poster

Sophiina volba

  • USA

    Sophie's Choice

  • Slovensko

    Sophiina voľba

  • Slovensko

    Sofiina voľba

Drama / Romantický

USA / Velká Británie, 1982, 150 min

  • Reiniš
    *****

    Legendární film a jedna z prvních dokonalých transformací Meryl Streep. Zajímavé je i zjištění, že Peter MacNicol a Kevin Kline kdysi hráli i seriózní role. Pomalé, intenzivní a nezapomenutelné.(31.8.2010)

  • Ainy
    *****

    Brilantní herecký výkon Meryl Streep podtrhoval velice smutný a určitě pravdivý příběh. Jsem Bohu vděčná zato, že žiju v této době a nemusím být v kůži ženy, která se musí TAKTO rozhodnout ... velice silný a dojemný příběh ...(4.8.2011)

  • castor
    ***

    Meryl Streep dle očekávání válí, ale kolem ní se to místy bortí jako domeček z karet. Knihu jsem nečetl, ale její filmová podoba jakoby místy netušila, jak správně „nastartovat“ diváka. Jako jeden z nich nebudu sypat hvězdy jen proto, že film sklidil nemalé množství filmových ocenění a pochvalných poplácání po ramenou. Na mě je až příliš sterilní, nenápaditý, akademický a nebýt vzpomínek na minulost, nebudu mít už nikdy důvod se k tomuhle křehkému dramatu vracet.(27.7.2012)

  • Subjektiv
    *****

    Mám veliké obavy, že především, a možná až pouze, William Styron a Meryl Streep si mohou připsat zásluhy za to, že se mi Sofiina volba velmi líbila. Mám strach, že má neznalost předlohy nedovolí mi nahlédnout, jak film otrocky převádí slova v obraz. Na druhou stranu pravděpodobný nedostatek Pakulovy odvahy nedovolil mu pošlapat to dobré ze Styronovy knihy. A bezpochyb by se dalo naložit s jeho dílem o dost hůř. Líbí se mi, že Pakula nebyl dost "invenční", aby silné scény zničil patetickým zdůrazňováním: "Toto je silná scéna!" SPOILER - Když Sofii berou dceru, nehraje na pozadí tklivá hudba, dění neprovází soucitné či alespoň zahanbené pohledy kolstojících. Ne, je téměř ticho a hloučky lidí ani neregistrují, že se právě odehrává jakási tragédie. Když Streep vypráví o hrůzách tábora, výborně přechází mezi odosobněným projevem, který jediný jí umožňuje souvisle mluvit o tom, co zažila, k návalům emocí, které jí ústa ucpávají. KONEC SPOILERU. V oné finální scéně s dětmi je tak možná trochu odměřenosti, ale zároveň režisér ponechal zodpovědnost za to, co bude divák cítit, jak tuto scénu vstřebá, na divákovi samotném. Mám pocit, že to už se dnes v Hollywoodu úplně běžně neděje. Film dokonce chvílemi nechává diváka, aby si zážitky z koncentráku musel sám představit na základě "pouhé" Sofiiny výpovědi. Je to špatně nebo není? Právě teď si myslím, že není. Nedokonalých, ale přece *****.(16.2.2009)

  • sportovec
    *****

    Dvojplánový příběh o lidském a uměleckém dozrávání naznačuje, že autor literární předlohy William Styron do něj vložil nemálo autobiografických prvků. Zprvu konvenční námět o tuctovém trojúhelníku mladých lidí uprostřed poválečného New Yorku na konci čtyřicátých let se postupně rozvíjí do otřesně tragického podobenství o děsu, zkáze a zhoubách, které do mezinárodního společenství vnesly země Osy. Součástí humanismu tohoto osobitého autorského pohledu, který Alan Pakula plně ve filmové podobě zachoval, je nečernobílost všech protagonistů. S hořkou nadsázkou lze napsat, že jim nic lidského nebylo cizí. A právě tato skutečnost, toto chápavě sdílející pozadí umožní o to víc respektovat a sdílet hloubku tragických, režisérsky, kostýmově i výpravově a kameramansky mimořádně přesvědčivě zvládnutých druhoválkových retrospektiv s celou řadou monumentálně vystavěných scén (pouť kolem bloku budoucích obětí hradných vražd v plynových komorách, setkání s Mengelem, Sofiina záchrana před dětským udáním v Hössově rodině, jež by znamenalo pro ni jistou smrt), doplněných o značně silný motiv polského protižidovského cítění, dotváří skutečný rozměr katastrofy, vyvolané druhou světovou válkou. Důsledky utrpěných ran se prolínají: Životem i výčitkami svědomí štvaná žena se ve svém bolu bojuje i apojuje se s psychotikem, opakovaně bičovaným svým svědomím po záchvatech plných hrubostí, agrese, brutality; neustálými střety mezi vnitřními hlasy jekyllovským a hydovským, nejen v životě, ale i ve společně sdílené smrti, která se stává jejich společným etickým i úlevným východiskem z trampot a hrůz jejich nenapravitelně zpackaných životů-tragédií. Podobenství o síle i slabosti lidského ducha - zhruba tak lze postulovat nadčasovou výzvu, kterou v sobě tento neprávem přehlížený film nese. V době svého vzniku i dnes.(1.8.2009)

  • - Báseň, kterou na konci filmu cituje Stingo (Peter MacNicol), je "Ample make this Bed" od Emily Dickinson. (jezurka42)

  • - Natáčení probíhalo na různých místech Brooklynu a v New Yorku City. (jezurka42)

  • - Streepová si kvůli roli osvojila nejen polský akcent, ale rovnou i základy němčiny a polštiny. (DaViD´82)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace