Zmizení

Film o strachu, nejistotě a běsech, které více či méně hluboko vězí v každém z nás. Villeneuveho považuji už nějaký čas za jednoho z nejtalentovanějších režisérů současnosti a i když umí vytvořit i lepší atmosféru, stačí sledovat scénu zběsilé automobilové jízdy s oslepeným řidičem napříč městem, abyste si uvědomili, čí snímek máte před sebou. Podobně i scénář představuje ve svém žánru velmi slušnou práci, která umí překvapit a být originální. Tvůrci trpělivě budují napětí, tíseň a pocit ohrožení, nechávají svého detektiva tápat a přesvědčivě naplňují zadání thrillerového žánru. Pro rodiče neexistuje noční můra než zmizení dítěte a filmaři své postavy nijak nešetří. Aniž by se topili v sentimentu, dokážou vybičovat emoce na maximum. Filmem silně rezonuje ještě jeden motiv - pokušení vzít vyšetřování a spravedlnost do vlastních rukou. Otec ztraceného dítěte této touze neodolá a scénárista nachází pro mučení ve jménu vyšších cílů určité ospravedlnění. To podle mých měřítek stojí film jednu hvězdičku. Z herců je nejvýraznější Jake Gyllenhaal, který odvádí vynikající herecký výkon a je dalším z důvodů, proč věnovat téhle kriminálce více než 150 minut svého času. Celkový dojem: 85 %. (21.07.2017)

,,…A JEDINÝ, CO TI POMŮŽE PŘEŽÍT, JSI TY SÁM…“ /// Taková seversky chladná atmosféra, pátračka samotářskýho policajta, trochu rodičovský iniciativy, trocha toho rodinnýho dramatu, hrátky s tím co je a co není správně … vlastně nic, co by čovek neznal. Ale vono je to tak fajn poskládáný a všechno dostává (díky stopáži) svůj (rozumnej?) prostor, nikam to nechvátá, ale udržuje mě to v takovým hezkým pnutí. Příběh o zmizení parchantů od A do Zet. Se vším co se může, nebo by se mohlo přihodit. S lidským chováním, s chybama, emocema. Jsem rád, že nejsem jedinej, kterýho nasrala (místo nějakýho chytřejšího - možná i kratšího závěru) sázka na lehkou debilitu. Ale na jednu projekci – DOBRÝ! Vlastně víc než dobrý! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mám to radši pomalejc a dýl. 2.) Zmizel mi parchant. (že ho nechceš hledat? Tak se na to vyser…) 3.) Thx za titule ,,fčelí medvídek“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (18.11.2013)

|| Scenár: Aaron Guzikowski | Hudba: Jóhann Jóhannsson | Produkcia: Broderick Johnson, Kira Davis, Andrew A. Kosove, Adam Kolbrenner | Distribúcia: Warner Bros. | Štúdio: Alcon Entertainment | Rozpočet: 46 miliónov $ | Tržby: 122,126,687 $ || Keď je na place Gyllenhaal & Jackman vs Dano, už to nemôže dopadnúť zle. Nakoľko som ale predchádzajúce filmy Villeneuvea nepoznal, netušil som, čo ma z režisérskej strany čaká. Gradáciou dopredu sa rútiace dramatické tornádo, ktorému nechýba prekvapivosť a nevypočítateľnost. K nesmrtelnosti filmu chýba jedine do-sedačky-zarážajúci koniec. 83% | Blu-Ray, THX, EN DTS | (29.01.2014)

