Northangerské opatství

Docela milé, místy i dost vtipné, hlavně ty romantické představy hlavní hrdinky ("Vyrušil ho náhlý hluk. Blížil se. Dveře se prudce rozletěly. Vešel muž, který za sebou násilím táhl krásnou dívku. Tvář měla zmáčenou slzami a zrůzněnou strachem a úzkostí." To je skoro jako bych to napsal já   ), některé narážky či neobratnosti a nezkažená naivita ("Rád bych navštívil Allenovy. Mohla by mi slečna Morlandová ukázat cestu?" - "Ale jejich dům je vidět z okna." - "Mlč, Lucy."   ) a poukaz na dobové zvyklosti (nemůžeme spolu promluvit, dokud nás formálně nepředstaví). Vytknul bych asi že je to od začátku až příliš jasně nalinkované, že pak sourozenci Thorpeovi až příliš náhle zmizí ze scény. U Isabelly sice vidíme, jak se připravila o věneček, ale pak nějak šlus (kromě toho, že se pokouší si Isabellu usmířit dopisem) a její bratr, který si na Catherine dělal zálusk, zmizí z děje ještě daleko dříve. A vlastně i Isabellin bratr, přijde o snoubenku a pak nic, nějakou dohru, dopovězení, alespoň jako u Eleanor, by to chtělo. Ale celkově příjemné na letní odpoledne či večer. (12.07.2023)

Tento film i přes určité vybočování neustále budí dojem příběhu z růžové knihovny. Závěr filmu tento pocit dost dokazuje, což filmu trochu ubírá na žánrové kvalitě. Přesto ale je tento, dá se říct klasický, příběh protkán kvalitní atmosférou trochu mi připomínající "Fanny Hillovou". Tři hvězdy jsem dal proto, že jsem očekával trochu dramatičtější a možná i více mysteriózní příběh. Jedná se o to, že knižní předloha mohla být plošší a režisér chtěl trochu toho dramatu přidat anebo byla kniha dost dramatická a režisér to prostě na takovou úroveň nevytáhl. Knihu jsem ale nečetl, nemohu tedy hodnotit. Film byl tedy více romantický než tajemný. K této "sladkosti" dle mého soudu přispěla svým roztomilým projevem představitelka naivní a zasněné mladé dívky. JJ Feild byl sympatický a velmi příjemný, v některých pasážích se mi ale zdálo, že trošku přehrával. A to například v závěru, kdy vysvětluje chování a pohnutky svého otce, SPOILER: jenž svým chladem a vypočítavostí pomalu psychicky zabíjí svou ženu. KONEC SPOILERU. Celkově vzato: film je pro romanticky rozněžněné duše dobrou volbou. Mně ale k lepšímu hodnocení přece jen několik dějových vyhrocení chybělo. (10.12.2010)

„Nejhorší zločiny jsou zločiny srdce.“ Trávit čas na stránkách románů je skoro stejně škodlivé jako odpočívat u pohyblivých obrázků. Když to přeženete a navíc máte od sudiček ve vínku a hlavě přebujelou fantazii, může se snadno stát, že se vám realita poněkud zašmodrchá. Jenže mě fitness nikdy nic neříkal a tak si občas ráda nezdravě odpočinu u příběhu, kteří znají i něco jiného než kancelářskou židli a postel. Převlékají se ke každému jídlu, stolují se stříbrem (kdepak pizza a seriál :), vyšívají, chodí na dlouhé procházky, píší dopisy, předčítají z tlustých knih a zasněně hledí na krajinu. I když jsou mnohem lepší adaptace Jane Austen než tato (Henry sice vypadá jako jeden můj kamarád, ale Catherine je strašná husa, moralizování na konci fakt nemuselo být a stavba příběhu stojí za starou belu), úplný malér to taky není (opatství je pěkné a zlý bratr taky). No a teď zpátky do rachoty. (17.01.2017)

Podružný námět, zpracovaný totálně nezábavnou formou. Netrvalo dlouho a brala jsem to rychloposuvem. Stále se jen leze sem a tam, blábolí se o tom i jiném, děvenka hledá vzrušení v hororové červené knihovně a občas v bujné fantazii vidí sama sebe jako součást toho, co právě čte. Nakonec v touze po hororových prožitcích přijme pozvání do starobylého opatství, kde se její bujné fantazie přehoupnou do zcela jiné a nečekané reality... Díky, nikdy více! (27.07.2021)

Tak to bylo z toho slabšího soudku. Příběh se od začátku snaží až příliš okatě hrát na mysteriózní strunu, což se vůbec nepovedlo. Mimo to se nějak pozapomnělo na romantickou linku, která nedostala příliš prostoru a tak v závěru působila nuceně a nepřirozeně. Chemie ba i dokonce lásky jsem si mezi hlavními aktéry po celou dobu vůbec nevšimla. Navíc jsem očekávala nějaký zvrat související s manipulátorem panem Thorpem, celé jeho zlé záměry nakonec vyzněly naprázdno. Stejně tak to bylo s nepříjemnou Isabellou. Ze stolu byli oba smeteni až moc rychle. A největší kámen úrazu vidím v hlavní hrdince - já opravdu nevím, jak striktně se film držel předlohy, jestli je to vinou herecky ploché Felicity nebo špatně napsanou postavou, ale neskutečně mi vadila. Po silných a inteligentních hrdinkách působila jako hrozně naivní husička s neustále otravně pootevřenými ústy a tupým výrazem. To by mě zajímalo, co na ní milý pan Tilney viděl. Mohla bych pokračovat kritikou nevydařených kostýmů a ledabyle upravených účesů, ale to kvalitu filmu zase tolik neovlivnilo. Ty tři hvězdičky jsou pravděpodobně jen za krásnou anglickou krajinu a mou slabost pro dobovou romanci, bohužel (a charisma JJ Fielda se na tom asi taky trochu podílelo). (29.12.2013)