Režie:
Roman PolańskiScénář:
Roman PolańskiKamera:
William A. FrakerHudba:
Krzysztof KomedaHrají:
Mia Farrow, John Cassavetes, Ruth Gordon, Sidney Blackmer, Maurice Evans, Ralph Bellamy, Victoria Vetri, Charles Grodin, Tony Curtis, William Castle (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Jsou to jen hormony, anebo se temné síly opravdu chystají ovládnout svět? Novomanželé Rosemary a Guy Woodhouseovi (Mia Farrowová a John Cassavetes) se nastěhují do starého newyorského činžáku, i když je přítel Hutch (Maurice Evans) varuje před temnou historií domu. Působili zde okultisté a došlo tu k několika tragickým úmrtím. Woodhouseovi se seznámí se starými sousedy Castevetovými, kteří u nich začnou být častými hosty. Když Rosemary otěhotní, doporučují jí Castevetovi svého známého gynekologa. Od té doby však Rosemary začne trpět nevysvětlitelnými bolestmi a strachem. Od Castevetových jsou slyšet zvuky jako při duchařských seancích, někteří lidé včetně ostražitého Hutche záhadně onemocní nebo přímo umírají. Jsou to jen náhody, představy psychicky labilní rodičky anebo se proti Rosemary chystá nefalšované satanské spiknutí...? (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (726)
Vynikající atmosféra, která se postupně stupňuje, stupňuje a stupňuje, až vygraduje - ne příliš efektivním koncem. Já myslím, že Polanski dal tento konec s jasným záměrem, přesto se z toho dalo vymačkat mnohem víc šťávy. Každopádně by film měly vidět všechny budoucí maminky, které si odsud mohou odnést i pár cenných rad. 1. bolest břicha delší než měsíc časem sama odezní a 2. nestěhujte se do bytu vedle starých lidí, kteří doma pořádají satanské rituály :D ()
Neskutočne mrazivý thriller, ktorý naberá na atmosfére každou sekundou a nestráca na grádoch ani po takmer polstoročí. Pálčivá téma, akými je Polanski známy znova prenikne pod kožu každému divákovi. Polanskeho filmy nie sú pre každého a buď vám pasujú všetky alebo ani jeden. Herecké precítenie hlavnej postavy v podaní Mii Farrow je obdivuhodné, psychologický rozbor postáv na jednotku. Znepokojivé zvraty podsúva Polanski divákovi tak, aby bol až do samotného záveru na vážkach a ja sám som nevedel, čomu mám v skutočnosti veriť. Počas celého filmu som mal srdce v krku. Okrem nezvládnutého záveru sa mi takmer celý film vryl do pamäti a to sa pri kvantách videných filmov tak často nestáva. 85%. ()
Na celém fenoménu Rosemary oceňuju hlavně fakt, že Polanského adaptace vznikla tak brzy po vydání Levinova textu. Tím byla zachována autentická atmosféra celého příběhu. Nicméně u Levina je radost probírat se těmi margináliemi ze života jednotlivých partají v domě a proměnami mladého manželství Rosemary a Guye. Celá spontánní paranoira přichází na řadu až v závěrečné části knihy a do té doby by si čtenář mohl myslet, že se jedná jen o obyčejnou selanku sepsanou pro potřeby společenské kritiky. Závěrečná smršť pak zcela mění literární žánr a knihu nelze do poslední stránky odložit. Film je pak spíše Levinovým textem okouzlen a zásadně nic nemění, chyběla mi pouze kapitola Rosemaryho vzdoru, ve které ji Hutch půjčí auto a chatu, aby si mohla promyslet, jestli s Guyem i nadále zůstane. Takto Rosemary s tváří Mii Farrow zůstává mnohem plošší postavou, což je docela škoda. A s novým účesem pak ztrácí i veškeré půvaby, ale to je zase naprosto v pořádku. Docela se ještě těším na ten televizní sequel - jestli v něm pokračuje Minnie se stejnou odpornou tváří, tak to už samo o sobě bude peklíčko. ()
V podstate také, ako som čakal. Verná adaptácia knihy, ktorá pochopiteľne zlyháva tam, kde kniha vyniká a boduje tam, kde kniha padá. Pomalé postupné budovanie napätia bolo v knihe tak rozkúskované a plynulé, že ma úplne pohltilo. To sa do dvojhodinového filmu proste preniesť nedá. Na druhej strane triviálne vyvrcholenie, na ktorom padá inak vynikajúca kniha, svedomito prenesené do filmu pôsobí na plátne vynikajúco. Malá odchýlka pri nedopovedaní posledných zhruba dvoch strán knihy je zanedbateľná. Bez osobitejšieho rukopisu rutinne nakrútená adaptácia. Nič viac, nič menej. Chcelo to viac odvahy. ()
Rosemary má děťátko jsem si pár desítek let šetřil a následně jsem se díval vlastně úplně neplánovaně. Je to pro mě legendární film, i když jsem ho doteď neviděl. A je to naprosto skvělá záležitost a jsem v pokušení dát plné hodnocení. Možná by stačilo se podívat znovu. Nevýhoda je, že je to ten typ filmu, na který se člověk znova dívat úplně nechce. Mia Farrow je boží (a když se dívám na její fotky z novějších filmů, mám pocit, že je to snad hříčka přírody, ona i v 60 vypadá zase na dvacet) a Ruth Gordon je nádherně nesnesitelná. Je to o parník lepší než Vymítač ďábla a je to možná i lepší film, než Přichází satan, ale ten má Goldsmithe. Krzystof Komeda udělal ikonické main theme, ale nic víc, to je trochu škoda. Není to horor, ale mysteriózní psychologický snímek a působí i dnes moderně. Otazníkem je pro mě možná až moc dlouhý obyč úvod (který ale asi byl nutný) a trochu rozpačitý závěr. ()
Reklama