Nenávist
-
Grudge, The
-
Nenávisť
Horor
USA / Japonsko, 2004, 96 min
Režie:
Takashi ShimizuHudba:
Christopher YoungObsah
-
Američanka Karen (Sarah Michelle Gellar) študuje v Tokiu za sociálnu pracovníčku a svoj osud si spečatí vo chvíli, keď sa rozhodne zastúpiť istú zdravotnú sestru, ktorá sa jedného dňa z ničoho nič jednoducho neukáže v práci. Vydáva sa na miesto určenia - do tajomne tichého domu v tajomne tichej uličke - a nachádza tam iba postaršiu americkú ženu, ktorej nie je práve do reči. Keď začuje zhora zvuky, vydáva sa tam, aby zistila, o čo ide, a tým sa zamotá do bludného kruhu nadprirodzenej hrôzy, akú si nedokázala predstaviť ani v najhorších snoch. Keď niekto zomrie v záchvate intenzívnej zlosti, ostane po ňom prízrak, ktorý sa postupne šíri na ďalšie obete a "nedá im spávať", až kým ich nedoženie k šialenstvu alebo samovražde. Dokáže Karen čeliť tejto nočnej more? Dokáže ju zastaviť, kým je ešte čas?
Japonský režisér Takashi Shimizu sa presunul do Hollywoodu, aby si zrežíroval remake svojej vlastnej hororovej série. THE GRUDGE je tak po snímkoch Ju-On, Ju-On 2, Ju-On: The Grudge a Ju-On: The Grudge 2 už piatou "šokovou terapiou" o prekliatom dome a nešťastníkoch, ktorým jeho prízraky vystrašia dušu z tela. (oficiální text distributora)
Američanka Karen (Sarah Michelle Gellar) študuje v Tokiu za sociálnu pracovníčku a svoj osud si spečatí vo chvíli, keď sa rozhodne zastúpiť istú zdravotnú sestru, ktorá sa jedného dňa z ničoho nič jednoducho neukáže v práci. Vydáva sa na miesto určenia - do tajomne tichého domu v tajomne tichej uličke - a nachádza tam iba postaršiu americkú ženu, ktorej nie je práve do reči. Keď začuje zhora zvuky, vydáva sa tam, aby zistila, o čo ide, a tým sa zamotá do bludného kruhu nadprirodzenej hrôzy, akú si nedokázala predstaviť ani v najhorších snoch. Keď niekto zomrie v záchvate intenzívnej zlosti, ostane po ňom prízrak, ktorý sa postupne šíri na ďalšie obete a "nedá im spávať", až kým ich nedoženie k šialenstvu alebo samovražde. Dokáže Karen čeliť tejto nočnej more? Dokáže ju zastaviť, kým je ešte čas?Komentáře uživatelů k filmu (334)
-
POMO
Horor, nad ktorým neradno premýšľať, ktorý treba iba poriadne precítiť. Potme, osamote, na kvalitných slúchadlách zážitok, na ktorý dlho nezabudnem. Dejovo ani zďaleka tak prepracované ako KRUH (postavy nula bodov, odhalenie zrodu kliatby na šiestej koľaji), no skvelo fungujúcim napätím narvané do prasknutia - až si medzi jednotlivými sekvenciami nestíhate vydýchnuť. Polovicu atraktivity filmu robí zvuk, druhú polovicu kamera a strih. Pri väčšine filmov aj tohto žánru by mi to nestačilo, no tentoraz som spokojný. Brilantný formálno-akustický nonsens.(19.2.2005)
-
Lima
Teda na to, že to je nejúspěšnější horor minulého roku (110 milionů na tržbách jen ve Státech - uff!) a druhý nejúspěšnější hororový remake všech dob (po Verbinského Kruhu), je to poměrně slabé. Celá zápletka a její rozřešení je nezajímavé a nudné, plné scenáristických nedotažeností a závěrečná čtvrthodina je jedná velká křeč. Napětí je tu tvořeno pouze sledem více či méně podařených lekaček (hned ta úvodní je ale vynikající) a to zejména v první třetině, kdy jejich nadužívání přechází až ve stereotyp. Nebylo mi dopřáno sžít se s postavami filmu, nebál jsem se o ně, bylo mi jedno, co se s nima v další minutě stane. Za pochvalu stojí pouze solidní zvukové efekty, pazvuk té vybledlé holčiny je opravdu hodně nepříjemný a zlověstný.(15.1.2005)
-
Galadriel
Horor, který není moc strašidelý a ani trochu originální... Ale má celkem povedený konce, stopáž tak akorát a vlastně jsem se ani chvilku nenudila... Takže ve výsledku takový šedý, lehce nadprůměrný horor.(29.5.2008)
