Habermannův mlýn

Až přespříliš silný akademismus rozvolněného dramatického oblouku Sofiiny volby Augusta Habermanna dělá z tak potřebného filmového otevření debaty kolem doposud víceméně tabuizovaného poválečného odsunu Sudetských Němců spíše televizně vyhlížející selanku a z kontroverzního tématu tak typicky koprodukční filmové nic. Juraj Herz totiž nahradil svůj někdejší expresionismus a vysoké umělecké nároky svých dřívějších filmů ubíjejícím patosem a vznikl tak snímek víceméně konvenční, v němž se kontroverze očekávaného tématu úplně rozplyne. Osobně mám pak ještě výhrady k dabování herců a k faktu, že řada ryze německých postav zcela nelogicky plynule přechází do češtiny, což mi přijde silně nevěrohodné... Juraj Herz a celý filmový štáb odvedli jistě kvalitní řemeslnou práci, to je ale asi tak vše. Něčím zásadním, a to jak v kontextu česko-německého vyrovnání, tak i středoevropské kinematografie, Habermannův mlýn rozhodně není... Podobné filmy a seriály: Krev zmizelého (29.11.2010)

Nikdy bych si nepomyslel, že místo tripu na kole s kámoškou, na který jsem se tak těšil, se budu dívat na český válečný historický film:-D Nu což, už se stalo, film to byl celkem obstojný, nikoliv natolik, abych si ho někdy pustil znova. Beru ho pouze jako průměr, což možná bude tím, že tento žánr není můj vyvolený, ale nemusí to tím být. Může to být tím, že mě tam moc scén nijak vážně nezaujalo, a celkově mi ten děj nepřipadal nikterak dechberoucí, vůbec mě nedostal do děje, nezažral mě jak by měl, což u těchto filmů požaduju. (05.06.2011)

Už se nedivím, že se na tomto filmu aktivně podíleli Němci. Pro neznalce naší historie (98% všech diváků za našimi hranicemi) by to vypadalo, že Němci v pohraničí byli v podstatě dobří lidé, kteří udělali pouze jednu chybu. Když dorazili náckové, mávali jim vlajkami. Češi je pak za to odsunuli, zmlátili a povraždili. Fakt, že filmaři nedokázali ukázat zfanatizovanost Němců (u Čechů to dokázali brilantně) v Sudetech před válkou, ale nerozhodnul o mém nízkém hodnocení filmu. Hrozně mi vadila urychlenost děje, měl jsem pocit, že když se film stříhal, všichni byli na extázi, protože tak chaotické střihy jsem dlouho neviděl. Všechny herecké výkony jdou díky střihu do háje, film měl za úkol popsat dění po dobu celé války, ale přitom zařadil naprosto zbytečné scény a ty hlavní (kterým se měla věnovat větší pozornost a pořádně je rozvést) usekával. Habermann tedy působí jako idiot, který je jednu dobu naprosto veselým chlápkem bez starostí a má od všeho odstup, ale za minutu už je nervově zhroucený a totálně zainteresovaný do tamního děje. Chyba ovšem není v něm, ale ve faktu, že během té jedné minuty uplynuly dva roky. Papírově vyhrocené scény a utrpení zde působí tak instantně, že jsem až litoval herce, jak do toho dávají všechno a přitom ve výsledku vypadají jako strojení kašpaři. Přidávat filmu jen proto, že jsme ho natočili my a vypadá "tak trochu na Hollywood", nebudu. 20% (06.05.2011)

Pro jednou ponechám stranou svoje emoce, který měli díky filmu hodně hlasitý budíček a jen řeknu, že jsem nesmírně rád za podobné filmy a pevně věřím, že téma, kterého se film dotknul v samotným závěru bude někdy rozvedeno v samostatném celovečením filmu. Tohle se totiž netýkalo ani zdaleka jen pohraničí. Ač nerad mám k filmu sice jen jednu, ale zato podstatnou výtku. Podle mě tuhle látku není možný zpracovat do celoveřního filmu. Chyběl mě vývoj jednotlivých postav, vztah mezi nima. Válka byla příliš dlouhá a každej z nás i z fašounů byl konfrontovám z mnoha podstanýma situacema, které prostě nevznikli z ničeho nic a za dvacet minut došli ke svému epilogu. To prostě nejde. Jak si mám udělat názor na chování lidí v tak extremní situaci jako je válka, když v podstatě nejsem seznámen z jejich charaketrem. Neznám jejich reakce, myšlení ani činy. Tady na každej rok okupace vycházela jedna dvacetiminutová epizoda a to ne. Nerad to říkám, ale chtělo to velmi podorbný seriál. Takhle to na mě působilo, jak kdybych nasedl do Pendolína a událostma ve válce jen tak proletěl. Chvilku jsem dokonce váhal se třema hvězdama, ale za ty emoce co mám v sobě by to nebylo k filmu fér. Ke čtvrté hěvzdičce navíc výrazně dopomohli i herecké výkony, tam v podstatě nemám komu co vyčíst. Pod komentář uživatele Simon84 se podepisuju v plném rozsahu. (29.10.2010)

Tento film sa tesne po premiére dostal do modrých čísel a zotrval v nich pekne dlho. Neviem, čo komu chýbalo, ale pre mňa je Habermannov mlyn jedným z najlepších filmov, aké za posledné roky vznikli v Čechách. Potešilo aj to, že slovenský režisér Juraj Herz sa na staré kolená dostáva do skvelej formy. Film ma chytil hneď od úvodu, kde davové scény s komparzistami nepôsobili trápne, skôr naopak. Cítil som mrazenie, ktoré mávam pri silných drámach. Nezachytil som žiadnu zbytočnú či trápnu scénu. Príbeh je zrežírovaný naozaj prehľadne,aj vzhľadom na veľké množstvo postáv, ktoré vo filme hrá. Veľmi pozitívne je, že aj malé postavy tu majú svoje dôležité miesto. Mylne som si namýšľal, že prvé husle bude hrať. K. Roden a nakoniec som bol fakt prekvapený, že nedostal toľko priestoru ako som si myslel. Hlavnou postavou je pán Habermann, ktorého veľmi dobre a presvedčivo stvárnil nemecký herec. M. Waschke. Scéna "jeden Nemec sa rovná desať Čechov", je veľmi silná a nie je jediná, ktorá vás chytí za srdce. Hlavný nemecký veliteľ je správne "slizký" a nesympatický. Pravdepodobne mnohým tento film nastaví zrkadlo, hlavne v posledných minútach, kde priateľ nepozná priateľa a ako svine sa prejavili aj tí, od ktorých by sme to nečakali. Je jedno, či ste Nemec alebo Čech. Téma odsunu Nemcov z českého územia je na pozadí tohto príbehu vyrozprávaná jasne a zrozumiteľne a ak by som bol učiteľom dejepisu, odporučil by som ho žiakom. Chvíľu som uvažoval o plnom hodnotení. Nakoniec silných 80%. (31.05.2011)