Civil War
Civil War
Kolaps
Civil War
Civil War
Režie:
Alex GarlandScénář:
Alex GarlandKamera:
Rob HardyHrají:
Kirsten Dunst, Cailee Spaeny, Wagner Moura, Stephen McKinley Henderson, Nick Offerman, Jesse Plemons, Karl Glusman, Sonoja Mizuno, Jojo T. Gibbs (více)Obsahy(2)
Adrenalinová jízda po rozvrácené Americe blízké budoucnosti, která balancuje na ostří nože. (Vertical Entertainment)
Recenze (105)
Že z toho Garland neudělá blockbuster bylo jasné. Nejasné ale bylo, co svým mistrným balancováním mezi realitou a dimenzemi mimo lidské vnímaní vnese do filmu, který má stát pouze na syrové realističnosti. Civil War obsahuje i velké scény s tanky a vrtulníky, ale bez úžasného kameramanského konceptu, kterým nás dostal Alfonso Cuarón v Children of Men a který tu bylo potřeba. V jádru je Civil War pouze komorní “road movie” napříč rozbitou Amerikou ve třech zkušených a jedné juniorní žurnalistce, která svou neviností kontrastuje s jejich otrkaností a profesionálním odstupem. Naše otázka, proč tak mladá holka dělá takovou práci, je nám hned zodpovězena: “I've never been so scared in my entire life. And I've never felt more alive.” ___ Civil War se vyhýbá sentimentu a temný tón příběhu odlehčuje americkým oldies popem, ale Garlandovu uměleckou optiku, pro kterou ho máme tak rádi, postrádá. Vysloveně děsivou scénu, z jakých měl být film poskládaný celý, obsahuje pouze jednu. Reflektuje jednorozměrnost myšlení americké redneck populace a exceluje v ní Jesse Plemons. Syrovost režisér neumocňuje temnou instrumentální hudbou, ale intenzivním zvukem střelných zbraní. A přestože vtáhne a zaujme postavami, chybí mu více vytříbených a nečekaných konfliktů i myšlenkový přesah, který by sahal dál, než k varování před Donaldem Trumpem. To finále je doslova úsměvné. ()
Už řadu měsíců jsem neodcházel z kina s větším nadšením. Předesílám ovšem, že očekávání apokalyptického obrazu důsledku kulturních válek současné západní společnosti se míjejí s tím, jak je film vystavěn - což je zjevné i z rozhodnutí udělat spojence z Kalifornie a Texasu. OBČANSKÁ VÁLKA je primárně vystavěná jako komplexní esej o novinařině a umění fotografie (pro mě možná nejkrásnější film o fotografii, co jsem viděl), jejíž konstrukční princip bych pojmenoval jako dynamiku významu a výrazu. Ne, nikdy to není ve filmu explicitně řečeno, ale jak se pokouším ukázat ve své tentokrát především interpretačně založené analýze - ač jsem film zatím viděl jen jednou, příště budu vědět víc -, je tímto principem na mnoha úrovních řízen. A je excelentní. ()
Vybavte si tři roky starou událost, kdy trumpovská lůza se vehnala do Capitolu. Garland tohle téma, tenhle společenský rozkol, citlivou a promyšlenou režií rozvádí do takových oddělených minipříběhů, s náhodnými lidskými jedinci, kteří zabíjejí, protože „pravá Amerika, kurva“, a všechno to sledují hlavní hrdinové, novináři, na své cestě do Washingtonu. Dokud je film poctivou road movie, se spoustou ikonických scén, je to skvělé. Bohužel v závěru Garland přehodí výhybku a s příchodem do D.C. se z toho stane regulérní válečný film, který svým vyústěním a zúčtováním mi přišel jako Garlandova manýra. Nejenom, že mě to v závěru nechalo chladným, ale dokonce jsem si řekl „a to je všechno, Alexi?“. Škoda, tady byl náběh na filmovou událost roku, no a není. Za působivou tíseň a rozčarování z lidského pokolení v prvních dvou třetinách ale pořád poctivé 4 hvězdy (bez pruhů). ()
Olympijská úroveň v disciplíně "vyvolávání pocitu hlubokého niterního neklidu". Dlouho jsem neviděl něco tak mnohdy krásného, přitom odpudivého a zneklidňujícího. A omlouvám se A24, že jsem ji neprávem podezíral, že vyprodukuje přímočarej válečnej blockbuster. Je to samozřejmě zase autorskej film jak řemen, přesně jak to máme rádi. ()
Violent Nightmare, která se mi zdála z neznámého důvodu. Jsou to takoví Potomci lidí z Wishe. Garland trochu mechanicky navěšuje na svůj náhrdelník pofidérní road movie náhodné obrazy vykloubené Ameriky. Řada z nich je působivých, vizuálně a inscenačně silných (hlavně ta s Jesse Plemonsem). Film dovede vzbudit úzkost až nauseu z krutého světa, který nemá tak daleko k Walking Dead svou absencí morálky a nadvládou bestiality. Jenže. Celé to působí strašně samoúčelně, na všechny otázky, co tím vlastně film chce pojmenovat, krčí Garlandovo dílo rameny a sází jen další efektní kompozici. Postavy jsou ploché, nějaká etika a psychologie válečných reportérů působí jako hodně povrchní rešerše. Nietzscheánské hledění do propasti je málo u filmu, který paradoxně působí strašně tezovitě a ilustrativně, přitom vůbec není jasné, jakou tezi zastává a co vlastně ilustruje. Působivé cvičení nejasně rozkročené mezi zručný spektákl a zdaleka ne tak zručnou metaforu rozdělené země. Vlastně se opakuje můj problém s Garlandem, autorem efektních filmů, které ale v jádru vyznívají tupě. ()
Mám rád tvorbu Alexe Garlanda a ikdyž tvoří né úplně divácky vdečné filmy, tak zatím u mne nešlápl ani jednou vedle, takže jsem byl zvědav jak si poradí s trochu jinou látkou, divácky vděčnější, s blockbusterovým formátem a na velmi aktuální téma a je to super, ikdyž ne bez výtek. Jde o válečné road movie zpustošenou Amerikou s apokalyptickým nádechem, které má většinu času hodně pomalé tempo, ale díky přesvědčivým hercům, slušným dialogům a nepříjemné atmosféře to naštěstí funguje. Trochu mi vadilo, že nevidíme zrod konfliktu, ale jsme vrženi někde doprostřed a taky, že je celý film jen z pohledu novinářů, rád bych viděl, co se děje v jiných částech Ameriky, či nějaké zákulisí z vlády, co zrovna řeší/plánuje prezident, ale nevadí. Vrcholem jsou dvě scény a to střet s Jesse Plemonsem, kde panuje hodně mrazivá atmoška a tahle scéna je vygradována opravdu par excellence a pak samotné finále ( Bál jsem se, že Garland nám dá finále ve stylu 3 minutové přestřelky, ale překvapil) Dostanem totiž víc jak 20 minutový military akční nářeeeeez! Masivní útok na bílý dům a má to všechno. Úžasné ozvučení zbraní, perfektní kamera, strhující atmosféra, zkrátka to vypadá fakt hutně a autenticky, perfektně akční válečné finále jak ze snu. Samozřejmě potěší i těch pár naturalistických záběrů, ale klidně jich mohlo být více. 80% ()
Tématem britského tvůrce Alexe Garlanda je kombinace žánrového filmu a sociálních otázek. Jeho filmy využívají této příjemné rozpolcenosti a nabízejí spoustu zajímavých podnětů pro ambivalentní témata. Povedlo se mu to ve sci-fi Ex Machina, dělal to i v provokativním hororu Men, a není tomu jinak ani v jeho „posttrumpocalyptické“ Občanské válce. Nutno však říct, že tentokrát je jeho film docela oříšek. (Více) ()
