Ring

Tentokrát musím říct, že remake zvítězil nad originálem na plné čáře, byť byl ve velké výhodě z důvodu obráceného pořadí projekcí. Je to už pár let, co jsem viděl Kruh, ale styl, jakým byl natočen, jen tak nezapomenu. Byl děsivější (zajímavější videonahrávka, např. motiv žebříku na půdu, dále obrázky kruhu, strom atd.) a v odhalování tragické minulosti propracovanější. Mnohem více také zapojil malého chlapce, který dával strašidelné atmosféře další rozměr, který jsem tady postrádal. Ring není vůbec špatný film, ale prakticky vůbec se není čeho bát, až na pár záběrů v závěrečné třetině. Je to spíše mírně nadprůměrný mysteriózní thriller. (22.04.2013)

Americký remake byl o autobus lepší. V tomto kousku fungovalo vyloženě jen japonské umění práce s mysterioznem. V nevhodnou dobu zkratkovité a v nevhodnou dobu roztahané. Strach nebo napětí zde bylo cizí slovo, a to dokonce i ve scénce s kyblováním studny, která dávala ohromný prostor. Určitě fajn nápad, který v sobě skrýval velký potenciál. Velká škoda, že z něj vytěžili maximum až Američané. Lepší hvězda. (08.05.2018)

Velká škoda, že díky americkému remaku je hlavní zápletka Ringu už zprofanovaná natolik, že přestože jsem ho neviděl, onu historku o prokleté videokazetě jsem už z doslechu i parodie bývalých spolužaček na vánočním večírku dávno dobře znal a když jsem si tedy hned na začátku uvědomil, že o tohle zde půjde a vzpomněl na ty spolužačky, zmocňovalo se mě nad samotným dějem spíše nechtěné pobavení. To mi spočátku můj zážitek i kazilo... Naštěstí je celková atmosféra filmu natolik silná, že do 15ti minut ze mne vyhnala poslední zbytky dojmu, že by mělo jít o lacinou frašku a pohltila mě do hrůzyplného napětí s děsivým a zároveň fascinujícím odhalováním tajemných zákoutí velkého nadpřirozeného zla číhajícího na lidi zapleteného do nebezpečného „kruhu“ i v moderní elektrotechnické době. Všechny ty pomalé komorní scény, v nichž film důkladně zachází i do psychiky postav, pomáhají budovat velmi silnou atmosféru tohoto mysteriózně vystavěného příběhu. Právě ta velká záhada, která se za určitým zlem skrývá a velmi pozvolna se odhaluje, dokáže leckdy úspěšně nahnat strach mnohem víc, než roztěkané litry krve a zohavená těla...                                                                                     * * * K hororům mám zvláštní vztah. Na jedné straně tento žánr stále nemám příliš v oblibě, protože ho mám až příliš spojený s řadou laciných filmových škvárů, jaké už pár desítek let vznikají jako na běžícím pásu. Přesto právě kvůli takovým výjimečným žánrovým skvostům jako Ring rád do hororových vod z času na čas zavítám a těší mě, že už poněkolikáté za sebou jsem v tomto případě měl tu čest s filmem, který bych se nebál vidět jako opravdový klenot žánru. Jediné, co mě zklamalo, byl jakýsi náhlý závěr, ale jelikož stejný režisér natočil o rok později i pokračování, věřím, že nejen na pokračování osudu malého Yôichi ještě teprve dojde. [90%] (28.11.2021)

Americký remake (který jsem jako většina viděl dříve) je příběhově dokonalejší a pestřejší, vizuálně stylovější a filmařsky originálnější. Zatímco u Verbinského snímku jsem byl třikrát na záchodě a po skončení jsem si raději šel vypnout telefon, japonská verze už mi přes veškerou snahu způsobila jen drobné mražení vyvolané velkou měrou tím, že jsem se na film díval 20. září (kdo film viděl, jistě chápe). Když ale odhlédnu od slavnějšího remaku, zůstane mi jeden z nejoriginálnějších a stále i nejnapínavějších hororů vůbec, který se opírá výhradně o skvělý příběh a k silnému diváckému ohlasu nepotřebuje ani krev a násilí, ani hromadu digitálních efektů. Poctivá japonská filmařina, která bude jako zrod velkého fenoménu dobře koukatelná za deset, dvacet a možná i padesát let. 75% (21.09.2013)

Jeden z mála případů (snad jediný), kdy je americký remake lepší než původná japonský originál. Ringu má sice originální příběh (volně převedený z výborné knižní předlohy Kodži Suzukiho - tam byl ale hlavní hrdina chlap a Sadako měla koule), ale zpracování spíš než horror připomíná mysteriózní detektivku a na to, že byste se snad i báli, radši předem zapomeňte. Atmosféra je mizivá a nalíčení Sadako a zvlášť její "děsivé" opilecké oko působí chvílema až neskutečně trapně. (03.07.2007)