen na jedné straně a snažilo se svými paprsky oslepit nežádoucího... Dát tomuto pro mě naprosto neznámému režisérovi ke kameře do druhé ruky ještě raneček zkušeností a špetičku umu filmových titánů, třeba by vyrukoval s delší stopáží a větší precizností při castingu. Nicméně ta britská škrobená angličtina v čistě arijském prostředí nepůsobí dostatečně panovačně a jednoduše se nehodí. ()
Pre mna jedno velke prekvapenie. Hoci s odstupom casu to nadsenie opadlo, stale to patri do mojho top rebricka roku 2008. Druha svetova vojna a holokaust ocami deti. Fantasticke vykony detskych predstavitelov. Dokonca ani ta anglictina na nemeckej strane mi vobec nevadila. ()
Velmi zajímavý a působivý snímek. Jenom některé postavy působily trošku nehodnověrně a nekonsistentně - např . matka. Podobně kluky nepozorovaně se bavící okolo plotu je asi třeba brát spíše jako určitou nadsázku... ()
Těžko se mi spalo po shlédnutí tohoto filmu. Musím říci, že mě psichycky naprosto vysál. ()
Zvláštně chladný, zvláštně smutný ale extrémně zajímavý snímek. Asi jsem od tohoto filmu čekal víc, že mnou budou v průběhu cloumat emoce. To se nepovedlo. Přesto jsem u obrazovky seděl jako přikovaný a závěr byl opravdu dechberoucí. Bravo i hereckým výkonům, nepřehrávaným, jen takovým decentním. ()
Myslím si, že s takovým námětem se dalo pracovat mnohem lépe, ale já osobně jsem musela podvědomě z hlavy vymazat myšlenku, že tohle by se prostě stát nemohlo. Ale na druhou stranu...Je to kruté, smutné...Ti, co měli být potrestáni, tak potrestáni byli, ale trochu jinak, než bychom si to představovali. ()
Nevšední kvalitní film zvládající pojatou tématiku citlivým a korektním způsobem. Solidní herecké výkony s neokoukanými tvářemi. Perfektní outfit manželky a pikantní scéna s kondolací od šéfa. Britský sad end umocní celý film. ()
Žiaden film, hovoriaci o vojne prostredníctvom detských očí (a hlavne ak ide o druhú svetovú) sa asi nevyhne porovnávaniu masterpiece tejto oblasti - Život je krásny. Bohužiaľ aj tentokrát favorit vyhráva, no rozhodne nie je už tak jednoznačne. Chlapec v pruhovanom pyžame je jednouchý priamočiary príbeh o kamarátstve dvoch ľudí, ktorí by sa v tej dobe a na tom mieste mali "správne" nenávidieť. Zdanlivo pomaly plynúci, kľudný, dramatický príbeh oživený nesmelými pokusmi o jemný chvíľkový humor vychádzajúci z detskej nevedomosti, detských spôsobov a nezrelosti. A pri tom má pre diváka záver ktorým zaklincuje do sedadla, roztlčie srdce a rozdrása nervy tak, akoby to nikto v danej chvíli ani z ďaleka nečakal. Či ten záver je dobrý alebo nie, nebudem hodnotiť, to si určí každý divák sám tak ako to cíti. V každom prípade som až do posledného záberu čakal, že to dopadne inak a pri záverečných titulkách som neveriacky pozeral a hovoril si - "Takto to predsa skončiť nemôže!" Ale skončilo... Mimoriadne silných 4,5* ()
Filmy o holocaustu nejsou sami o sobě moc příjemné. Obzvláště, když Chlapec v pruhovaném pyžamu je příběh líčený naivníma dětskýma očima, a to vždy působí ještě mnohem více drsnějším způsobem. Tři čtvrtě filmu běží v poklidných kolejích objevování osmiletého Bruna a velice nápadně připomíná plešounem oceněný Život je krásný. To vidím za největší mínus Chlapce v pruhovaném pyžamu, že přišel až právě po něm. A také možná stopáži by neuškodilo být o pár minut delší. I větší prokreslení vztahů tu také mohlo být. Ale i tak to ke vtáhnutí do děje stačí a vy se připravujete, co přijde za konec. Ale připraveni nejste. Budete totiž svědky něčeho opravdu nečekaného, za hudebního doprovodu Jamese Hornera naprosto dech vyrážejícího, až brutálního. Poslední záběr je pryč, běží titulky a já stále (možná trochu naivně jako Bruno) očekávám happy-end. Ale ten nepřijde a už vůbec ne u filmu s takovýmhle tématem a je velice dobře, že zase po pár letech někdo ukázal období 2. světové války v pravém světle - jako nešťastné. ()
Bylo by to na 5*, kdyby nebylo tý angličtiny. Nejsem vyznavač němčiny, právě naopak, ale tenhle film by si jí zasloužil. Jinak se mi moc líbila myšlenka "pohled na holokaust dětskýma očima", kdy se kluk přes všechny ty lži a snahy o vymejvání mozků dostává k pravdě. No a závěr - abych pravdu řekl, tak trošku jsem to čekal, ale stejně mi zaskočil. ()
Nádherné válečné drama, s dojemným a krutým koncem....nemám co vytknout. ()
Fantastický námět, kterému by slušelo méně konvenční zpracování, které by lépe udrželo pozornost. U závěru jsem hrůzou zavírala oči. ()
Související novinky
Scorsese zavrhl Di Capria
Neměl ale na výběr. Hrdina jeho nového filmu totiž bude mít pouhých 12 let, a přestože je Leo „věčný kluk“, tohle bychom mu asi neuvěřili. A tak se Marty musí alespoň dočasně vzdát svého oblíbeného… (více)