Komentáře uživatelů k filmu (361)

  • heyda
    *****

    Ufff. No. Tak silný, depresivní a naléhavý film jsem pravděpodobně ještě nikdy neviděl. Jelikož jsem student pedagogické fakulty v Brně, tak je emoční dopad na moji osobu ještě zestupňován. Opravdu nevím, co zde víc psát. Takhle těžkou nálož jsem si už dnes fakt pouštět neměl. 100%(18.12.2012)

  • Malarkey
    ****

    Jeden z nejzvláštnějších filmů, které jsem za poslední dobu viděl. Opravdu jsem nečekal takový umělecký zážitek. Režisér totiž všechno pojal dost depresivně, mnohdy zase neuvěřitelně abstraktně. Každopádně u tohodle filmu je skvělý to, že když už nevíte, kam s depkou, tak v tu chvíli se objeví nějaká ta spása. To ale jenom proto, aby následovala ještě větší depka. Adrien Brody předvádí skvělý výkon. Být ale na jeho místě, prostřelím si z fleku hlavu. Oddělen ale za to vidět rozhodně stál. Tu školu bych ale radši klidně vynechal. Opět se ale potvrdilo pravidlo, že veškerý problém pramenil z komunikace. Komunikace je hrozná mrcha.(2.12.2013)

  • J*A*S*M
    ***

    Hehe, tohle by měli pouštět v prvním ročníku na pedáku, aby si všichni včas a rychle rozmysleli, chtějí-li vůbec zkoušet povolání učitele vykonávat. Děti jsou parchanti a jejich rodiče kolikrát ještě větší (jak vím z vyprávění, holt učitelská rodina no :-D). Jakkoli je film dobře zahraný a má co říct, hlavní hrdina v podání Adriena Brodyho mi k srdci nepřirostl.(14.12.2012)

  • larelay
    *****

    dlho som premyslala nad tym, co napisem do komentara. citala som prispevky ostatnych a poviem vam, ze mnohi to napisali ovela lepsie, ako by sa kedy mne podarilo, takze za mna iba par slov. takyto emotivny film, plny takmer az fyzickej bolesti som nevidela velmi davno. Raz za cas sa objavia, vojdu vam uplne pod kozu, narobia tam poriadnu sarapatu a vam na konci zostane len ta bolest, oci pre plac a v hlave bordel. Po tomto filme sa moze zdat, ze svet je priserne miesto na zivot, ved co si budeme klamat, aj je, ale vacsina z nas si zije krasny pohodlny zivot. Kazda jedna postava v tomto filme nejako trpela. Moze sa to zdat az prehnane, ale ako Adrien povedal: "We all have problems, we all have things that we're dealing with." pre mna dokonaly a silny film, s Adrienom, ktoreho som po Pianistovi videla konecne naplno vyuzit svoj herecky potencial.(30.10.2015)

