The Assassination
Režie:
Jiří Sequens st.Kamera:
Rudolf MiličHrají:
Radoslav Brzobohatý, Rudolf Jelínek, Ladislav Mrkvička, Luděk Munzar, Jiří Kodet, Josef Vinklář, Siegfried Loyda, Harry Studt, Wolf Goette, Gerhard Rachold (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Film Jiřího Sequense Atentát nás vrací doprostřed jednoho z nejtěžších období českého národa, do doby nacistické okupace. Napínavým způsobem vypráví o činu, který má významné místo v dějinách druhé světové války: o atentátu na nejvyššího představitele nacistické moci v českých zemích, zastupujícího říšského protektora SS Obergruppenführera Reinharda Heydricha. Podává široký obraz této události a pokouší se o postižení nejrůznějších souvislostí. Zvlášť sugestivně pak zachycuje závěrečný hrdinský boj parašutistů v kostele v Resslově ulici v Praze. (Bontonfilm)
(více)Recenze (393)
Velmi dobrý film o atentátě, pro pamětníky. ()
Nezlomně páteřní film o ještě páteřnějším činu do (i od) té doby podle některých bezpáteřního národa. Jeden z nejlepších českých filmů vůbec. Povinnost. ()
Film som videl už niekoľko krát, no zakaždým mi akosi vyfučal z hlavy. Historická udalosť a význam atentátu na Reinharda Heydricha je síce dôležitý, no k samotnému dramatickému spracovaniu som si akosi nenašiel cestu. Postavy sa tu len tak mihali, konšpirovali, skrývali a vlastne až na samotný záver sa tu nič tak prevratné nedeje. Ten koniec bol ale výborne urobený - dramatické a emotívne do morku kostí. Ten vytiahol film na slabší nadpriemer. 70/100 ()
Naprosto našláple vytvořená rekonstrukce ze smutných let našeho národa. Dál se nebudu rozepisovat... snad jen vzkaz uživateli waerwulf ???, a to je všechno, na zbytek je pošta. Tak koukám, že má už nácek profil smazaný, že by někdo dostal rozum? ()
Film z průběhu války, který doplňuje skvělou sbírku československých válečných filmů. Vynikající zpracování v uvolněných 60tých letech je určitě znát. Film spíše vysvětluje proč to bylo nutné a vůbec popisuje vážnost rozhodnutí k atentátu na Heydricha. Film pochopitelně vychází ze skutečnosti, takže závěrečná scéna z kostela je opravdu vrchol filmu. ()
Odmyslím-li si svůj respekt k hrdinům a událostem, které Atentát rekonstruuje, zůstane mi "pouze" filmařsky nijak objevný snímek od druhořadého režiséra, který mě spíše zklamal. Neoslovilo mě technické zpracování ani scénář, který se dle mého soudu prapodivně zaměřuje z největší části na závěrečný úsek v kostele, snad aby pateticky zabrnkal na divákovu empatickou vlnu a nechal v něm vzbudit trochu toho obdivu a lítosti nad zmařenými životy několika hrdinů. Dřívější dění je nastíněno spíše letmo, a osobně se obávám, že člověk neseznámený s detaily "Akce Atentát" se může docela ztrácet v jednotlivých postavách a jejich motivaci. Žádné velké nadšení u mě nevzbudilo ani herecké obsazení, a většina z té plejády národních a zasloužilých umělců, která si zde zahrála, mi je protivná, protože mám na paměti jejich jiné role, které by si za rámeček na rozdíl od Atentátu skoro jistě nedali. Sequensovy filmy s Marvanem coby radou Vacátkem mě celkem baví, ale jeho nejlépe hodnocený snímek jsem přijal více než vlažně, nemohu si pomoci. Myslím, že třeba takový Najbrtův "Protektor" se s tímto tématem popasoval filmařsky nesrovnatelně zajímavěji. ()
společně se snímkem Nebeští jezdci se jedná o nejlepší válečný československý film. Vrcholný počin Jiřího Sequense st. Opravdu velice zdařilá , dostatečně ( jak jen to šlo ) přesná a působivá rekonstrukce atentátu na zastupujícího říšského prorektora Reinharda Heydricha v širších historických souvislostech. Výborné herecké výkony všech zůčastněných v čele s Radkem Brzobohatým, vynikající kamera, střih. Závěrečná přestřelka v kostele byla opravdu lahůdkou a nevyrovná se jí, co do realičnosti se týče mnoho současných snímků. A protože k tomuto tématu mě pojí dvě události : první z nich byla práce kdysi dávno, kterou jsem dělal při studiu o kostelu sv. Cyrila a Metoděje, kam se atentátníci uchýlili. Byl jsem tenkrát i uvnitř ( dělat fotografie ) a musím říct, že když jsem dole v kryptě viděl rozkutanou zeď a pajcr, kterým se " snažili " při zaplavení kostela atentátníci dostat pryč, úplně na mě dýchla atmosféra té doby a měl jsem nepříjemné mrazení po celém těle. Druhou událostí je fakt, že momentálně pracuji v areálu, kde se doteď nachází zámek ( ikdyž v dost ubohém stavu ), kde tehdy Reinhard Heydrich pobýval. Už kvůli těmto dvou událostem ( ale hlavně kvůli filmu samotnému ) nemůžu jinak než dát plné hodnocení. ()
Jeden z nejlepších československých filmů s tak hutnou atmosférou a strachem o naše paragány, že snad ani není možný aby snímek nezaujal. ()
Filmařsky bezchybná, obsahově bohatá, neideologická a všeobecně taktní rekonstrukce jednoho z nejdramatičtějších příběhů naší nedávné historie. Atentátu se v podstatě nedá nic vytknout, pro ještě hlubší ponor do tématiky doporučuji strhující a neskutečně detailní knihu Jiřího Šulce Dva proti říši. PS - DVD obsahuje i zajímavé bonusy, především film o filmu ve kterém kovaný komunista Sequens vzpomíná jak se ubránil stranickým aparátčíkům a jejich pokusům o spojení atentátu na Heydricha s komunistickým odbojem či na paní Heydrichovou, který film viděla na projekci v Norsku. ()
O tomto malom klenote vojnového československého filmu som dodnes nemal ani poňatia a som nesmierne rád, že som naňho narazil. Sequens natočil film o atentáte na Heydricha veľmi prehľadne, čo sa týka aj politiky a zoskupil ho troch odlišných častí, čo tiež umožňuje sa divákovi lepšie zorientovať v historických reáliách (ja som podrobnosti o atentáte vôbec nepoznal) a získava tým film na poriadnej gradácii. Sequens si tu obľúbil Brzobohatého v obkľúčení a bez šance a tak si to spolu zopakovali v Pěníčkovi a Paraplíčku. Toto je rozhodne záživnejšia forma získavania historických faktov ako zo stredoškolských učebníc, takže by som film doporučoval ako povinné školské predstavenia pri preberaní zásadných domácich udalostí druhej svetovej vojny. ()
Docela nerad to přiznávám, ale u filmu jsem se převážně nudil. Rád jsem se podíval, jak tehdy Reinharda odstranili ze světa, přitom to byl takový sympaťák. Trošku jsem postrádal pořádnou atmosféru. Nějak to na mě nepůsobilo. Asi jsem nebyl vhodně naladěn, nebo co. Nuda, hrozná nuda. Ani pěkně natočená závěrečná přestřelka v kostelíku, nebo kde to bylo, celkový dojem příliš nezachraňuje. Věřím, že se jedná o dokonalou rekonstrukci dějin. Bohužel, z mého pohledu, takřka nekoukatelnou. Lepší hvězdička. ()
Zajímavý historický snímek o atentátu na Reinharda Heydricha. Sice jim to nevyšlo úplně podle plánu, ale účel to splnilo. ()
Atentát tak trochu doplatil na časovou souslednost s Anthropoidem, jež šel do kin cirka před rokem a kterého jsem tedy relativně nedávno viděl. Zpracování dané historické události je totiž v podstatě analogické, snad až na zde díky bohu vynechanou patetickou romantickou linku, tudíž jsem měl po celou dobu stopáže neodbytný pocit "Tohle už jsem někde viděl"... 80% ()
Kte sou?! Kte sou?! Kte sou?! ()
Já si nejsem jistý zda atentát na Heydricha byl tím správný řešením. Neboť za jeho život přišlov Lidicích o život více než 170 Čechů. Vojáci poslání na smrt zrádcem Benešem, který za každou cenu se snažil z venčí bouřit Čechy, aby nenávist vůči Němcům kvetla. Byl to hajzl a takovým se staví pomník. Smutný film. ()
Výborný film (působící skoro jako rekonstrukce) o atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Popisuje události atentátu předcházející i ty následné včetně skonu atentátníků v kostele sv. Cyrila a Metoděje. ()
Film s plochými postavami, bez podání souvislostí, mimo jiné také zcela pomíjí, jak se atentátníci dostali do pravoslavného kostela. Chybí mi tu především prokreslení lidských stránek jednotlivců (ve smyslu "odkud a jaký který kluk byl"). Podle mého názoru po roce 1989 přeceňovaný film. Vávrovo "Sokolovo" (odhlédneme-li od nestydaté komoušské propagandy) je umělecky na vyšší úrovni. ()
Atentát ťaží z atraktívneho námetu. S témou zaobchádza voľne a výsledok nie celkom napĺňa pojem historickej rekonštrukcie. Sequens, idúc aparátnikom po srsti, deformoval proporcie príbehu a sústredil sa na záverečnú časť ukrývania sa atentátnikov v kostole. Tá je nakrútená vynikajúco. Presvitajúce svetlo dotvárajúce atmosféru očakávania neodvratného konca, realistické prestrelky, ako aj pokus o rekonštrukciu duševných pochodov výsadkárov čakajúcich v podzemí kostola na neodvratný koniec, to všetko si zaslúži uznanie. Problémom je, že to bolo na úkor vykreslenia postáv a osudov atentátnikov, dramatickejšieho zobrazenia heydrichiády, ako aj zvýraznenia prípravy a vlastného vykonania atentátu, keď už je po ňom nazvaný celý film. Popritom sú vek hercov, Gabčíkova čeština a nadbytočnosť Canarisovej línie zanedbateľnými drobnosťami. ()
Dokumentárně strohý záznam zlomové události našich dějin, kterou si nedávno vzali do hledáčku naši milí zrádcové. Tohle je naše a je to lepší. O dost lepší. Ve srovnání s britským spektáklem jsem vůbec neměl pocit rozvleklosti. Ta strohost totiž, společně s černobílým obrazem, vytvořila velmi tísnivou a ponurou atmosféru. Díky zkratkovitému způsobu vyprávění s hojně využívaným střihem Atentát jen získal spád, vše potřebné bylo vždy dostatečně osvětleno a nit jsem rozhodně neztrácel. Grandiozní přestřelka v kostele je pak minimálně svou působivostí rovněž srovnatelná s Anthropoidem, a to je prosím o 50 let starší. Naopak samotný závěr se čtyřmi výstřely mimo záběr s ním srovnání nesnese, stojí proti tomu totiž Geislerka ve sprše, a to musíte uznat, nemá cenu srovnávat. ()
Související novinky
Zemřel herec Ladislav Mrkvička
Ve věku 81 let po dlouhé nemoci zemřel český herec Ladislav Mrkvička. Známou tvář českého filmu můžete znát například ze snímků Atentát či Dostih, popřípadě pak ze seriálů 30 případů majora Zemana,… (více)
Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012
Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (více)
