Zmizení

Tak filmovej říjen je zatím dodavatel mnoha hvězdiček, po Gravitaci tu máme další kvalitku a já z pytle tahám tentokrát hvězdy čtyři. Mám jedinou výtku a to jsou ty kecy o bohu, nepasovalo to tam. Ovšem zbytek ,to už je slušný žihadlo. Když pominu výborně budovanou atmosféru, solidní napětí a velmi kvalitní herecký výkony, tak mě totálně odpálila postava Kellera Dovera, to jakým způsobem vzal "spravedlnost" do svých rukou a divák tak vidí téměř v přímým přenosu co dokáže z člověka udělat silná, emotivní a bolestná událost. To, alespoň z mýho pohledu strčilo do kapsy všechno ostatní. (08.10.2013)

Kelly Dover oslavuje deň vďakyvzdania spolu so svojou rodinou v spoločnosti najlepšieho priateľa. Príjemná rodinná atmosféra sa mení v drámu potom, ako nečakane spoločne mizne Doverova dcéra s dcérou hostiteľa oslavy. Prípadu sa ujme mladý, ale zato ctižiadostivý detektív Loki, ktorý vedie vyšetrovanie vlastnými metódami. Po celú dobu vyšetrovania mu jeho situáciu nikto zo zainteresovaných neuľahčuje. Práve naopak. Podarí sa mu napriek všetkým prekážkam vypátrať nezvestné dievčatá? Veľmi slušný "staromódny" thriller plný zvratov. Skôr, ako k snímku Se7en by som ho prirovnal k nemenej slávnemu Zodiacovi, kde Jake Gyllenhaal taktiež stvárnil jednu z hlavných postáv. Napriek tomu, že tento film skutočne spĺňa najvyššie kritéria, kvalitu spomínaných snímkov nedosahuje. Chýba mu totiž väčší náboj. Záver "len" rozuzlil príbeh, pričom nepôsobil nijak strhujúco, ako by sa možno očakávalo a žiadalo. Presto všetko sa jedná o kvalitný thriller, ktorý môžem vrelo odporučiť. (15.11.2013)

Zmizení v sobě nese náznaky kvalitního psychologického dramatu i velmi dobré detektivky. Na obou žánrových polích ale nakonec prohrává. Jako film, který se zajímá o postavy, selhává vinou zkratkovitého (i v kontextu situací, v nichž se ocitají) nebo naopak přespříliš prozíravého jednání hrdinů. Vyjma Jackmana, o němž je většina podstatného řečena loveckým prologem, a Gyllenhaala, ozvláštňujícího svůj výkon podezřele častým mrkáním (které může značit temnou minulost, ale také jen to, že má tik), jsou ve filmu samí herci do počtu. Nepřispívají k navození morálně ambivalentních pocitů, které tvoří jádro vyprávění, pročež se Villeneuve ani neobtěžuje jejich zřídkavou přítomnost lépe odůvodnit a zapojit je do hlavního dění. Nejvíce na účelové nakládání s postavami doplácí Kellerova manželka. Maria Bello ale také ze všech herců nejagresivněji přehrává, takže nás její chvílemi malátné, chvílemi hysterické vrávorání filmem nemusí mrzet. ___ Na závažnosti by zřejmě filmu měly dodávat dlouhé záběry (třeba kůry stromů), časté zatmívačky, hustý déšť, využívání hluků prostředí namísto nediegetické hudby (která je podobně kakofonická jako zvuky, takže se někdy, stejně jako ve Fincherových Mužích, kteří nenávidí ženy, těžko odlišuje, kde končí jedno a začíná druhé). Nejsou to dvakrát originální prostředky k navození ponuré atmosféry, ale vcelku fungují. Villeneuve jich ale nadužívá, vinou čeho – mimo jiné – film selhává jako procedurální thriller. ___ Atmosféru dotvářející záběry převažují nad záběry, které sdělují nějakou směrodatnou informaci. Většina zásadních odhalení je nadto založena na nepřesvědčivé náhodě, nikoli na sběru a analýze důkazů. Délka pátrání (a tedy ani filmu) není s ohledem na způsob odhalení pachatele adekvátní. Na konci si nejsilněji uvědomíte, že celá detektivní linie se všemi falešnými stopami a víceznačnými indiciemi byla zkonstruována pouze za tím účelem, aby mohly být postavy konfrontovány s určitými morálními dilematy, aby něco hodně nepříjemného zažily i provedly a aby se měly po vypotácení z (a)morálního bludiště z čeho vykoupit (jde o jeden z řady tradičních náboženských motivů, s nimiž film, hemžící se hady, kříži a citacemi z Bible, pracuje). ___ Jestliže mu záleželo přednostně na psychologické rovině vyprávění, proč Villeneuve věnuje tolik prostoru rovině detektivní, proč se nás po většinu filmu snaží přesvědčit, že přeci jen jde o krimi? Jedna rovina oslabuje tu druhou. Nezájem o minulost a hloub sahající motivace postav lze akceptovat v procedurálu, ne v psychologickém filmu. Díry v logice by tolik nevadily v psychologické studii člověka v krajní situaci, v detektivce však ruší. Namísto jednoho konzistentního vznikly dva filmy veskrze neuspokojivé. 70% (09.10.2013)

Pokud se jednoho škaredého večera doma nebude rovnat počet dětí počtu mých oplodňujících výstřiků, tak bude zle. Každého šmejda, který se na mě někdy divně podíval, totiž přitluču hřebíkem za přirození ke stropu a budu se dožadovat svého práva na svobodný přístup k informacím. Z tohoto úhlu pohledu Kellerovi naprosto rozumím, což vůbec neznamená, že bych ještě více nefandil detektivovi Lokimu. Ten se sice občas zapomněl zeptat na něco zásadního, ale já jsem si to vyšetřování užil docela dost na to, že obvykle špatně trávím filmy, ve kterých se ubližuje dětem. (06.03.2014)

Pro mě rozhodně veliké překvapení. Skvělý výkon Jackmana a Gyllenhaala, kteří dokázali, že zvládnou i výrazně náročné role. Film asi nejvíc vystihuje označení psychologický thriller, protože se jedná o šedý, ponurý až depresivní, ovšem velice atmosférický film, který naprosto rezignoval na nějaké přehnané pokusy o velkolepost a na místo toho nám Denis Villeneuve připravil drama s povedenými dějovými zvraty a naprosto perfektně useknutým koncem. Film má dvě a půl hodiny, což je teda pořádná pálka, ovšem jakmile se už začnete chystat nedávat pozor, děj se rychle posune dál a najednou vás napíná, co to de a vy se jen přistihnete, jak nevěřícně zíráte. Pro potřeby filmu by však rozhodně, z mého pohledu, asi nebylo naškodu film trošku zkrátit...70% (05.12.2013)