  • Radek99
    *****

    Coby učitel s více než desetiletou praxí mohu očitě potvrdit, že režisér Tony Kaye natočil naprosto přesnou zprávu o stavu západního školství a o pocitech vnitřně vyhořelého člověka - učitele, byť tu řada komentujících vytýká filmu právě tento aspekt. Ano, tohle je zcela reálná sonda do učitelské řehole, do všednodennosti tohoto stavu, do profesního života bez zpětných vazeb a se silným generačním odcizením. Člověk, který tuto řeholi neokusí, zpravidla ani netuší, jak moc je celý školský systém v krizi, své vědí leda příbuzné obory, v nichž je interakce s lidmi také profesním gró, a tak nezbývá než nezasvěcenému člověku reflektovat tuto smutnou zkušenost třeba prostřednictvím umění, literatury anebo právě filmu. A ať už je reflexí těžké povolání učitele (jako kupříkladu ve vynikajícím francouzském snímku Mezi zdmi), nebo třeba podobně vysávající profese záchranáře (Scorseseho sugestivní Počítání mrtvých) či další podobná zaměstnání, vždy jde o filmy hluboce depresivní, navýsost bezvýchodné a pro vnímavého diváka skličující. Detachment se však netýká jen školství, je to film mnohovrstevnatý, skrývající v sobě další roviny a nuance mnohých závažnějších sdělení - vše, co v člověku je, je z rodiny, dysfunkce je dána dysfunkční výchovou, škola je jen lakmusovým papírkem stavu společnosti, jejímž vývojovým stadiem je aktuálně dezintegrace, rozpad, tápání. Západní civilizace je v krizi a není to krize ekonomická, ale zjevně krize hlubší, krize mravní, krize hodnot, krize systémová, jež ohrožuje celé další její směřování a hrozí kolapsem celého systému. Problém naší současné civilizace je vyprázdnění obsahu, ztráta smyslu, hloubky, kořenů, rozmělnění ideí (kupříkladu ve výkladu hlavního hrdiny zajímavě použitý termín ,,marketinkový holocaust") a zrelativizování hodnot, hypertrofovaný individualismus i univerzální liberálnost, což je primárně detekováno v oborech, kde se především pracuje s lidmi, jako je třeba právě povolání učitele. Tam také nejčastěji hrozí burning-out syndrom, tedy vyhoření. Zajímavý je nápad propojit symbolickou rovinu krize systému a společnosti s krizí ryze soukromou, exponovat hlavní postavu s velice nešťastným životním osudem. Režisér Tony Kaye svůj film ozvláštnil i po formální stránce - použil konceptu vypravěče, glosátora, který uvádí v kontext svůj příběh a komentuje (interpretuje) ho, často je použito flashbacků, snímek je navíc rámován animovanými předěly, které umocňují umělecké vyznění filmu, vynikající je kamera, výtvarná stránka (úžasné černobílé fotografie), naprosto excelentní Adrien Brody... Detachment je jeden z nejsilnějších snímků, které jsem za poslední dekádu viděl...zoufalé volání o pomoc ve světě, který na volání o pomoc nereaguje...(5.9.2012)

  • Fr
    ****

    VŠICHNI JSME STEJNÍ, VŠICHNI CÍTÍME BOLEST A VŠICHNI MÁME VE SVÝCH ŽIVOTECH ZMATEK..... /// PROČ TAHLE ŠKOLA NENÍ MEZI NEJLEPŠÍMI? (protože jsou to zmrdi a na každý hodině bych jednoho pro výstrahu ,,říznul“a nechal vykrvácet…) Jo, takový jsou první pocity, ale v hlavní roli je tu Adrien Brody. Zatvrzelej, rozjímající, zlomenej a ukázkovej příklad Watersova chlápka ,,za zdí“. ON by mohl změnit svět (k lepšímu, vole!…). ALE CHTĚJ LIDI VŮBEC DRUHOU ŠANCI? (nebo je to jen havěť, která musí trpět!…) Film, ze kterýho cejtím touhu po disciplíně, o očistu společnosti, vzpouru proti marketingovýmu holocaustu. A i když je to točený jinak, je mi ,,TO“ sympatický, protože ,,tomu“ rozumím. To, že Brody dokáže po Predátorovi zkrotit i černýho studenta totiž není až tak podstatný. Důležitá je formulace ideí slušnýho člověka. Zajímavej film, plnej lidskejch problémů, praktický přehlídky bolestí společnosti a několik verzí osamělosti nevýznamných mezi bezvýznamnými (a hovno potom, že jsou to tady (hlavně) učitelé). Hledáte myšlenku? Tady je! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Rád zjišťuju, že je všechno na hovno. 2.) Myslím, že TO můžu změnit 3.) Thx za titule ,,Bonolennes“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ *(12.5.2012)