-
Gemini
Ano, dívat se sám uprostřed noci, tak se asi budu cestou do postele radši nebudu dívat do temných rohů a pro jistotu se do deky zamotám, ale to by nesměla hlavní paní duchna působit tak že byste schválně chtěli zkusit jestli je tak drsná jak vypadá a bouchnout si do ní - stejně jako do Samary, řekl bych. A pominu-li scénáristické nedostatky, jako třeba celého Billa Pullmana, pořád ještě je tu ta okatá blbost všech postav. Znáte to - jů, hele, prokletý dům...hm, šramot za dveřmi, a světlo nejde...no, to se tam asi půjdu sám podívat. Neříkám, že se u téhle Nenávisti bát alespoň chvílemi bát nebudete - především v komorních scénách podbarvených zdařilou hudbou - ale když vezmu své oblíbené Oko, jde o jinou ligu.(8.6.2006)
-
Tosim
Po druhém Kruhu se bude člověku zdát strašidelné asi skoro všechno...pravdou ovšem zůstává, že Nenávist se mi líbila třeba míň než Oko II. V Nenávisti máme všechny potřebné atributy orientálního strašení - atmosféru jak tajemna, tak Tokia, náboženské duchovno, temnou rodinnou historii z minulosti, vodu, mouchy, vlasy, oko skrz vlasy, hrozivé zvuky a osoby, jež se pohybují velice trhaně. A zajímavý konec. Obšlehnutý Kruh to sice není, ale možná jsme už přišli na to, jak to ti Japonci vlastně vařej. Nebudu psát o jednoduché formě, která se skrývá za složitým řazením scén, dodám jen tolik, že nad nelogičnostmi nepřemýšlím při sledování nikdy, takže až se mi to rozleží v hlavě, případně něco doplním. PS "Gellarka" mě nikdy o svém hereckém umění nepřesvědčila a zůstane u toho i po shlédnutí tohoto snímku.(25.5.2005)
-
Isherwood
Bohužel patřím stále k těm neznalcům, kterým se japonské originální horory vyhýbají. Když už mi nějaký japonský horor přijde na oči, tak většinou je tak trošku nesourodý hybrid, který je veskrze natočen za americké prachy a jak je známo, tak američtí producenti jsou puritáni nejen co se týče sexuálního obsahu filmu... Nenávist taky můžeme brát jako jistého hybrida, ale rozhodně podařeného. Producent Sam Raimi totiž nezapře své režisérské začátky a má pro horor cit. A možná že právě díky tomu, že je producentem Raimi, tak je Nenávist po filmařské stránce poměrně odvázaný. Takeshi Shimizu předělal vlastní japonské originály Ju-On (to že jsem je neviděl asi nikoho nepřekvapí). Jako úlitbu americkému publiku se však v hlavních rolích objevili američtí herci. Příběh Nenávisti (jak předchozí dvě slova dohromady zní dvojsmyslně, že?) není zase až tak super a vše co se v něm odehraje by se dalo už vidět někde jinde, jenom v jiném provedení. Shimizu si však s filmem pohrává jako režisér. Kvalitu atmosféry napětí postavil na kameře, Hideo Yamahoto si občas až moc hraje s tím, co všechno zabere a co ne, hudebním doprovodu, Christopher Young použil základní tóny pro stupňování napětí, čili nic převratného, a hlavně zvuku, za který by si zvukaři zasloužili schodek na stupních vítězů. Z naprosto banálních zvuků, které kolem sebe normální člověk už ani nevnímá dokázal Shimizu vytřískat totální maximum. Mám k němu však jednu výtku. Všechny "povinné" lekačky narval Shimizu přesně tam, kde jsem to čekal. Jen jednou mě fakt sejmul v místě, kde by to nečekal asi nikdo. Byl bych barbar vůči těm, kteří film ještě neviděli, kdybych to prozradil. Herecké obsazení se vcelku povedlo. Sarah Michelle Gellar se vykašlala na upíry a přešla k japonským duchům. Příjemná změna. Nejlepší roli však dostal jednoznačně Raimiho brácha Ted. Tak trochu komické individuum, kterému dává brácha malé štěky ve svých filmech už od jakživa, zde dostal poměrně velkou roli (v poměru k tomu, na co jsem u něj zvyklý) a zhostil se jí naprosto bravurně. Škoda... (Proč? Uvidíte.) Když jsem si Nenávist pouštěl, tak jsem si říkal dopředu, že se filmu poddám, ale nějakým způsobem si mě k sobě nepustil. Ale rozhodně to není špatný film. Ten kdo se nechá snadno vylekat si rozhodně přijde na své.(10.4.2005)
