Je to i můj život

Silný filmový zážitek, který ale možná až moc tlačí na pilu, i když při zvoleném tématu se asi nic jiného čekat nedalo. Neříkám, že film na mne nezapůsobil, opak je pravdou, My Sister´s Keeper člověka donutí zamyslet se nad některými otázkami a dokáže na diváka přenést bezmoc, kterou prožívají osudem zkoušené postavy, bohužel v některých momentech film až hraničil s citovým vydíráním, což mi nebylo moc sympatické a o to více si vážím filmů, které k podobným tématům přistupují střízlivěji, vyhýbají se hollywoodskému přehnanému dramatizování a komunikují s divákem na upřímnější rovině. Díky kvalitním hercům, kterým bezesporu dominuje Abigail Breslin se Sofií Vassilieva, film funguje i v těch nejvyhrocenějších momentech a dokonce i Cameron Diaz, kterou nepovažuji za nijak objevnou herečku, svůj part zvládla s přehledem. My Sister´s Keeper je navzdory výše uvedeným výhradám dobrým filmem, nikoliv však skvělým. 70% (04.03.2010)

Koukáte na melodramatický film o soudržnosti rodiny ve složitých životních situacích, kdy do prosluněných záběrů hraje jemný klavír a těžké scény jsou narvané emocemi a skoro si chcete říct, ze jde o další hollywoodský kalkul, jenže pak vám dojde, že Cassavetes to má prostě v ruce a v jistých aspektech je i v banálních a ohraných tématech/scénách - jakkoliv jsou schématické - svůj, dostatečně procítěný, nevtíravý, intelektuální a emocionálně kulervoucí, úřadující velmi obdobným způsobem jako v The Notebook. Cameron Diaz hraje jako o život. (05.03.2015)

Tento film ma ohromil, a to som ho ani nemal v pláne si pozrieť. Zaujala ma jeho téma. Zatiaľ ma nenapadlo, že okrem kradnutia orgánov (niekedy aj zabíjania "darcov") je medicínsky možné, aby rodičia takéhoto nedobrovoľného "darcu" splodili. A dôsledkom takto zvráteného uvažovania a konania rodičov je otázka, kde sa rodičia zastavia pri používaní jedného dieťaťa na záchranu druhého. Zaujala ma chladnokrvnosť tej hysterky pri "Sofiinej voľbe" , ktorej zvrátené chápanie materstva a rodiny ju spoľahlivo vedie až ku kriminálnemu správaniu. Film ako taký považujem za veľmi dobrý, aj keď by mu prestrihanie veľmi prospelo, ale jeho hlavný prínos vidím v poskytnutí námetov na premýšľanie. Podobný pocit som mal aj po filme Čas prebudenia. (22.01.2011)

"Chci žalovat rodiče o právo nakládat se svým tělem." A já s Annou snaživě souhlasím. Taková je totiž role muže v tomto filmu - být sympatickou oporou a nechat malé i velké dámy rozpoutat vlnu emocí. Přiznám se, že filmy proklamující již svým námětem touhu vyvolat pláč obecenstva u mne dopředu vyvolávají ostražitý odpor, ale s trochou zdráhání musím konstatovat, že tento se celkem povedl. (16.08.2016)

O lidské bolesti s úctou. Neb ona je tím hlavním hybatelem, ta která inspiruje. Kate je človíček s pletenou čepičkou, čekající na sestřin poklad. Má bublifuk a každá prasklá bublina značí bližící se konec. Myslím. Taky myslím, že je lepší se s věcmi vyrovnávat. Dlouho jsem neviděl tak rozporuplný film, jehož mnohotematičnost a především síla vyprávění, mě zadupe a nepustí. Slyším výtky a souhlasím. Konec dře a strašně chce, aby se divák vypustil z podoby a vypařil se do éteru. Pak si ale vybavím Kate a její poslední přerod v holku, kdy sestupuje ze schodů, připravená na bál. Do té doby klidná bedna má, vybafá poslední sousto emocí a vyšle do mozku zprávu: v tomhle případě srdce nekrotit a umlkne! "Vždyť je to i můj život!" (07.03.2010)