  • novoten
    ****

    Když Henry začne smutně koukat z autobusu a bez sebemenších emocí si vyslechne snůšku vulgarit od nejdrzejšího studenta, měl bych tendenci uvěřit, že sleduji nějakou paradokumentární verzi Nebezpečných myšlenek nebo absolutní art jejich nejrůznějších klonů. Jenže tam, kde se snaživí učitelé dostávají zatvrzelým žákům konečně pod kůži a slaví finální úspěch, tam Detachment teprve začíná. A pokračuje ve světě nalomených lidí, kde pro smutnou emocionální katarzi nemusíme chodit daleko. Na Kayeho dílku je nejchvályhodnější fakt, že nevezme depresivní premisu a nesveze se na ní rovnou čarou do tragického závěru. Některé linky si projdou skrz duševní dno, jiné v sobě schovají symbolickou naději. Díky téhle vyváženosti (a zásluhou několika dějových záměrně nezodpovězených otazníků) tak určitá neutěšená témata zůstanou v hlavě pěkných pár dní.(2.11.2012)

  • H34D
    *****

    Detachment možná není úplně dokonalý film, ale mně osobně neuvěřitelně padl do noty způsob, jakým je odvypráven. V centru máme podivně ztrápeného učitele, napůl vyhořelého a napůl s tepajícím srdcem zachránce. Film nás častuje velmi působivými scénami, jejichž šokující vyznění ještě podporuje neklidná kamera. V žádné scéně se však nezůstává přehnaně dlouho, jejich pointa bývá často dokreslena až hloubavým proslovem, či nesmírně inteligentním komentářem hlavní postavy a to se mi velice líbí. Film skvěle vykresluje jak těžké je pracovat s problémovými lidmi a snažit se napravit to, co bylo zanedbáno v jejich výchově - většinou to ani nejde... 9/10(18.1.2015)

  • dobytek
    ***

    Myslel jsem si, že to zase bude jeden z těch filmů, jak novej učitel začne učit na nějaký příšerný škole, naučí tam ty asociály z ghetta číst a psát a probudí v nich nějakej zájem o vzdělání. Tenhle film je spíš tak nějak obecně o životech, který stojej za hovno, o nějakym tom syndromu vyhoření a tak podobně. Je to celkem depresivní podívaná, ale postrádá to nějakej příběh. Jsou to jenom takový střípky poslepovaný nějakejma monologama hlavní postavy. Čekal jsem aspoň nějakou pointu, ale ta nepřišla. Jako má to něco do sebe a za vidění to určitě stojí, ale zároveň to taky neni takovej zázrak, jak by se podle hodnocení a nadšenejch komentářů mohlo zdát.(16.5.2015)

  • Aluska88
    *****

    Tony Kaye je i po letech v parádní formě a prostřednictvím Detachment přivedl do filmového světa svůj další depresivní kousek poctivé a strhující filmařiny. Fenomenální scénář, výborné obsazení, od "leading man", Adriena Brodyho, přes úchvatnou neznámou Sami Gayle až po dcerku pana Kaye, Betty Kaye. Velmi silná a emotivní sonda do duše a života (ne)jednoho člověka. Oddělen vypráví o melancholii a smutku jedince. O tom, jaké to je žít v dnešním, materialisticky a konzumně založeném světě, kde se osobnost a duše jedince velmi lehce ztrácí a zaniká. O společnosti, v níž každá nastupující mladá generace vyrůstá v prostředí, kde záleží jen na věcech a skutečné hodnoty zanikají. Mladiství si jen užívají, aniž by si byli vědomi následků. Jsou znudění, agresivní, bezcitní, neznají, co to je respekt vůči druhému člověku. O křehkosti lidské bytosti a o tom, co je schopna vydržet. O poutech, která se mezi lidmi vytváří a proč je někdy sami zničíme, anož bychom vlastně chtěli. O osamělosti člověka a jeho vlastních bolestech a útrapách, které se snad ani nedají vyslovit. Několik scén na mě velmi silně zapůsobilo, mrazilo mě při nich a měla jsem slzy v očích. Detachment byl snad ve všem lepší a mnohem silnější, než jsem čekala. Podmanivá hudba vytváří v, už tak dost depresivním snímku ještě větší propast, do které divák spadne spolu s postavami.(12.10.2013)