-
Matty
Minimalistický, maximálně působivý horor. Dokonale je na něm vidět rozdíl mezi práci amerických a japonských režisérů. Zatímco takový americký Kruh Gorea Verbinského byl vyhlazený, „čistý“, obrazově dokonalý, plný učebnicově krásných scén, pak Kruh japonský nebo právě Nenávist sázejí na špinavost všedních míst a obrazovou „nečistotu“. Netřeba myslím podotýkat, že to filmu hooodně pomáhá. Ale minimalismus japonská režie americké Nenávisti spočívá i v jiných věcech. Obsazení vesměs neznámých jmen přidává příběhu na uvěřitelnosti a ani vybledlé „krkající“ zrůdičky nebudí dojem návštěvníků z jiné dimenze. Nečekejte žádné efektní scény (jako zbytečný „kůň přes palubu“ v americkém Kruhu), Nenávist těží maximum z nechronologicky vyprávěného „příběhu na pokračování“, z tak neoriginálních schémat jako tajemný potemnělý dům a osamělá žena v něm či (a především) z exotického prostředí Tokia. Zprvu mi připadalo jako kterákoliv jiná světová metropole, jenže Tokio je jiná „jiná“. 80% Zajímavé komentáře: kiddo, Rex Mundi, JohnnyD, Allan, Rocket, Cid(18.2.2006)
-
Djkoma
Krom první scény čistý průměr. Opět se prokázalo, jak špatný čích na role má Sarah Michelle Gellar a měla by se už probudit ze svých nočních můr a touze po hororech, které lehce vyšly z módy. Dnešní divák chce víc, než sledovat jednu herečku v různých hororech, které jsou jeden jako druhý průměrné a horší. Snad příště bude mít větší štěstí a konečně zakopne o nějaký hit... i když o tom sám pochybuji.(3.8.2005)
-
Renton
Scénář: Stephen Susco .. Už dlouho jsem neviděl takovou slátaninu časově nesouvislých scén, které působí nudně, až trapně a extrémně nelogicky. Nepřistoupil jsem na tu hru, bát se zla, které je tak nedomyšlené a nezajímavé - ač jsem se na film těšil a přistupoval otevřeně. Velice podprůměrné, jak herecky tak "scénáristicky". Po zhlédnutí se přidal k nenávisti (k filmu) ještě odpor a znechucení - tohle si znovu určitě nedám!! 2Adrian: originály jsem neviděl a výsledku to nijak nepomohlo..(24.4.2005)
-
larelay
Dlho som vahala, ale nakoniec som zhodnotila, ze si to tie 4 zasluzi. Bala som sa, ale zaroven necitila hnus a to je pre mna pri horore dolezite :)(10.8.2009)
-
Adrian
Rozhodujúcim faktorom pri hodnotení tohto remaku je to, či ste videli japonské originály (2 časti určené pre video a následne 2 časti určené do kín). Ak nie, tak je veľká pravdepodobnosť, že budete s výsledkom nadmieru spokojní, pretože film v sebe obsahuje niekoľko zaručene ľakacích "creepy" scén, podopretých pomalým odvíjaním deja a hustou atmosférou. Keď ste ale ako ja videli všetky japonské verzie (prípadne iba niektorú z nich), tak vás tento remake nemôže takmer ničím prekvapiť a ani Toshio (hraje ho ten istý chalan čo v originálynch filmoch určených pre kino release) už nie je to, čo býval :-). Okrem zopár nových, strašiacich scén (treba uznať, že miestami fungujú) je potom najzaujímavejšie sledovať, ako režisér Takashi Shimizu remake vyslovene ušil na vkus a percepčné zvyky západného publika. Hoci je syžet - tak ako v originále, zoskupený s nechronologicky za sebou radených dejových fragmentov, dočkal sa v záujme sprehľadnenia a ľahšieho pochopenia väčšej linearizácie, dve postavy dostali viac miesta a hlavne v druhej polovoci filmu Shimizu pristupuje k oveľa väčšej miere popisnosti a vysvetľujúcej doslovnosti, čo v mojom prípade viedlo k narastajúcej nude. Osobne má u mňa film 2,5* a tá zvyšná 0,5* je za môj obdiv k režisérovej vytrvalosti natočiť v podstate o tom istom už piaty film (pričom v súčasnoti pripravuje už šieste, podľa správ naozaj záverečné pokračovanie tohto filmu v rodnom Japonsku pod názvom Ju-On 3, ktorý tak bude naväzovať na japonské kino release. Posadnutosť touto témou je potom zrejmá aj zo skutočnosti, že v prestávkach medzi japonskou Ju-On dvojkou a americkým remakom stihol Shimizu ešte za 8 dní natočit príbehovo veľmi podobný film s názvom Marebito - v ňom nezávislý novinár vyšetruje záhadné úmrtia v tokijskom metre, ktoré majú podľa legendy na svedomí temní duchovia...).(2.1.2005)
-
Enšpígl
Tak jako některé komedie jsou založeny pouze komických situacích tak některé hororoy jsou založeny jen na strachu a ten je občas z tohoto filmu znát.(7.7.2006)
-
AngelAngie
Tak tohle mě tedy příliš nepřesvědčilo ..(24.5.2008)
-
Superpero
Americký remake japonské variace na strašidelný dům a jako bonus to točil ten samej režisér. A nedopadlo to vůbec špatně. Takashi Shimizu buduje film na lekačkách a to mu vychází, protože prostě ví jak na to. Celý film mu to vychází a jen párkrát sklouzne do vyložené trapnosti. Že mu to vycházelo v průběhu filmu jsem přijal s povděkem, ale byl jsem zvědav na povinnou závěrečnou scénu ve všech hororech a to finální zůčtování. Ta se podle mého očekávání extrémě nepovedla: Chvíli tam strašně trapně pobíhá Bill Pullman a potom když dojde na setkání Vraždící potvory vs. Sarah Michelle Gellar (které to velice sluší a zahrála též dobře) tak se prostě bát nemůžete, protože když je oslizlej chlapeček v záběru 1,5 sekundy a dělá u toho držky tak je to strašidelný, ovšem když se tam nekonečně dlouho po schodech plazí jeho permanentně krkající (všichni v tom filmu krkaj) oslizlá zombie-duch matka tak je to spíš komický. Jinak ale naprostá spokojenost, protože (a věřte že je ponižující to přiznat) jsem se docela lekal celý film a to se mi tak často nestává. PS. Jednou jsem se lekl opravdu GIGANTICKY a z komentáře Isherwooda vidím že nejsem sám. Je to v místě, kde to pravdu nečekáte a prostě bravo....(22.11.2005)
-
T2
║Rozpočet $10miliónov║Tržby USA $110,359,362║Tržby Celosvetovo $187,281,115║ Veľmi silný zážitok, šokovaný som bol dostatočne, hlavne keď to pozeráte v dobre ozvučenom kine. U mňa jednoznačne lepšie, zručnejšie natočené než originál. /videl v kine: 95%/(4.6.2005)
-
kiddo
Tenhle koment píšu s naprostou (doufejme dočasnou) neznalostí původních Ju-on, ale to snad nebude tolik vadit vzhledem k tomu, že chci hodnotit samotný film a ne způsob, jakým Shimizu svou sérii případně vylepšil a případně zmrvil. Stejně, jako se v konceptu remaku rafinovaně rve americký životní styl se stylem japonským (díky čemuž je možné část atmosféry přisuzovat pocitům ztracenosti hrdinů v cizím prostředí), tak se to má i s většinou ostatních složek filmu. Nejvíce Nenávist dojíždí na naprosto debilní scénář, který nevykazuje sebemenší cit pro stavbu příběhu, a jeho banálnost (a vlastně i jednoduchost celého příběhu) zachraňuje jen nechronologické a předem neohlašované používání retrospektiv. Scénáristovu myšlenkovou dovolenou napravuje vynikající a stylová práce režiséra, který četné zápory scénáře dokázal využít a do značné míry přetavit v klady. Především oproti svým vlasatým tematicky podobným bratříčkům nám nedává ani na chvíli zapomenout na to, o co vlastně jde, a dokola a dokolo a dokola opakovanými (kvalitně natočenými, ale postupně pořád méně originálními a děsivými) lekačkami a neustálou upozaděnou přítomností Kayako a Toshii v divákovi vyvolává ne úplně častý pocit neutuchajícího ohrožení a děsu. O stereotypních a obyčejných, ale působivě natočených prvcích typu chlapec za sklem výtahu, urvaná čelist, ruce provlečené příčkami dřevěného zábradlí asi netřeba mluvit. Shimizu vtiskl snímku nenapodobitelnou pečeť zvanou slečna Atmosféra a právě jeho umění zachraňuje i například pochybnou práci maskérů (s tímhle materiálem natočit dobrou lekačku zvládne jen skutečný fachman). V rámci dnešní americké popcornové produkce se jednoznačně jedná o vysoký nadprůměr a rovněž absence happy endu a vzhledem ke koncepci příběhu i nepatřičného nadržování hlavním postavám (což ústí v temný a uspokojivě sadistický konec) dokazuje, že Shimizu se s nutností „zezápadnit se“ popral se ctí. Při delším a širším uvažování ale člověka nakonec trochu zamrzí, že z původně inovativního a originálního prvku dlouhovlasých japonských záhrobních slečen se neustálým opakováním jednoho a toho samého schématu stal jeden ze základních pilířů mytizovaného pojmu zvaného KLIŠÉ.(7.5.2006)
-
Gimli
Neviděl jsem japonské originály, ale předpokládám, že se americký remake liší od originálu především ve stylizaci, tak jako Kruh. Jenže americký Kruh disponuje podstatně silnějším scénářem, který dokonce předčí japonské předchůdce. Nenávist skrývá za nablýskanou formičkou práznou bublinu. Film navíc ubíjí docela prostinké vysvětlení oněch střašidelných událostí. Bál jsem se, ale ne o hrdiny, nýbrž o sebe :-)(10.1.2005)
-
tron
Skvelý horor s fantastickou atmosférou. Má iba jednu chybu. Videli sme to už štyrikrát predtým (najskôr sa grgajúco priplazili dve na video určené NENÁVISTI, potom režisér urobil dve verzie pre kiná a AŽ POTOM si ho najal producent Sam Raimi pre nakrútenie remake). Skĺbenie najmodernejšej techniky 21. storočia s prastarou ázijskou mystickou mytológiou (v Ázii môže duch, na rozdiel od slovanskej mytológie, fyzicky ubližovať) bolo dovedené možno ešte ďalej, ako v kultovom japan shock Hidea Nakatu RINGU, ktorého úspech odpálil vlnu ázijských ducharin. Americká NENÁVISŤ síce obsahuje niekoľko nechutne (to má byť hororová poklona) strašidelných scén (duch pri posteli, duch v posteli, duch v sprche), ale opäť – mnohé z nich (mimo balkóna) sme už videli štyrikrát predtým. Film potápajú aj nezmyselne použité počítačové triky; divák by sa aj CHCEL báť a aj sa BOJÍ... ale zrazu spoza rohu vykukne digitálne animovaný duch a atmosféra je s prepáčením v zadku. Resumé: je to to, čo sme vidlei už styri razy predtým, jeidnou inováciou je, že tentokrát je hrdinkou Američanka. Vďaka tomu získala snímka zaujímavý zlovestný podtón „národnom/kultúrnom odcudzení v inej krajine“. Viac v mojej recenzii na Studna.net: http://www.studna.net/reviews/503/(22.8.2005)
-
Chupacabre
Tak tohle je naprosto děsivá bomba. Všudypřítomné, strach nahánějíci zvuky.U takovýchto filmů - mě vždy zamrazí na zádech.(25.11.2007)
-
movie
Musím se přiznat, že prvních dvacet minut NEÁVISTI mě skutečně vyděsilo. Poté vše ale upadlo do totálního steretypu, kdy bych si musel připadat jako totální idot, kdyby mě ještě něco v rámci té absolutní přehnanosti, mělo něco vyděsit. Ta "hrůza" byla v tomhle filmu dávkována skutečně tak přehnaně, až to na mě působilo směsně. A ten konec: to byl vážně konec? Grrrr, mám pocit, že to bylo celkem trapný (přehnaný, jak už jsem napsal) a skutečně hodně přeceněný film !!!!(24.8.2005)
