Forrest Gump

U Forresta mi stále vrtá hlavou, jak může tak naprosto ryze americký film dojít tak široké obliby. Pokud jsem schopen tolerovat sentiment, tak právě v tomhle filmu, pokud jsem schopen užít si kýč, tak právě tady a pokud bych se měl nechat emocionálně ždímat, tak Forrestovi to kdykoli dovolím. Jeho pohled na svět je zkrátka odzbrojující a spolu s dokonalou filmařinou je tento film nádherným zážitkem. (28.09.2005)

Tom Hanks ve své asi nejlepší roli, pod taktovkou Roberta Zemeckise aneb fiktivní biografie fiktivního hrdiny své země. Naprosto neokoukaný hrdina, který všemi nesnázemi propluje s elegancí a pořádnou dávkou štěstí, které si ani neuvědomuje. Byl by pro nás život jednodušší, kdybychom byli jako Forrest? Neodvažuju se říct ano nebo ne, ale když se do filmu ponoříte, možná si svoji odpověď najdete. Skvělá Silvestriho hudba podbarvuje ohňostroj nikoliv marnosti, ale skvělých hereckých výkonů. 100% (31.01.2003)

Forrest Gump mě nikdy neoslovoval svým příběhem, režií nebo hereckým umem všech přítomných, a ačkoliv ho považuji za nesmírně citlivý film, nikdy mé srdce nezískal. (Možná i proto, že já si na tyhle citlivé až líbivé snímky nepotrpím.) Je tu ale něco, co na Forrestovi zbožňuju a co mě nutí, abych si ho při každé další televizní projekci aspoň na pár minut pustila. Detaily. Detaily vybroušené pečlivěji než na tom nejdražším diamantu. Miniaturní narážky na vše, co hýbalo americkou společností, drobnosti, které český divák povětšinou ani nemá šanci postřehnout. Taková blbost jako zařazení všech prezidentů od Kennedyho až po Reagana do snímku. Narážka na Apple, když Forrest mluví o firmě s ovocem. Hudba z filmu Camelot hrající během záběrů s Kennedym, přičemž právě Kennedyho vládě se později přezdívalo camelot. Disco v hotelu Ambassador, kde byl později zavražděn Robert Francis Kennedy. Narážka na Franka Willse, když si Forrest stěžuje, že v domě naproti svítí baterkami a on nemůže spát, přičemž to byl právě Wills, kdo odhalil vloupání do sídla Demokratické strany a dal podnět události, která vešla do dějin jako aféra Watergate. Taky ten moment, kdy John Lennon v televizním studiu cituje část své slavné písně Imagine. A "last but not least" všechny ty písně. Něco z Absolventa, něco z Vlasů, párkrát The Doors, pak zas Sweet Home Alabama, když je Forrest konečně doma... Kvůli těmhle momentům mám Forresta Gumpa ráda. Ačkoliv dějově u mě naprosto vyhořel. (12.11.2005)

"Život je jako krabice bonboniéry, nikdy nevíš, jaký kousek si vytáhneš". Opravdu pravdivá a velice jednoduchá metafora, kterou vstoupil do podvědomí miliónů diváku prosťáček se sníženou inteligencí (pro někoho zase možná ten úplně nejrychlejší idiot), s nevinnýma očima ale s dobrým srdcem, ano Forrest Gump.."Jmenuji se Forrest, Forrest Gump. Já jsem Forrest a říkají mi Forrest" :-) Geniální a neuvěřitelně lidský, dojímavý ale také silně humorný film-příběh obyčejného života, obyčejného člověka, pro někoho možná také těžko uvěřitelná pohádka, která však musí chytnout za srdce i toho největšího pitomce:-) (14.05.2006)

Jedna z vyjímek, kdy filmové zpracování je lepší než knižní předloha. Tu (od Winstona Grooma) jsem četl až po shlédnutí filmu, který jsem viděl poprve v roce 1994, snad týden po Pulp Fiction ( tak silné nabídky v kinech se myslím jen tak nedočkáme), a příběh v ní tak pěkně neplyne, jsou tam i věci jako, že Forest letí na měsíc či je přeborníkem v zápase řeckořímském, prostě film po stránce příběhové je určitě lepší. Jako celek (režie, scénář, herecké výkony, triky) pak patří mezi to nejlepší co se na konci 20 století natočilo a i při vícenásobném zhlédnutí nijak nenudí. Zase kdyby knihy nebylo, tak by nebylo ani Foresta Gumpa... (10.01.2008)