Nabídka

„Look, we have a problem!“ Kolikrát tahle věta zazněla? Rošády kolem natáčení a další rošády kolem rošád o natáčení… Na začátku bylo žhavé zboží. A správné ruce u kormidla z něj udělají fenomén. Americký spisovatel s italskými kořeny Mario Puzo měl dluhy a těžkou hlavu z toho, že neúspěšnými romány „promarnil“ několik let života. Jeho žena nadhodí, ať zkusí mafiánský příběh. Vznikla látka z prostředí italoamerické mafie, román kombinující gangsterku s rodinnou ságou. A dodnes obrovský úkaz. Husté kotlety, silné obroučky, široké límce a mladý producent s tváří, úsporným projevem a pronikavým hlasem Milese Tellera a s peripetiemi, než svůj vysněný snímek dostane k divákům. Nahlédnutí za kulisy fajn, otázkou je, zda to muselo být v deseti epizodách. Moc situací, moc postav, řada výplňových scén. Očekával bych nějaký ten humor, přál bych si dravost, uvítal bych méně zdlouhavých scén. Ale celkově jde spíš o můj problém. Respektuju totiž, že se filmový Kmotr nesmazatelně zapsal do dějin kinematografie a najdeme ho snad v každém žebříčku nejlepších filmů všech dob, já na něm ovšem nikdy zvlášť neujížděl. Prostě viděno (první díl víckrát), splněno. Pro fanouška musí být čirá radost sledovat to, jak vznikaly legendární scény, já k nim ale jednoduše nepatřím. Navíc úplně nejsem fandou filmů a seriálů o vzniku jiných filmů a seriálů. I tak jsem si (docela) užíval prostředí, kulisy i atmosféru, herci se navíc se svými předobrazy vypořádali velmi slušně. Každopádně není to cool, je to historie. Ač obrovského fenoménu. (15.07.2023)

Po třech marných pokusech jsem se smířila s tím, že se nikdy nestanu obdivovatelkou Kmotra, je daleko pravděpodobnější, že mě unudí k smrti. Proto jsem se značnou nedůvěrou přistupovala k tomuto seriálu, který má být poctou právě filmu Kmotr. Počáteční pochyby však vyprchaly již po pár minutách úvodního dílu. Na tomhle seriálu je dobře prostě všechno, daleko přesahuje televizní formát a jednotlivé epizody jsou dostatečně robustními filmovými díly, aby bez uzardění mohly hupsnout na velké plátno. Při sledování Nabídky jsem si znovu připomněla, proč mám tak ráda ty pohyblivé obrázky, čím umí být podmanivé, okouzlující a jak moc umí vstoupit do života. Absolutně není důležité, který film považujete za ten stěžejní, nejdokonalejší, zkrátka ten, na který byste se chtěli podívat jako na ten poslední film vašeho života. Důležité je, jestli nějaký takový film znáte. Pokud ano, tak je tenhle parádní seriál pro vás ideální. (07.03.2023)

Je to kvalitně natočená, vždy po srsti klouzající, nepřekvapivá a komfortní pocta. Herecky je to mnohdy karikatura (což někdy vůbec nevadí a jindy začne po pár dílech otravovat). Kdo by čekal něco více než pohádku (jako třeba já) ten bude ve výsledku minimálně mírně zklamán.. Ze začátku super, poslední díl už jsem protrpěl. (03.09.2022)

4,5* Po Babylonu pokračujeme Kmotrem aneb Once Upon a Time on Hollywood part 3 a opět o kousek lépe než to natočil Quentin. The Offer byl prvních 8 dílů jasná 5ti hvězdičková záležitost. Bohužel kvůli odfláknutým posledním 2 dílům nemohu dát s čistým srdcem 5 hvězd. Nic to ale neměnní na neskutečné feel-good jízdě, skvělém obsazení a celkovou výbornou chemií hlavních protagonistů. Všechny reálné postavy jsou navíc suprově obsazené a zahrané a je tak radost sledovat fejkového Branda s Pacinem, či Coppolu s Puzem jak si mnohdy notují ještě lépe než skuteční herci v Kmotrovi. Já se hlavně opět optám, proč o tomto seriálu nikdo neví? Proč se o tom nemluví? Kde jsou ty nominace na ceny? (27.02.2023)

Neduživý bráška Vinylu a The Deuce, který doplácí na průměrné tvůrce. S HBO péčí by to snad dopadlo lépe. Tady mám pocit, že koukám na seriál z devadesátých let. Herecky kolísavé, Teller ok ale taková Juno Temple vypadá, že už pět let závodně šňupe (a právě ve Vinylu ji to fakt seklo). Když už Coppola a nelehký proces natáčení, tak rozhodně Hearts of darkness. (05.03.2023)