Zabil jsem Einsteina, pánové...

"Jste podezřelí z nekalých úmyslů proti jistému Adolfu Hitlerovi, malíři pokojů." Ohrožuje lidstvo více fyzika, chemie, nacisti nebo houslista Einstein? Na to odpovědět neumím, ale jsem si jistý tím, že v 60-tých letech bylo Československo na špici v cestování časem. Tak proč toho nevyužít a nenapravit svět, ve kterém vousaté ženy nechtějí rodit děti? Mě tedy ty mise do minulosti celkem zaujaly, ale zábavné to zase až tak moc nebylo. Ani do děje mě to nevtáhlo, i když jako středoškolák jsem měl relativně dost důvodů nasměrovat Einsteina pod lustr a opakovat si anatomii na těle doktorky Williamsové. (13.07.2018)

Tento predchodca Návštevníkov je im dôstojným vzorom, a pritom som o tomto filme doteraz vôbec netušil. Ak si odmyslíme ženské brady a fúzy, čo je ale podstatou filmu, tak je na celý film radosť pozerať. Okrem streleného sci-fi so zmenou minulosti má aj prvky špionážne, o ktorých vizionárski tvorcovia nemohli ani tušiť, že na prelome tisícročí, kedy sa časť filmu odohráva, budú naozaj reálne. Z hercov ma viac ako Sovák v hlavnej postave zaujala určite Brejchová a to vo všetkých svojich kostýmoch ako z minulosti, tak aj v budúcnosti. Jej spôsob zabitia Einstaina nemal chybu. Tiež nemala chybu úvodná homo-trans-erotická scéna, ani neviem ako to nazvať, je to aj tu v galérii, a netuším, ako také niečo dokázalo v tom čase prejsť cenzúrou. (02.06.2013)

Vyskytuje-li se ve filmu výkvět českých herců a zajímavý nápad, už ani není potřeba gejzíru třeskutého humoru, přesto jsem se bavil náramně. Už jenom proto, že sebevíce banální hláška z úst Jany Brejchové je kouzelná. Zobrazení budoucnosti a technické možnosti s tím související jsou tady ve srovnání třeba s pozdějšími Návštěvníky poměrně krotké, ale na škodu to nijak není. Cestování časem a absurdity z toho plynoucí jsou bez problémů k chápání a ústřední téma pádu lustru je nosné a únosné překvapivě až do konce. Kulisy staré Prahy jsou příjemné jako vždy a Janě Brejchové to slušelo jak v secesních kostýmech, tak i v těch futuristických. Závěr sice nutí k zamyšlení, ale protože ještě naplno nepropukla normalizace, není zde nutný morální apel jako v pozdějších podobných filmech. Už jenom proto není fér srovnávání s Kostkovým čajem. (20.11.2008)

Celý film je k pobavení dnešního diváka nabitý jakousi genderovou filozofií, úvod filmu dvou líbajících se fousatých bytostí působí jako homoerotická scéna, ve filmu se setkáme s fousatými ženami a prsatými muži, obojí v neplodných verzích nebo vzpoura žen proti holení, což by v dnešní jednoduché době antigay aktivisté a konzervativci jistě brali jako varovné sci-fi poselství proti liberálním změnám ve společnosti. Na lechtivém podtextu si štáb nechal záležet ze všech efektů na diváka asi nejvíc, ať už jsou to sexy kostýmy (po striptýzu služebných se dost možná řada českých divaček poptávala, kde seženou tak zajímavé prádélko) nebo laškovný výkon Jany Brejchové nebo Ivy Janžurové. Cestování časem je vděčné téma a nápadem převrátit na základě informací z budoucnosti životní směr důležitého člověka se zabývalo nedávno třeba i sci-fi s Mattem Damonem The Adjustment Bureau, tady je ale plán využíván jen krátce a snaží se diváka zabavit ne vždy úplně zdařilým humorem. Tenhle film se tak úplně nepovedl, řada scén dnes narozdíl od pecek tandemu Macourek-Vorlíček a vlastně i od zdařilejších Macourkovských komedií Lipského působí nudně, málo vypointovaně. Zaujalo mě, že se jedná o adaptaci Nesvadbovy povídky. (19.10.2016)

Nevtipná fantasmagorie, která mě strašně nebavila, skoro až otravovala. Zvláštní, jak debilní může být něco s tak skvělým obsazením, ale je to prostě tak. Kdyby totéž natočil někdo dneska se současnými herci, všichni by to strhali, ale u 50 let starého filmu to nikdo neřeší. Lipský rozhodně natočil lepší věci. (17.11.2022)