Středně pomalé tempo ani delší stopáž filmu nijak neškodí. Villeneuve možná má lehce artové kořeny, ale jinak vypráví hollywoodsky mainstreamovým stylem, který po vzoru Zodiaca (s nímž má více styčných bodů) precizně dávkuje informace a nenechá diváka příliš dlouho přešlapovat na jednom místě. Rozpoutaná kriminální zápletka není kdovíjaká kofola-originál, ale má své zvláštnosti a hlavně ji řeší nesmírně schopný detektiv, na němž jde vidět to nejlepší z policejní práce včetně negativ plynoucích pro osobní život. Přítomné otírání se o náboženskou tématiku subtilně naznačuje, že když už se víra mění v činy, tak častěji ty špatné. Líbilo se mi zpracování charakteru Hugha Jackmana, aneb jak si člověk v nesnesitelné bezmoci prostor pro moc vytvoří. PS: Po druhém zhlédnutí po letech žasnu nad brilantností této studie charakterů (nyní jsem byl více zaujat detektivem Loki) a nad perfektním detektivním příběhem. 9/10 (09.10.2013)

Zmizení v sobě nese náznaky kvalitního psychologického dramatu i velmi dobré detektivky. Na obou žánrových polích ale nakonec prohrává. Jako film, který se zajímá o postavy, selhává vinou zkratkovitého (i v kontextu situací, v nichž se ocitají) nebo naopak přespříliš prozíravého jednání hrdinů. Vyjma Jackmana, o němž je většina podstatného řečena loveckým prologem, a Gyllenhaala, ozvláštňujícího svůj výkon podezřele častým mrkáním (které může značit temnou minulost, ale také jen to, že má tik), jsou ve filmu samí herci do počtu. Nepřispívají k navození morálně ambivalentních pocitů, které tvoří jádro vyprávění, pročež se Villeneuve ani neobtěžuje jejich zřídkavou přítomnost lépe odůvodnit a zapojit je do hlavního dění. Nejvíce na účelové nakládání s postavami doplácí Kellerova manželka. Maria Bello ale také ze všech herců nejagresivněji přehrává, takže nás její chvílemi malátné, chvílemi hysterické vrávorání filmem nemusí mrzet. ___ Na závažnosti by zřejmě filmu měly dodávat dlouhé záběry (třeba kůry stromů), časté zatmívačky, hustý déšť, využívání hluků prostředí namísto nediegetické hudby (která je podobně kakofonická jako zvuky, takže se někdy, stejně jako ve Fincherových Mužích, kteří nenávidí ženy, těžko odlišuje, kde končí jedno a začíná druhé). Nejsou to dvakrát originální prostředky k navození ponuré atmosféry, ale vcelku fungují. Villeneuve jich ale nadužívá, vinou čeho – mimo jiné – film selhává jako procedurální thriller. ___ Atmosféru dotvářející záběry převažují nad záběry, které sdělují nějakou směrodatnou informaci. Většina zásadních odhalení je nadto založena na nepřesvědčivé náhodě, nikoli na sběru a analýze důkazů. Délka pátrání (a tedy ani filmu) není s ohledem na způsob odhalení pachatele adekvátní. Na konci si nejsilněji uvědomíte, že celá detektivní linie se všemi falešnými stopami a víceznačnými indiciemi byla zkonstruována pouze za tím účelem, aby mohly být postavy konfrontovány s určitými morálními dilematy, aby něco hodně nepříjemného zažily i provedly a aby se měly po vypotácení z (a)morálního bludiště z čeho vykoupit (jde o jeden z řady tradičních náboženských motivů, s nimiž film, hemžící se hady, kříži a citacemi z Bible, pracuje). ___ Jestliže mu záleželo přednostně na psychologické rovině vyprávění, proč Villeneuve věnuje tolik prostoru rovině detektivní, proč se nás po většinu filmu snaží přesvědčit, že přeci jen jde o krimi? Jedna rovina oslabuje tu druhou. Nezájem o minulost a hloub sahající motivace postav lze akceptovat v procedurálu, ne v psychologickém filmu. Díry v logice by tolik nevadily v psychologické studii člověka v krajní situaci, v detektivce však ruší. Namísto jednoho konzistentního vznikly dva filmy veskrze neuspokojivé. 70% (09.10.2013)