Na to, do jakých podrobností se Sequens snaží o historickou autenticitu, některé náležitosti a fakta trestuhodně pomíjí, tu s manipulačním efektem, tu s dramatickým ochuzením (na což mě svými komentáři upozorňují Enšpígl a Kulmon). Vysvětlení se nabízí dvojí: jednak omezenost dějových prvků kvůli soustředění na samotnou legendární akci, na její „cíl“, nesmírně tíživou atmosféru a zvláště konec parašutistů – což provedeno skvěle. Za druhé – a to je povážlivější – snaha co nejčernobíleji ukázat český lid jako národ odbojářů, v němž se sem tam vyskytli „zrádci“ (v tomto případě jsou vyjímky z pravidla pro jeho potvrzení zcela nezbytné): Čurda je jasný od první vteřiny jak Jidáš v evangeliu (a deset miliónů je pro Sequense stejně důležitých jako pro svatopisce třicet stříbrných). Heydrich je proveden skoro až přízračně - něco mezi smrtkou, upírem a fantomasem – bez ironie, je to dost výstižné (zajímavá je i postava jeho pobočníka Jakobiho, jakož i smuteční průvod s bonusem v podobě Himmlera). Jinak skvělý dojem trochu kazí, že spíše než jako nejnebezpečnější muž Třetí říše a ideální Hitlerův nástupce je Heydrich představen coby zákulisní intrikán (což nemusí odporovat skutečnosti a může být vhodným doplněním obrazu, ale těžiště této postavy by mělo být jinde; téměř celý prostor „Heydrich při díle“ zde zabírá causa Canaris, která navíc vyznívá dosti jalově a je jen příležitostí pro účelové dialogy); a jestli celá historka s gestapákem Görkem je pravdivá, tak se obávám, že by si se zastupujícím říšským protektorem poradil i Honza Zeman. Účelově efektivní, přepjatě vymazlenou typologičnost ostatních postav (včetně obsazení, zvl. Brzobohatý, Mrkvička, Moučka, ale i nemluvící matka odbojářka) nemohu nechat bez obdivu, jakkoli namnoze nejde ani tak o „psychologický“ či jiný typ, nýbrž o velmi subtilní socrealistický „prototyp“ - srov. zvl. toho Moučku nebo matku (ale na druhé staně si také všimni v úvodu zatčeného německého plukovníka, zvláště jeho mazáckého gesta po spatření Görkeho spolupracovníků – toho bych se nadál spíše v mnohem mladších amerických filmech s třetiříšskou tématikou, stejně jako celého pojetí prvku „Canaris“). Tvůrce Majora Zemana se v tom všem nicméně nezapře, zvláště v kombinaci s dějinně instruktážními dialogy (a obzvláště těmi v němčině, jejichž rádoby rafinovanost je začasté k smíchu). Vcelku na Sequense dost dobrý. Konečně jsem si zřetelně uvědomil, co mají Major a Hříšní lidé společného: Důraz na „atmošku“ je v Atentátu ještě silnější a chytlavě-z-cesty se tu naštěstí neblábolí tak zběsile jako v obou seriálech. Hmatatelné napětí, solidní působivé scény, pěkné záběry. (Už pouhé celkové pohledy na Prahu jsou, ač zdánlivě rutinní a primitivní, náladově velmi působivé.) V nějakých čtrnácti letech na mě film Atentát silně zapůsobil, napodruhé už jsem se do toho jaksi nedostal. Hned ta Osudová v úvodu, která mě tehdy zajisté patřičně naladila, nyní naopak předem obrací mé oči v sloup (aspoň po těch čtyřech výstřelech v samotném závěru si ji mohl tvůrce odpustit). Chyba je ovšem i v mém přijímači: zatímco tehdy jsem čistým zrakem přijímal národní epos, dnes mi překáží kritické oko amatérského čsfd komentátora. Přese všechno lze Atentát považovat za hodnotné, „reprezentativní“ ztvárnění jedné významné, mimořádně dramatické a exponované události našich moderních dějin, neodmyslitelně spojené s osobním hrdinstvím a mučednictvím konkrétních lidí. Nenásilné, avšak důrazné a efektní naznačení pochybnosti celé akce (bez rozsouzení) rozhodně patří k jeho kladům. Nakonec, i kdyby pro někoho bylo na tomto filmu všecnhno špatně, vždy ho může sledovat přinejmenším jako precizní „kolorit“ na pozadí neuvěřitelné, leč autentické, přízračně historické hlášky, která diváka zmrazí jeho vlastním smíchem: „Fsdejte se, nic se fám nestane!“ () (méně) (více)