Oldřich a Božena

Téma veľmi dôležité pre české povedomie nie len preto, že príbech zachytáva dramatické obdobie a okolnosti narodenia zjednotiteľa jadra Českého územia kniežaťa Břetislava. No príbech zachytáva i stred zo západu postupujúceho kresťanstva so staroslovanským, duchovným vyznaním, oslavujúcim súžitie s prírodou a počatie. Výborní Bartoška a Hanzlík. Trochu mi vadila ( podľa mňa ) prehnaná teatrálnosť v niektorých scénach. Film ma začal naozaj baviť až keď Oldřich prevzal iniciatívu nad svojou budúcnosťou a tým i budúcnosťou Přemyslovcov. (09.03.2009)

Vcelku odvážný snímek o tom, jek to tenkrát mohlo být. Vhledem k naprostému nedostatku písemných pramenů si museli filmaři skoro všechno vymyslet, hrdinové mají vlastnosti blízké naší době a našemu chápání. Myslím, že tady se to dá brát pouze jako připomenutí divokých zmatků doby, z níž náš stát nutně nemusel vyjít vítězně a stabilizován. Přesto zejména díky Oldřichovi a jeho levobočkovi se tak stalo. A o dvě generace později už Vratislav získává královský titul. Rex Bohemiae! (20.02.2010)

Inu, pohané si tady žili docela spokojeně a kromě občasných orgií se jim nedalo nic vytknout. Pak ale přišli militantní křesťané a tekla krev. Přemyslovec, kníže Oldřich vládl zemi kolem roku 1012. Jeho druhou ženou byla vesničanka a pohanka Božena. Zplození potomka se tuze nelíbilo neplodné první ženě Jutě, šlechtě ani církevním hodnostářům. Ani jejímu manželovi, protože byla vdaná. Vávrův film se mi docela líbil a překvapila mě otevřenost scén, vzhledem k době, kdy byl natočen. (23.02.2014)

Docela slušný Vávra ale ne veledílo. Bartoška tu skutečně hraje, Frej též a nejlepší je jako vždy Adamíra. Kamera je jakási zprasená, scény až zbytečně tmavé. Nutí to člověka zamyslet se nad naší historií. Nemáme být moc co pyšní. Jsou to samé kastrace, vraždy, krádeže manželek, bigamie, nenávist a zrada. Mnoho z toho trvá dodnes. (03.02.2010)

Z krvi, chaosu a smilnenia zrodil sa zárodok českého kráľovstva. Ohrozený bratovražednou nenávisťou aj cirkevnými intrigánmi germánskej krvi. Mytologická linka, vyzdvihujúca príklon k nezasahovaniu cirkvi do svetských záležitostí, prirodzenosti plodonosného lona a lásky nepodmienenej mocou ani predošlým sľubom inej partnerke, je oslavou češstva modernej doby. Hrdosť na ateizmus, promiskuitu, relativizmus rodiny (vyše 50% - rozvodovosť, deti často nie sú biologickými deťmi zákonitých otcov) a prefíkané kľučkovanie medzi záujmami mocných. S ironickým úsmevom na perách sú Česi všetko zmienené pripravení kedykoľvek predebatovať v krčme a vniesť ako nosný prvok do rôznych umeleckých foriem. Divadelná prepiatosť je patrná aj vo Vávrovej filmovej adaptácii divadelnej hry Františka Hrubína. Expresivitu výrazu podtrhuje častou ženskou nahotou, pohanskými tancami (spätosť s prírodou). Náprotivkom divokej prírodnosti je kožene tvrdý xicht nemeckého intrigánskeho cirkevníka. Plus podivná kamera a ladenie do tmavých farieb, miestami polozrozumietľné brblanie. Snaha byť vláčilovejskejším než Vláčil sa vždy nevypláca. (29.01.2014)