  • viperblade
    *****

    Tony Kaye už podruhé (kdo neviděl American History X, okamžitě napravit!) vypravuje a už podruhé to není příjemné vypravování. Nicméně vy zůstanete u něj tak dlouho, dokud neskončí, protože jeho vypravěčský styl se jen tak nevidí. A když si k tomu přizve opravdu zvučná jména, která evidentně nezapomínají, jaký byl jeho předchozí film, (Brody, Liu, Harden, Petersen, Hendricks) tak víte, že i když to vyprávění je depresivní a od filmu pravděpodobně odejdete ve špatné náladě, stejně je na tom něco, co vás láká si to zopakovat. Detachment je příklad dokonalého dramatu. Vyždímá vás a pak ještě ke konci uzemní. Je to příklad toho, že i v absolutní temnotě se dá najít jiskřička naděje. A hlavně je to film, z kterého si každý vezme něco jiného. A takovéhle filmy mám rád. Opravdu silný zážitek, po jehož skončení jsem o hodnocení neměl sebemenších pochyb. 100 %.(19.6.2012)

  • Traffic
    *****

    V souvislosti s Detachment je opakovaně zmiňován francouzský film Mezi zdmi, který je rovněž deziluzivní sondou do hlubin současných školních poměrů. Rozdíl je samozřejmě v tom, že Cantetův film brilantně využívá stylu cinema verité, a působí proto dojmem nezprostředkovaného "okna do reality" - jde ale pochopitelně o pečlivý konstrukt, pokoušející se pokrýt všechny problematické aspekty školského systému formou případové studie jedné třídy a posléze jednoho žáka. Detachment je hlavně z formálního hlediska opakem - synkretickým dílem, které vystavuje na odiv svoji umělost a stylizovanost. Setkáváme se tu se zcela jednoznačnými dokumentárními prvky (opakované prostřihy na "interview" s Barthesem/Brodym, zrnité záběry z ruční kamery, jakoby intuitivní přerámování kamery atd.), ale také s postupy uměleckého vyprávění (vysoce stylizované subjektivní flashbacky, střídání formátů, animované vsuvky apod.), což jsou dvě zdánlivě neslučitelné oblasti filmařského spektra. Detachment se dá nejlépe charakterizovat jako frustrovaný výkřik se snahou apelovat na diváka prostřednictvím emocí - ty jsou tu vytvářeny rychlým střídání vyhrocených situací, které by se v tak krátkém časovém období na jednom místě (jedné škole) v reálu nikdy nemohly stát, ale tady jsou nám strkány pod nos v jejich nejvypjatější podobě. Film navíc hojně využívá rychle stříhaných (v jedné scéně chytře matoucích) detailních záběrů, které ještě více zvyšují působivost odehrávající se situace či dialogu. Je to svým způsobem frontální útok na divákovy smysly, který ovšem nachází ospravedlnění v bezvýchodnosti, o níž pojednává. Snímek je odrazem chaosu jedné, nebo snad kolektivní mysli, která neví, jak napravit systém, ale zároveň bohužel ví, že je ten systém naprosto zkurvený a nefunkční. Jde se tady za hranici vzdělávacích institucí a například v linii s Henryho nemocným dědečkem se film obouvá i do zdravotnictví. "Překvapivě" vyjevuje řadu podobností: pro obě prostředí je typická byrokratická odosobněnost spočívající v papírování vznášejícím se nad čerstvě zemřelými, případně v komerčně zaměřených marketingových prezentacích nahlížejících na školství jako na korporaci mající za úkol plnit finanční a jiné plány a vytvářet profit. Hodně dokumentů si dnes hraje s prvky fikce, a stává se tak jakýmsi hybridem, který přiznává svoji manipulativnost nebo stylizovanost - Detachment je postmoderně roztěkanou fikcí s prvky dokumentu a jednoznačně apelativním vyzněním, které nachází jistou ideovou podobnost s agitačními filmy Michaela Moorea. A kinematografie se tak dále propadá do ještě více fragmentarizovaného prostoru, v němž rozdíly mezi uměním a kýčem, popkulturou a avantgardou, dokumentem a fikcí, skoro přestávají existovat.(3.11.2012)

  • hellstruck
    ****

    Vezměte si prostředí filmů Mezi řádky a Half Nelson, přidejte k tomu atmosféru a kameru totožnou s American History X a psí kukuč Adriena Brodyho, který je tady ještě smutnější než jinde a vyjde vám Detachment. Frustrující a depresivní snímek o pomoci druhým, učení a dalších věcech. "Všechno je na hovno", jak řekl Adrien Brody a to se vám tady snaží víceméně ukázat. Pravděpodobně nejlepší "učitelský" snímek, co jsem za dlouhou dobu viděla a navíc s dramatickým zakončením (ne tak dramatickým jako u AHX,ale..), což jen potvrzuje Kayův rukopis. Podobnost s AHX je skutečně znát, přestože je Detachment stále o několik úrovní níž. Brody hrál skvěle, ale jeho promluvy do kamery mě moc nebraly. A poprosila bych pana režiséra, aby to trochu rozjel a natočil toho víc:)(20.6.2012)

  • PinokKio
    *****

    "Nejhorší na týhle práci je, že ti nikdo nepoděkuje.". Jo, učit tuhle neskutečnou verbež bez ideálů a nezlomit nad nimi hůl, to už je skoro na svatořečení. Jenže Adrien Brody si nehraje na mučedníka, prostě žije v té své prázdné skořápce jak nejlépe umí, což je v tomhle marketingovém holocaustu dost depresivní. Když to neudělá nikdo jiný, tak aspoň já děkuju .. za tenhle film a za tu naději, kterou jsem vnímal uprostřed všeho toho smutku.(8.1.2014)

  • petero
    ****

    Dlho je už dlho od American History X a k divákovi sa nie a nie dostať ďalší film od Tony Kaye. Detachment pripomenie štruktúrou AHX, naštve dosť vliezavá zoomujúca kamera ale dá sa na to zvyknúť. Nie je až tak pôsobivý no rozhodne zaujímavý je a na druhé ráno som si naň spomenul a to som ani nechcel.(8.6.2012)

  • castor
    ****

    Musím uznat, že jsem nejprve tak úplně nepochopil, co chtěl touhle story Tony Kaye říct. Jeho rozhodně nejuznávanější ostře sociálně kritický Kult hákového kříže (ostatně nic jiného od něj k nám nikdy ani nedoputovalo) přesně věděl, jakou cestou se chce vydat, lákal na mnohé (herci, scénář, kamera, hudba), tady uhrane hlavně výkon Adriena Brodyho. Chtějí lidé druhou šanci? Stojí o pomoc? Zaslouží si uznání skutečně každý? Neotřelý vypravěčský styl ale skrz naskrz kritickému tvůrci rozhodně zůstal. Obouvá se prostřednictvím zastupujícího učitele Henryho do moderního systému školství, nicméně nejen z toho bude mít divák slušný splín. Detachment si nebere servírky u řady společenských problémů, nakonec se soustředí a předkládá hlavně hodně intimní zpověď prázdného kantora, kterého stíhají existenční i rodinné problémy. S dokonale soustředěným Brodym, rudými flashbacky, netradičními úhly kamery a nezodpovězenými otázkami se řítíme do záhuby, tu a tam přesto nějaká naděje vysvitne. Navíc má zmiňovaný původem Newyorčan pořádné herecké štěstí – po Pianistovi totiž chytil druhou životní roli. Nutno podotknout, že zcela zaslouženě!!(24.7.2012)

