Tajemství velikého vypravěče

Pro mne zatím nejlepší Štěpánkova role. Musím přiznat, že tento film na mne dýchl silně sentimentálně - svým ještě šedesátkovým vizuálem i obrazovým vyprávěním, vyzněním některých scén, zvláště pak té poslední ("Němci táhnou na Paříž!" - "Tiše! Nebo vstane a půjde s nimi bojovat!"). Taky tradiční silná Liškova hudba. To vše pro mě jednoznačně přebíjí mnohé zkratkovitosti a vynechávky v ději (třeba synův přerod z odpůrce v obdivovatele), na které, předpokládám, bylo více prostoru v o něco starší trojdílné adaptaci. (27.09.2018)

Karel Kachyňa v neblahé situaci na počátku normalizace sahá po kvalitní historické látce mimo témat z domácího prostředí, vybírá si Dietlův scénář již jednou adaptovaný pro televizi (triologie Alexander Dumas starší s Vladimírem Menšíkem) a inscenuje ve studiu pro filmové plátno barevnou podívanou s výpravnými kostýmy a hvězdným hereckým obsazením. I v téhle historické komedii a v studiovém prostoru vytváří Kachyňa doslova vyšperkované umělecké obrazy včetně zajímavých němých "videoklipů" k Třem mušketýrům a Hraběti Monte Christo, které svou poetikou i kombinací hraných pasáží s animací připomínají dobrodružné filmy Karla Zemana. Bratři Štěpánkovy sice Menšíka nenahradí, ale do rolí obou Dumasů se napokon velice hodili a nabízí se tak o něco zajímavější srovnání mezi charaktery otce a syna. Pak tu je Dumasův život, kariéra, vzestup, konflikty i pád, které jsou už taky zajímavé sami o sebe. Stejně jako spojení Dietla a Dumase do jednoho filmového díla (nebo tedy do dvou) je velice specifické, oba pánové měli veliký talent, stejnost závislost v neustálem psaní a v něčem snad taky trochu podobnej osud a pak i tu posmrtní pověst. Jak se ukázalo, bylo těžké nejen psát jako Dumas, ale i psát jako Dietl, když se podíváme, jak se další tvůrci neúspěšně pokoušely hned dvakrát navázat na jeho nejslavnější seriál. Jo, filmy tohoto typu určitě můžu a skvělých herců tu bylo dost (Otakar Brousek v roli barona, z hereček Dvorská, Hlaváčová,...) 90% (10.02.2017)

Československý film zabývající se životem slavného francouzského prozaika a dramatika v období romantismu Alexandra Dumase st. (1802-1870). Role této temperamentní a vyprávěním nadané osobnosti, nejčtenějšího spisovatele své doby, se více než dobře zhostil M. Štěpánek, jenž mi zejména jako Dumas v pokročilém věku připomínal svým herectvím svého nezapomenutelného otce. Poměrně velkou roli jeho nemanželského syna A. Dumase ml., jenž se rovněž literárně proslavil, dostal P. Štěpánek, bratr hlavní postavy. A. Dumas st. měl velmi kladný vztah k ženám, což dokazuje údajně jeho několik stovek potomků a v tomto historickém filmu se po jeho boku objevily J. Hlaváčová, J. Švandová či M. Dvorská. Ve snímku K. Kachyni vystupuje mnoho známých herců v rolích historických osob, nejzajímavěji na mě zapůsobili charakterní Dumasův neméně slavný literární současník V. Hugo (P. Kostka), vévoda Orleánský (V. Brabec), jenž přijme osobní pozvání na Dumasovu divadelní hru Jindřich III., známá divadelní herečka S. Budínová či urozený šlechtic (J. Císler) s nesmírně honosným jménem, jenž se však dokázal i docela nearistokraticky rozparádit. Dumas samotný literárně tvořil až do pozdního věku a v den jeho skonu začala pro Francouze potupná prusko-francouzská válka. O výpravu a historické kostýmy se postarala osoba navýsost povolaná E. Krumbachová, jež ve svém oboru u nás neměla konkurenci, avšak přesto mi připadaly některé příčesky a paruky komické, nejvíce se to projevilo u Dumasova sluhy I. Niederleho. Přestože se na snímku podíleli velikáni československého filmu, režisér K. Kachyňa, scénarista J. Dietl, kameraman J. Illík, hudební mistr Z. Liška a mnoho výborných herců, z nejasných důvodů nemohu udělit vyšší než průměrné hodnocení. (13.01.2017)

Martin Štěpánek mě přesvědčil dvakrát, v majoru Zemanovi a zde. Tady byl dokonce chvílemi i podobný tátovi. Bratři pěkně rozehráli soužití otce a syna. Ve velmi roztomilé roli se mihnul Jiří Císler. Značný problém jsem měla s intermezzi, děj v těchto vložkách zcela ochabl, kombinace animace s pantomimou mne neoslovila. (19.03.2013)

Pocta Alexandrovi Dumasovi se vším všudy! Krátké němé etudy na Tří mušketýry a Monte Christa v intermezech svěží, romantický patos a poetická imaginárnost krátkého období čekého filmu přelomu 60. a 70. let, kdy vzniklo několik takto rozpustilých adaptací (Dietl zde scénaristicky zpracoval dílko A. Mauroise), filmově čistá. Kachyňa ve spolupráci s kameramanem Josefem Illíkem a kostymérkou Ester Krumbachovou podnětně navázali na verneovské filmy Karla Zemana. (04.04.2010)