Život je krásný

Nádherný film pro svoji poetičnost a pro laskavou duši číšníka Guida. Ukazuje období II.svět války z nadhledu a komediálně odlišně od komedií na toto téma. Není to sarkastická komedie na italské fašouny nebo na Němce, ale životní postoj hlavního hrdiny, co dělá film komediální. Nejvíce mě zaujal skeč, kdy Guido přijde do koncentráku se synkem a překládá ostatním spoluvězňum řeč nacisty, i když německy vůbec neumí. První polovina filmu přibližuje samotného Guida a druhá polovina filmu je zaměřena na postoj Guida k svému milovanému synkovi. Musím ocenit i dětskou roli, protože ta je zahrána rovněž perfektně (12.01.2004)

Může si italský herec, populární především ve své vlasti, získat americkou Akademii natolik, že mu udělí 2 Oscary? Lze o jedné z nejtragičtějších událostí v historii pojednávat v díle, jehož první část je čistá komedie? Stojí Život je krásný za vidění? Ano. Ano. Ano. Hlavním hrdinou snímku Roberta Benigniho je trochu užvaněný chlapík Guido, nevyčerpatelný zdroj humoru a fantazie. Svým osobitým kouzlem si získá srdce půvabné učitelky Dory, a poté, co se jí narodí syn Giosué, nezná jeho štěstí mezí. Naneštěstí se právě píší 40. léta a Guido má židovský původ. Jednoho dne se tedy spolu se svou rodinou ocitne ve špinavém vlaku odvážejícím je do koncentračního tábora. Zde začne hrát zoufalou hru: vysvětlí synovi, že všechno kolem je taková zvláštní soutěž a vítěz získá opravdový tank. A tak zatímco ostatní bojují o přežití, vynakládá Guido nadlidské úsilí, aby syna v této iluzi udržel. Režisér a zároveň hlavní hrdina nechtěl vyprávět o skutečné události, neboť je jasné, že realita by s podobným pošetile heroickým příběhem rychle zatočila Jeho film je velkolepou oslavou humoru a hravé radosti ze života a jako takový je přesvědčivý. Dokazuje to i nebývalý oscarový úspěch. (10.10.2004)

Můj nejoblíbenější film, při kterém se vždycky rozbrečím. spojit první část - komedii a druhou částí-tragédie - fakt mistrovský kousek, nejlepší je scéna v koncentračním táboře, když Guido překládá z němčiny (marmeláda). a pak ty hlášky - např. Marie, hoď mi klíč .... Tenhle film si musí každý zamilovat. I zabedněnění Američani pochopili jeho kvalitu. (15.09.2005)

Pekny film, i kdyz Benigni mi jako herec absolutne nesedi.. (04.02.2006)

Je to sice Benigniho nejlepsi film, ale to nic neznamena, ze. Cele me to prislo jeste vypocitanejsi na efekt nez Kolja. Z toho filmu doslova caka krecovita snaha divaka dojmout a vytlacit z nej slzu. (30.03.2006)

Podle mě jeden z nejúžasnějších filmů z období války. Roberto Benigni zde díky svému charismatu baví každou situací, ve které se ocitne. Navíc nám nabízí trošku odlišný pohled na utrpení v koncentračních táborech. Svojí láskou k synovi a vtipným vysvětlením každého momentu, kdy jde pomalu o život dokáže přesvědčit pětiletého synka, který samozřejmě nemá možnost pochopit, co se kolem něho děje. Giosué má roztomilý kukuč. Při pohledu na šťastnou "princezničku" v objetí se svým synáčkem po skončení války s oscarovou hudbou Nicola Piovaniho máte pocit, že život je opravdu krásný. A je to tak, Život je krásný! (17.05.2007)

Dá se tomuhle filmu dát méně hvězd?! Film je na první pohled více než strhující a pohltí vás chtě nechtě. Filmy z války nemám ráda, ale tenhle...to je opravdu něco! (04.01.2008)

Humor jako obrana před peklem. Oslava nezlomnosti lidského ducha. Vůbec nechápu, jak někdo může tvrdit, že si tu Benigni dělá srandu z koncentráku. Nic takového. On "jenom" rozdává naději v konfrontaci s tím největším zlem. P. S. Pro úporné třídiče žánrů tohle bude asi velký oříšek. (19.01.2008)

I s humorem se da postavit jinak dost palcivym tematum. Nu ostatne, humor je mozna ta nejlepsi zbran pro preziti. Zivot a radost z nej musi prebit kazdeho, kdo si to nejen neuvedomuje, ale zaroven jej chce znicit. (17.03.2008)

Robertovi se povedl husarský kousek. Spojení velmi emotivně silného příběhu s komediálními prvky, které nenechá slabším povahám suché kapesníky. (16.04.2008)

Guido kráčí vesele a teatrálně, s úsměvem na tváři před popravčí četou rovnou a přímo na smrt. A to ze dvou důvodů - chce tak zachránit svého syna a pak... život je přece krásný. Geniální zesměšnění lidské krutosti. (11.05.2008)

Roberto Benigni je italský herecký poklad, i když v žádném jiném filmu tak exceluje, mě jeho výkon v Život je krásný stačí. První polovina je krásně usměvná, romantická, italsky groteskní. Druhá je mistrovská, stále lehce úsměvná, ale hlavně dojemná a místy drsná. Jedinečný film, který patří do mé osobní TOP 10. (10.06.2008)

Perfektny filmik, ktory moc milujem :-) (25.07.2008)

Film o tom, že by člověk neměl nikdy ztratit naději. V některých chvílích je film dojemný, někdy zas vtipný a jindy smutný. Jediné co bych snad mohl filmu vytknout je to, že je někdy až moc naivní (01.12.2008)

film, u kterého envíte jesi máte brečet nebo se smát...nicméně zůstává asi jediným filmem o holocaustu, kde je na vyběr i možnost druhá...Roberto Beningny prostě ví jak na to-"Pokud si nebudete čistit zuby,nedostanete chleba s marmeládou!!!" (04.01.2009)

Začátek tohoto snímku nenasvědčoval vůbec tomu, co se bude odehrávat potom. Podle scénáře, že ve filmu je možné všechno, se mi vážně líbilo, jak bylo zpracované celé období v koncentračním táboře. Film mě bavil po celých 116 minut a bez váhání uděluji 5*. Tomuto říkám kvalitně strávený večer.....Víc takových filmů!!!!! (06.03.2009)

Ten konec mě překvapil, ale byl to přenádherný film. Benigni mi opravdu ukázal, že život je krásný... (13.04.2009)

Mrazivě nádherný příběh obrovské lásky- koncentrák- Roberto Benigni. Film u kterého smích vystřídá pláč. (09.05.2009)

První půlka úplně super, ale druhá? Takhle v pohodě to přece v koncentrácích nebylo, alespoň podle dokumentárních filmů, které nám za našeho děstsví pouštěli. To teda ne. (05.08.2009)

První půlka filmu dobrá až výborná, druhá nezvládnuté divadlo. Přehrávající Benigni mě nenadchnul, ze všeho na mě čiší teatrálnost a divadlení prkna.. Se sebezapřením 3* (02.10.2009)