Aquaman

Ryba je kámoš, ne žrádlo !! Kdo čekal temný DC, kde testosteroidový ééé teda testosteronový Aquaman bude párat rybáře za to, že loví velryby, ten se tak úplně nedočká, ale kdo se modlil k mému skorosoukmenovci Wanovi, ať DC zvedne z hlubin prdelních zpátky na výsluní, ten může plesat. Jasonovi sedla role Aquamana jak prdel na hrnec a kdo to nepoznal už v Justice league, kde byl jasně nejzábavnější postavou, tomu to snad dobliklo teď. Je to krásně ironický, že největší potenciál na miliardový výdělky má film se superhrdinou, kterej je z celýho DC universa jeden z těch nejvíc trapnejch, alespoň co se vizuálu a popularity v komixech týče. Jenže ve filmu nás nečeká blonďatej buzulínek s načančaným účesem, ale Khal Drogo Conanovič Momoa, tedy ukázkovej bad ass, díky kterýmu snad do budoucna v komiksech ten teplej vizuál Aquamana změní do Momovskýho a Aquaman tak dostane příležitost zasunout jinam než do starý makrely. Ve filmu má luxusní nabíječku slyšící na jméno Amber, která vypadá jak Ariel s velkýma kozama (takže jí to sluší) . Akcí se rozhodně nešetří a náš HERO nakope tolik prdelí, jako je jiker v kilovém kaviáru. Nečekejte, že ze svých protivníků bude dělat sushi páč erkový to neni, ale kurevsky zábavný jo. Hlavní záporák je sice nemastnej, neslanej, přiteplenej a nápadně podobnej komiksový verzi Akváče, asi aby bylo vidět jak moc ta verze stojí za hovno, ale celkovej dojem nemá šanci posrat. Kdo si chce na dvě a čtvrt hodiny dát podmořskej výplach mozku, ten chytne Aquamana za ocas a neputí, dokud nezačne stříkat mlíčí. Já se bavila královsky !! (30.12.2018)

Má to žábry, legíny, po mámě půlku příboru, a skáče to. Co je to? Kvakvaman! Hraje ho Momoja, Džejsn. Takže ženská část publika vcelku spokojeně vrní, neboť onen herec vlastní statné těleso (mladší třou stehna o sebe) a v reálu przní stařenu (zkušenějším pro přemíru lubrikace vykluzují venušiny kuličky, zasloužilým rodičkám pak venušiny koule). Druhé, v dnešních dobách dost opomíjené pohlaví, pak většinou nebere pana Conana Droga jako nekalou konkurenci, ale ideál, takže si též nestěžují. A děti? Znáte je. Hovádka. Těm se líbí ten příběh! No, já osobně za Jasona házím dvojku, protože z něj taky teču jak Němcová z funkce, a tvůrcům bych doporučil jednou vlézt do bazénu tři na sedm s alespoň metrovou hloubkou a vyzkoušet si, jak v něm fungují fyzikální zákony. Ti se pak nasmějí nad tím, co za píčovinu vytvořili, až hanba. (09.05.2019)

Jedna analytická poznámka k AQUAMANOVI... Nemám to důsledně promyšlené a viděl jsem film jen jednou, ale zaujala mě jistá jeho odlišnost od celkové vlny komiksových velkofilmů. ___ Většina z nich nabízí reinterpretace žánrových vzorců za pomocí moderních variací klasických mýtů. Na jedné straně to popisoval svého času Umberto Eco v souvislosti se SUPERMANEM (tj. moderní mýty nahrazující určité funkce klasických mýtů), na druhé straně je to zjevné zejména s Marvelem: každý film je vlastně aktualizací nějakého filmového žánru pro určitý segment publika, ačkoli v základu stojí vlastně totožné vývojové modely, což je zjevné hlavně u oněch tzv. originů. Tyto jsou přitom sepnuty do klasického vývojového oblouku hollywoodského filmu. ___ Ovšem co AQUAMAN? Podle mě kráčí spíše obráceně: využívá popkulturní žánrové vzorce a předpoklad vývojového oblouku hollywoodského filmu k (a) navracení se k mnohem starším více či méně mytickým modelům očištěným od postmoderní sebeuvědomělosti (maximálně se ocituje Pinocchio, ale už ne Jonáš), (b) víceméně epizodickému vyprávění, kdy se hrdina na svém kvestu potýká s dílčími překážkami, které jsou ve skutečnosti tím hlavním potěšením - a každá ho nějak posune, ačkoli vlastně není psychologicky definovaná postava. ___ O něco konkrétněji: snadno rozpoznáme moderní (sub)žánrová schémata ustavení komiksového hrdiny, parťáckého filmu, špionážní konspirace, brownovské detektivky "od bizarní stopy k bizarní stopě na základě čistých abdukcí", godzillovského kaidžu filmu, bondovského cestování po atraktivních lokacích či bitvy obrovských armád v duchu PÁNA PRSTENŮ. Ale je to spíše obráceně, když od sofistikovanosti míříme k mnohem klasičtějším schématům: antický polobůh mezi lidským a božským světem přijímá kvest... a už to jede (vč. svatého grálu). ___ Nejednou jsem si vzpomněl na původní SOUBOJ TITÁNŮ (1981), a to nejen proto, že představitelé Persea a Andromedy byli podobná herecká dřeva - a jejich postavy nikdy nebyly psychologicky definované, nýbrž se posouvaly od činů k činům, přičemž jsme se přesouvali mezi relativně uzavřenými vyprávěcími bloky ustavením zbrusu nového cíle. Ba co víc, v souvislostech dynamických STAR WARS působil srovnatelně starosvětsky, byť tentokrát je jí dosaženo spíše "uncool" kostýmy a celkovým designem než volbou sebeuvědomělých triků. ___ PS: Samozřejmě to stojí i na pečlivém rytmu, logicky oddělujícím větší soubory epizod: souboj bratrů na hodině, polibek na dvou hodinách atp. (01.01.2019)

Aquaman je blockbuster, nehanbiaci sa za svoju rozprávkovosť. Najviac zo všetkého pripomína jednotku Transformers alebo Deň nezávislosti. Ide tak o film, pri ktorom musíš zapojiť detektor tolerancie na maximum. A on sa ti za to odvďačí obrovskou mierou zábavnosti. Samozrejme to celé nedáva zmysel a nie je to problém odsúdiť ako úplnú blbosť. Wan sa totiž nebojí ísť na "full retard mode".Toto nie je film pre milovníkov Bélu Tárra, Stanleyho Kubricka alebo Federica Felliniho. Je pre ľudí, ktorí chcú v kine vypnúť mozog a vybrať sa na miesta, kam ich dokážu zaviesť iba pohyblivé obrázky hollywoodskych tvorcov (so všetkým dobrým aj zlým, čo k tomu patrí). Život je krátky, baviť sa treba 9/10 (13.12.2018)

„ATLANTIDA NEPOTŘEBUJE KRÁLE. POTŘEBUJE HRDINU!…“ /// DC konečně našli svůj svět – vodu! Pohádka, ve který Wan předvádí „svoje“ pojetí superhrdinskýho světa, má všechno, co vod tohodle žánru čekám. (Navíc nečekanou Kidman.) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Doma jíme jen vidličkama se třema zubama. 2.) Chodí za mnou mořská panna. Vopíchat... nevopíchat... /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE **** NAPĚTÍ * (02.01.2019)