Policejní odznak

Conscience is a killer. Jsou policajti, kteří jedou striktně dle nastavených pravidel. Jsou policajti, kteří si taková pravidla ohýbají pro dobro věci. Jsou i policajti, kteří pravidla rovnou lámou přes koleno. A pak je tu Vic Mackey ("Good cop and bad cop left for the day. I'm a different kind of cop."), kterého nechávají veškerá pravidla krom jeho vlastních zcela chladným; on si je za pochodu vytváří, tak jak je zrovna potřeba bez ohledu na zákony, veřejné mínění, kolegy, politiky, morální zásady, gangy, mafie, rodinu... Prostě proti všem(u) s heslem účel světí prostředky a nesou-li ty prostředky i nějakou tu nezdaněnou škváru, tak tím lépe. Autoři se především v úvodních dvou sezónách nijak netají inspirací v událostech kolem skandálu protigangové jednotky LAPD. Vic je jedna z vůbec nejzajímavějších a nejkomplexnějších seriálových postav a jedno je jisté, bez ohledu na to zda ho budete milovat či nenávidět, tak ukradený vám rozhodně nebude. The Shield je nesporně amorální, drsný, pojetím navzdory určité scenáristické přepálenosti většinu času realistický, zároveň však i adrenalinem a akcí napumpovaný, strhující a nebývale nekompromisní. Veškeré akce tu mají bez výjimky odpovídající následky, byť to mnohdy několik epizod či sezón trvá. Celé to pohříchu začíná tuctově a nerozpoznatelně od mnoha jiných policejních dramat, ovšem velmi záhy se to začne stávat tím, co z toho dělá takový (žánrový) pojem. I ty zpočátku poněkud šablonovité postavy se podaří postupně rozehrát až do nečekaně propracovaných poloh a není to tedy pouze o Vicovi. Minimálně Aceveda, který naplňuje řčení "cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly", oprávněně ambiciózní a tak trochu arogantní ňouma Dutch, „buranský xenofog“ Shane či Whitakerův Jon Kavanaugh jsou neméně nosnými postavami. Škoda jen, že tvůrci do páté série odsouvají na vedlejší kolej Lema a Gardockiho. První čtyři série jsou koncipovány jako "drsná denní rutina členů policejní stanice v nejhorším, válkou gangů zužovaném okresku LA, se zvláštním zaměřením na speciální zkorumpovanou jednotku pod vedením Vica Mackeyho" a od páté série je to koncipované jako uzavřená trilogie "ještě drsnější denní rutina, která tentokrát slouží již jen jako křoví úplnému zaměření na pád a holý boj o přežití členů Strike Teamu Vica Mackeyho.“ Formálně bezchybné, jedna z mála záležitostí, kde má do dění vtahující dokumentárně roztřesená kamera opodstatnění a je nedílnou součástí bez níž by to prostě nebylo ono. Vyústění, které by Shakespeara určitě nenechalo chladným (byť "karmicky" stylovější by bylo, kdyby Vic dojel na to jedno jediné co by nikdy neudělal; viz počátek šesté série), toho všeho je jasné od začátku, což však nic nemění na tom, že ne nadarmo jsou právě závěrečné epizody tak často zmiňovány mezi kandidáty na nejlepší seriálové finále vůbec. Nicotnou připomínku bych měl snad jen k závěrečné scéně úvodního dílu a činu, který následně rezonuje celým seriálem. Ta postava by to tak hloupě nikdy neudělala, pokud by to vůbec kdy udělala. Nic to ovšem nemění na tom, že The Shield je novodobá klasika a pokud o tom snad pochybujete, tak si raději dejte bacha, aby u vás nezazvonil holohlavý týpek a morseovkou do vašeho ksichtu vám nevyhláskoval důvody, proč tomu tak je. PS: Se zde často zmiňovaným The Wire to nemá společného zhola nic, za to s Waltem či Tonym by si Vic mohl potykat. (01.03.2012) (méně) (více)