Jára Cimrman ležící, spící

Bezosporu originálny snímok, ktorý mi svojou jednoduchou humornou formou absurdity a zároveň takmer geniality pripomenul monty-pythonovské snímky a biografickou fikciou Allenov 'Zelig'. Občas zachádza tá absurdita až do krajnosti, z ktorej našťastie rýchlo vycúva a skvelých vtipných momentov je nesporne viac. 75%. (09.03.2009)

Scénář: Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák .. Vrchol naší biografické fikce. Na Divadle Járy Cimrmana nijak neulítávám, ale jeden díleček této chytré tvůrčí mozaiky miluji a tím je Zdeněk Svěrák. Jára Cimrman byl… Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat. (25.10.2007)

(2x) ,,Podívejte, co mám před sebou úkolů: trojtaktný motor, zvukový film, vyzvednout význam Komenského... a kdybych měl rodinu, tak by tady stálo: tři litry mléka, půlku chleba, vyzvednout sako z čistírny." Takže nejoblíbenějším životopisním filmem v československých končinách je tenhle snímek o fiktivním géniovi :o) Odhlédneme-li od záměru tvůrců Divadla Járy Cimrmana poprvé ve velkém převést poetiku jejich tvorby na filmové plátno, dostaneme milou historickou hříčku plnou krásných a vtipných odkazů (nejen) na kulturní život a osobnosti v Rakousko-Uhersku z přelomu 19. a 20. století. Přemýšlím, proč bude zrovna JÁRA tak hodně populární a oblíben, když u podobných CS hříček z historie, navíc zde se spoustou poetických scén bez výraznějších náznaků napětí, bývá zájem zdejších diváků a rovněž počet TV repriz velmi nízký. Jiný důvod, než ústřední dvojka Svěrák & Smoljak mne nenapadá. Abych se vyjádřil k svému pocitu z filmu: Některé scény a dialogy pobavily, jiné (předválečná střelba na zajíce) okouzlily alespoň kamerovými záběry, potěšilo zde bohaté herecké obsazení vedlejších rolí (Frej, Zahajský, Čepek, Dvorská, Drahokoupilová,...), dobová atmosféra včetně vložky s němou groteskou... přesto mi tam do plného počtu něco chybělo a vážný závěr kolem pátrání po osudu a konci génia mi připadal trochu nevýrazný a hluchý. Nicméně, tady mne konečně ve valné míře oslovila tvorba S&S a pokračuje to ještě skvěleji Rozpuštěným a vypuštěným a Nejistou sezónou. (80%) (19.06.2018)

Cimrmanovská poetika od počátku přináší do českého prostředí závan nového. Vedle Suchého a Šlitrova Semaforu je zřejmě nejvýznamnějším tvůrčím projevem vlny obnovy malých divadel v šedesátých letech. Navazuje tam, kde se kdysi pohybovala Červená sedma, Revoluční scéna nebo kabaretu věnovaná významná část tvorby Jaroslava Haška. Zapomínat by se nemělo ani na Osvobozené. Umění mystifikace, schopnost konstruktivní travestie, nenárodovecká národovost (nedejme se mýlit, Svěrák je v hloubi svého rozverně něžného srdce horoucím vlastencem moderního typu - viz OBECNOU ŠKOLU), dokonalá perzifláž exaktně vědeckého přístupu, která pobaví všechny včetně vědců samých, osobité pojetí průvodcovského výkladu - a v něm opět dokonale zvládnutá "demokratičnost" diskusí někdejších veřejných schůzí a diskusí komunistické éry - to všechno povznáší ducha a do rozchechtání žene náhle jaré srdce. Jemnost provedení, autentičnost v kresbě prorostředí, perfektní pseudointelektuálno osmdesátých let jsou stejně adekvátní charakteristikou formy jako předtím poetiky. Nadčasovosti není nikdy dost; zde se nám podává plnými dlaněmi. Co bychom si mohli přát víc? (28.02.2008)

Divadlo a humor Járy Cimrmana je excelentní záležitost, jenže právě divadlo má zcela jiné nároky a přednosti, než film, každé vystoupení je jedinečné a probíhá větší interakce mezi představiteli a diváky. Převod nejvýznamější fiktivní osoby české historie, všeználka Cimrmana do filmu se dle mě nepovedl úplně na výbornou. Film není celistvý, sled poslepovaných scének s vlastními pointami nemůže vynahradit plnohodnotný děj a navíc spousta vtípků zkrátka ani tak dobře nevyzní, d'Este byl nesympatický hlupák a závěr byl skoro až trapný... A z principu, že jde o Cimrmana vysoké hodnocení dávat rozhodně nemohu. Takže bylo to docela dobré, Svěrák hraje moc příjemně, ale celkově jen za silnější 3*, pardon. 7/10 (16.09.2008)