  • Radko
    ****

    Vzpieranie sa jednoznačnému hodnoteniu filmu, spôsobil konflikt medzi tým, že na jednej strane ide o typizovaný produkt, no na druhej strane sa typizácii vzpiera, pričom obsahuje obe tieto polohy v jednom. Typizovaná je schéma klasického školského filmu: 1. nový učiteľ prichádza. 2. žiaci sú zlí ani čerti, nováčikovi situáciu neuľahčujú. 3. učiteľ im ukáže cestu a dokáže sa vyrovnať s diabolskou svorkou. 4. učiteľ vyhráva a... 5. ...a odchádza. K tejto schéme sa našrauboval v posledných rokoch typický obraz hrdinu, ktoré má nejaké dosť vážne bebí/ bobo/ bó z detstva a prenáša sa mu to do dospelosti. Svoju minulosť aj súkromie si úzkostlivo stráži, no v práci dôsledne až intímne pitve vnútro svojich klientov. Vždy je takýto hrdina profesijne niekým, kto sa z podstaty povolanie často stretáva s druhými - lekár, policajt, psychológ alebo učiteľ. Snaží sa vyliečiť telo a nezriedka aj dušu. Ako aj tu. Sympatickými sú kreslené prestrihy, zobrazujúce temné stránky myslí ako aj momenty, kedy sa vysvetľuje, proti čomu treba bojovať. Proti neustále prítomnému marketingovému holokaustu, nazývaného inými autormi aj ako vymývanie mozgov či menticída alebo shit for brains. V tomto zmysle pokladám Oddeleného, napriek všetkým jeho protirečeniam za pozitívnu výzvu - neutíchať v osvetovom boji: nenásilným vzdelávaním proti cielenému ohlupovaniu! Napriek všetkej tej agresivite do školských osnov spútaných otrokov, pre ktorých rodičov je pomaly každý zdvihnutý hlas učiteľa dôvodom na súdny spor tyranizujúci malého chudáčika, atakovaného všetkými možnými syndrómami. Od ADHD cez autizmus, hyperkinetiku až po rôzne neurózy.(16.9.2014)

  • nunka
    ****

    Dráma zo školského prostredia, v ktorej Brodyho smutné oči hrajú prvé husle. Celým filmom sa tiahne zvláštna atmosféra, ktorú vytvárajú krátke úryvky zo školského systému, z Henryho života, z minulosti. Nie jedna dejová línia zobrazuje prázdno, ktoré chce a nemôže byť vyplnené. Dôvodom je minulosť a ukážka súčasnosti, ktorú prezentuje teen generácia - tá sa nudí a svojím životom vlastnú budúcnosť a celý systém rúti do záhuby. Film celý čas neposkytuje žádné východisko, až na jeden vzťah, ktorý je krásne technicky a scenáristicky ponúknutý. Nemám rada filmy, ktoré sú smutné a tlačia na pílu, Detachment ide na to inak a prostredníctvom úžasného Adriena Brodyho.(6.11.2012)

  • Xmilden
    ****

    Depresivní drama, které by se mělo stát povinnou výbavou středoškolských učebních pomůcek. Tony Kaye musel mít děsivé dospívání.(19.11.2012)

  • Davies182
    ****

    Excellent. S trochou štěstí a soudnosti se to do několika let začne promítat v pokud možno co největším počtu středních škol nejen u nás. Ty děcka tam nepotřebujou vidět Sophiinu volbu, Vlasy nebo Kytici - potřebujou tohle.(18.8.2012)

  • Sarkastic
    ****

    Konstantní deprese. Takřka bez špetky něčeho pozitivního. Někdo by se možná mohl ptát, proč někdo takový film natočil, co jím chtěl říct, že je všechno v háji? Ano, chtěl. Oddělen prezentuje stav jedné školy, jejích žáků, učitelů, zároveň ho vztahuje na celé školství, všechny studenty, pedagogy a pak na celou společnost. Nutí diváka k přemýšlení, východisko mu však nedá. Jen malý záblesk naděje. Já osobně mám podobný typ filmů rád, tenhle se může kromě již zmíněného hlubšího významu opřít o výrazného hlavního hrdinu, kterému divák někdy rozumí více, jindy méně a také zajímavou vizuální stránku. Film volí demonstrativní přístup, takže o opravdové realitě tu snad ani nemůže být řeč, ale já osobně s tím problém nemám. Režisér se od Kultu hákového kříže posunul někam jinam, ale s jeho novinkou jsem celkově spokojený, takže to vidím na slušné 4*.(23.2.2013)

<< předchozí 1 2 3 4 6 10 15 19
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace