Ten, kdo stojí v koutě

And you're listening to that song and that drive with the people you love most in this world. And in this moment I swear, we are infinite. Chbosky je frajer, že si dal vlastní knihu takhle perfektně dohromady. A navíc každý film, co obsahuje Heroes od Bowieho, je v mých očích dokonalý. (24.12.2012)

Ten kto ma "pozná" trošku viac, vie, že okrem hororov milujem najmä drámy. Hlavným dôvodom je fakt, že tento žáner dokáže vo mne vyvolať pocity, ktoré sa inému skrátka nedaria. Dokonca nemám problém sledovať snímok s romantickým nádychom. No toto bola v úvodných dvoch tretinách proste neskutočná, nervy drásajúca nuda, pričom v záverečnej pol hodinke neponúka nič, čo sme už trilión krát niekde nevideli. Pointa príbehu, že ženy konajú úplne naopak ako myslia, sa taktiež nedá pokladať za objavenie zemegule. O komediálnych prvkoch v tomto filme nemôže byť ani reč. Vtipnejšia je aj Súdna Sieň. (15.12.2014)

Nevěřil jsem, že mě americká pubertální reklama na cukrovou vatu dokáže nějak zasáhnout, ale tohle mělo vážně sílu. Je to sice jenom další variace na stokrát ohrané téma a s příchodem závěrečných titulků shledáme, že jsme se nedopracovali k ničemu překvapujícímu nebo duševně hlubokému, ale způsob, jakým je tenhle příběh o důležitosti přátelství natočen, si mě jednoznačně získal a připravil mi hned několik nádherných scén (všechny konfrontace Lermana s Emmou Watson jsem si díky jejich přirozenému herectví vyloženě užíval), které jen tak z hlavy nevyženu... Malý velký film, jinak se to nazvat prostě nedá. 85% (15.07.2013)

Snídanový klub naší generace. Je příjemné vědět že v dnešní době se dá natočit vkusný, citlivý a mimořádně optimistický film o středoškolácích, kdy má divák na konci tak nádherně opojný pocit, že svět je vlastně dost fajn místo k žití. Scéna v tunelu za zvuků Bowieho Heroes vyvolává totální emocionální katarzi. Herci jsou skvěle vybraní počínaje samotným Charliem, Emma Watson zde pro mě poprvé překročila stín Hermiony a charismatický Ezra Miller je jen třešničkou na už tak vynikajícím dortu. „Proč si já, a všichni které mám ráda, vybíráme lidi kteří nás považují za odpad? Přijímáme lásku, o které si myslíme, že si ji zasloužíme.“ (29.04.2016)

Moc hezky odvyprávěný příběh outsidera, který má v hlavě více, než ostatní kolem něj, začne se stýkat se skupinou umělecky založených starších spolužáků a teprve tehdy skutečně začíná žít. Z jeho nejniternější mysli se přitom pomalu dostává úzkostná vzpomínka na člověka, který mu v životě nejvíce ublížil. (29.04.2015)