Apolitická jízda napříč v křečích se zmítající Amerikou. A to je ten problém. Zcela bez kontextu. Navíc namotané na příběh novinářů, takže to až nebezpečně často působí spíš úsměvně, než děsuplně. ()
Bouření Texasu proti Brýdenovi udělalou Občanské válce pěknou reklamu a A24 mohou slavit. Garland se drží při zemi scénářem i režijně. Umělecké aranžmá tam je, ale přece jen se soustředí na syrovost podtrhnutou černobílými fotografiemi začínající Cailee Spaeny (klučina z DEVS) a servíruje klasický road movie nespojenými státy americkými. Nejděsivější zastávka na cestě je ta u Plemonse a ční nad celým filmem jako vrchol Everestu. Chápu proč Garland explicitně neuvedl důvod roztržky, byť je naznačena, ale chyběl mi právě onen rozhovor nad jehož neexistencí lamentuje Wagner Moura. Vynikající Wagner Moura mimochodem, s přehledem strká do kapsy zádumčivou Kirsten Dunst. Finále předvídatelné, ale formálně dechberoucí. Skvělý soundtrack. ()
Chybí vysvětlení. Chybí souvislosti. Syrová road movie s několika pofiderními momenty o rozštěpených Spojených státech pohledem čtveřice novinářů a válečných fotografů, kteří se vydávají na dalekou a nebezpečnou cestu skrz válečnou zónu do Washingtonu. Taková inteligentnější (jinak samozřejmě totálně přitažená za vlasy) Očista, u které působila snaha o sociální podtext a společenskou satiru nesmírně pitomě, ovšem Garlandova vize rozkladu společnosti na tom (za mě) nebyla o mnoho lépe. Respektive s první hodinkou spokojenost. Cynická, vyhořelá a v branži profláknutá Kirsten Dunst, její kolega, adrenalin milující novinář Wagner Moura, zasloužilý žurnalista a mentor Stephen McKinley Henderson a mladé ambiciózní pískle v podání Cailee Spaeny, která zaválela coby Priscilla a brzy si to rozdá s Vetřelcem. Vrstvení různých příhod při putování je fajn, ale je s podivem, že o uplynulých událostech (poměrně ploché) osazenstvo auta nijak nemluví, nijak je neprožívá, nijak je nesdílí a klidně (třeba) vtipkují dál. Působí to cynicky, působí to divně. A celé to vlastně podtrhne dobývání Washingtonu, u kterého o mě coby diváka Alex Garland zase přišel. Ostatně stačí si připomenout jeho předchozí kousky. Nějaký myšlenkový přesah vyznívá polovičatě, dění v Bílém domě za mě bylo chováním postav či jejich proměnlivými reakcemi až možná tupé. Emoce bídné. PS: Psychopat Jesse Plemons v okrajové roli zaválel. ()
Bezprostřední dojmy po zhlédnutí? Režisérovi by se to asi nelíbilo, ale tohle byl intenzivní sneak peak do nervydrásajícího světa The Last of Us od toho pravého a jediného tvůrce, od kterého jste zfilmované houbičkové univerzum kdy chtěli vidět, ale neměli jste o tom doteď ani ponětí. Garland sice nabízí trochu odlišný příběh oproti spórovité zombie apokalypse, a jeho doslovné finále mě zanechává mírně rozčarovaného, ale jinak teda wow. Za tenhle trenažér animálního strachu jsem si na velkém plátně rád připlatil. This Is Horror! "Nikdy jsem se tolik nebála a zároveň necítila víc naživu." [Kino Aero] ()
Kolaps sa pravdepodobne nestane budúcou klasikou. Vo výsledku pôsobí hlavne ako varovanie nad súčasným smerovaním (nielen) Ameriky. Dokáže ale poskytnúť množstvo filmárskeho kumštu a aj tém na premýšľanie a debatu. Neočakávajte teda akčnú smršť ani kopanie do rôznych politických táborov. Tvorcovia sa tu venujú skôr následkom toho, kam toto všetko môže smerovať. A dúfajme, že nepôjde o žiadnu prorockú záležitosť. ()
Nedokážu pochopit, jak někdo může dát do filmu o občanské válce jako hlavní postavy novináře a neříct k zásadnímu vztahu novinařiny a války naprosto nic. Doporučená četba: Psychologie války (Lawrence LeShan). Promarněných 108 minut završených tou úplně nejblbější scénou, která by se mohla odehrát někde v Africe, ale rozhodně ne v USA. ()
KINO Art/// Obsazení 7/10 Děj 6/10 Hudba 6/10 Kamera 9/10/// PLUS: poutavé, nevšední a neokoukané, Kirsten Dunst, kterou jsem od Spider-Mana 3 neviděl v kině, kvalitní práce s kamerou a obrazem, různé kompozice a záběry vynikají, netradiční ozvučení přináší divákovi nový zážitek, postavy jsou zajímavé, herci hrají přesvědčivě, scénář je až příliš blízko realitě MÍNUS: což může být taky zápor, film je v jistých situacích nepříjemný, až mrazivý, což sice je účel, ale dobrý pocit z toho co vidíte rozhodně mít nebudete, ozvučení mě osobně přišlo nesourodé a někdy i rušivé, doufal jsem ještě, že uvidím více strhující akci/// Shrnutí: Za ten nevšední, nový a dost realistický zážitek palec nahoru. Stejně tak po obrazové stránce je to kvalitka. Dobrá režie drží film pohromadě, jen bych možná ocenil více informací směrem k divákovi. Jakékoliv postapo se potkalo s Černý jestřáb sestřelen/// Celkem 69%/// ()
Občanská válka je pro Alexe Garlanda návratem k osvědčenému schématu, kdy skupina postav putuje „nelidskou“ krajinou za nejasným cílem, nicméně oproti 28 dní poté, Anihilaci a potažmo i Sunshine se britský filmař nyní zabývá poměrně přízemním a docela realistickým scénářem. Já ho vždy vnímal jako velmi schopného žánrového tvůrce a od jeho nejnovějšího počinu jsem taky dostal, co jsem čekal, tedy solidní jednoduchou žánrovku. Nečekejte nic komplikovaného ani kdovíjak hlubokého. Poměrná přímočarost mi však vlastně u Garlanda sedí daleko víc než artistní symbolika jeho předchozích dvou počinů, čímž zároveň neříkám, že by na ni Občanská válka zcela rezignovala. Pokud bych měl něco vytknout, jsou to některé až příliš očividné vizuální volby - ve snímku, kterému by vzhledem k tématu nejvíc slušelo nějaké hodně neučesané a skoro dokumentaristické pojetí, se až příliš často režisér snaží postavy snímat ve vší symetrii uprostřed záběru, jak kdyby byly ve filmu Wese Andersona, a do konceptu se to úplně nehodí. Oproti tomu cením, že ve scénáři Garland nesáhl po nějakém nízko visícím ovoci a nerozhodl se film v jádru nějak jednostranně politizovat, takže se dočkáváme vyrovnané a hlavně nečernobílé podívané. ()
Správa o stave spoločnosti, neokomentovaný výsek. Všetci strielajú do všetkého a nikto neberie zajatcov. Kirsten hrá svoje best, Cailee je rozkošná ozdoba (hlavná postava bez vývoja, ale milujeme ju). Piata hviezda z prvého dojmu. ()
Tak trochu Garlandova Apokalypsa, v níž se čtveřice novinářů vydává do srdce temnoty napříč hroutící se Amerikou. Víc než reflexe rozdělené společnosti (tohle palčivé téma se tu kupodivu řeší vlastně jen dost okrajově) to ale funguje spíš jako děsivý obraz (setsakra nebezpečné) práce válečného reportéra. Kirsten Dunst ve své možná životní roli a zatím jednoznačně nejkonzistentnější, nejpoutavější a hlavně nejsnáze srozumitelný Garlandův režijní počin. Jen holt ne (až) tak hluboký a inspirativní, jak bych si přál. 75 % ()
Z nejakého dôvodu som od Civil War čakal niečo mierne odlišné, avšak výsledok rozhodne nie je sklamaním. Dramaturgicky film trochu pripomína Vojnu svetov, ale pochopiteľne s iným protivníkom, respektíve s inými protivníkmi. Garland spomínal v jednom rozhovore, že tento príbeh zasadil do USA kvôli tomu, že divák sa s ním najlepšie stotožní v každom kúte sveta, keďže USA je najviac sledovanou krajinou sveta. A výborne urobil, napriek brutálnym scénam a záberom pôsobiacim dokumentárnym dojmom cítiť vo filme aj určitú mieru cynizmu. Za ten si môžu samozrejme Američania sami vďaka extrémnej polarizácii spoločnosti. Niežeby inde bola citeľne slabšia, ale tu sme zase pri tej efektivite zasadiť dej do USA. Záverečný záber všetko skvele zaklincoval. ()
Tento film mě dost překvapil. Podle traileru jsem neočekával moc, ale nakonec stál za to. Sledujeme tento příběh očima novinářů, kdy jsme vtrženi doprostřed konfliktu bez jakékoliv expozice. Putujeme s nimi z New Yorku na Washingtonu napříč zničenou Amerikou. Po cestě naši hrdinové zažívají nejrůznější strasti, které válečná země může nabídnout. V podstatě ani nemáte, jak poznat, kdo je hodný a kdo ne. Celý závěr v D.C. je hodně silný, Jsme tady vtrženi přímo doprostřed válčené zóny a vše sledujeme prostřednictvím našich hrdinů z první linie. Působí to hodně autenticky a emotivně. "Jaký druh Američana jste?" ()
Související novinky
28 let poté nabírá obsazení
Britský režisér Danny Boyle (Sunshine, Trainspotting) to s návratem ke svému dvaadvacet let starému hororovému survivalu 28 dní poté a jeho pokračování 28 týdnů poté opravdu myslí vážně. A co víc –… (více)
Co nového chystá Alex Garland?
Režisér a scenárista Alex Garland (Dredd, Ex Machina) má za sebou některé z nejzajímavějších sci-fi projektů posledních let. Jeho režijní prvotina Ex Machina nadchla většinu diváků i kritiků,… (více)
Tak po pravdě v bídným výhledu na letošní kinofilmy jsem tenhle snímek vůbec nezaregistroval. Když jsem se o jeho existenci dozvěděl a slušný ukázky mě na něj navnadily, tak jsem po nějaký době zase vyrazil do kina. No a ty pocity se ve mě nakonec trochu mísí. Na jednu stranu dostal jsem opravdu nekompromisní syrovou a velmi intenzivní záležitost při jejíž sledování má divák často pocit, že je v centru dění. Dále oceňuji opravdu vymazlenou kameru ať už v globální perspektivě, tak i v detailech. Co se určitě povedlo je i ozvučení scén střelby nebo výbuchů který je rovněž perfektní a v kině to opravdu vynikne plus pár docela nepříjemných scén válečnýho šílenství který pravda nejdou úplně na dřeň, ale dobrej pocit si z nich neodnesete. Na druhou stranu při relativně krátký stopáži se nemůžu zbavit dojmu, že film je poněkud zkratkovitý. To atraktivní téma šlo určitě víc rozvést, ale na to tady není čas. Film se moc nezdržuje nějakým vysvětlováním a háže nás nekompromisně rovnou do děje a pak jde zběsile kupředu. Není čas nic vysvětlovat. Není čas na nějaký emoce při umírání hlavních postav přičemž aniž bych nějak spoileroval tak můžu prozradit, že dvě ze čtyř hlavních postav to koupí, ale všechno se to bere tak nějak v tom smyslu, že tohle je válka v té umírají lidé a tak to prostě je a na nějaký truchlení není čas. Díky tomu film působí podobně nedivácky jako předchozí Garlandovi snímky, ale tady mi ten cynický styl s tím děním na plátně i celkem korespondoval. Vtipný je, že trailery prezentují postavu prezidenta jako jednu z těch hlavních, ale ve skutečnosti on je možná tak trochu spouštěčem celého dění ve filmu, ale pak už se o jeho postavě jenom mluví a mimo závěrečné minuty před konečnými titulky už není pro další vývoj děje nijak podstatný a aniž bych chtěl zase sázet nějaký broilery, tak si schválně tipněte jak to asi může dopadnout s prezidentem který nechá bombardovat svůj vlastní národ? A myslím si, že v tomto případě je úplně jedno jaký okolnosti ho k tomu dovedly. Každopádně já bych narozdíl od někoho v tomhle filmu určitě nehledal jako někdo varování před Donaldem Trumpem. Na to je ten film víceméně striktně neutrální a vesměs apolitický. Navíc do úlohy prezidenta si každý dle své nátury a politického smýšlení může dosadit libovolnou reálnou osobu. Navíc se domnívám, že i vzhledem k rozložení současné politické situace v Americe nemusí být do budoucna tenhle scénář úplně nereálný a jak tu někteří kritizují ten konec ve smyslu, že takhle by se to v Americe určitě nestalo, tak věřím, že kdyby to došlo až do situace takovýho chaosu a rozkladu jaký je tu nastíněn. Všem by bylo všechno jedno a lidský život by neměl žádnou cenu, tak věřím, že ve finále by toho prezidenta opravdu odstřelili. Ups omlouvám se tohle je opravdu MEGA SPOILER! a tak už to radši dál nečtěte pokud jste film ještě neviděli a chystáte se na něj, ale podobných vlastenců kteří uznávají jenom to co je striktně Americké jako je ten co se objeví zhruba v půlce filmu v Americe žije hodně a kdo ví jakej to tam jednou může vzít vývoj. Já mám spíš tak trochu problém s tím, že i když válečný finále ve Washingtonu je opravdu spektakulární a vtáhne do děje tak zakončení je trochu urychlený a tak jako na začátku nebylo nic před tím tak to není ani potom. Takže podobně jak už to tady někteří zmiňují v komentářích tak i já to viděl v tom stylu a to bylo jako všechno? Na druhou stranu už dlouho mi žádnej film v kině takhle svižně neutekl kdy jsem se nenudil ani na minutu jenom musíte přejít ten fakt, že na vysvětlování a nějaký emoce tu moc není čas. Každopádně z ústřední čtveřice válečných fotografů kdy by škarohlíd mohl říct k čemu je vlastně tahle profese která zachycuje jenom hrůzy. Možná, že aby se lidstvo z toho chytlo za nos a poučilo se což se stejně jak všichni víme i vzhledem k vývoji světových dějin nikdy nestane, tak z téhle ústřední čtveřice se jako největší tvrďák ukáže ta holčina která se sice po tom co má namířenou spoušť na hlavu stane se svědkem poprav a spadne do příkopu plnýho mrtvol zasypaných vápnem pozvrací a možná, že si i nadělala do kalhot, ale ve finále předvede tu největší otrlost kdy teda úplně nevíte jestli tý postavě právě skrz její vesměs cynický přístup máte fandit, ale protože se v tom filmu tak nějak vesměs chovají takhle všichni tak vám to ani tak nepřijde. Každopádně za mě určitě spokojenost i když se nemůžu zbavit dojmu, že se z toho dalo vytřískat ještě víc a je to jeden z filmů kde bych klidně ještě k té finální délce něco přidal a vůbec by to nebylo na škodu, ale je to hodně osobitá věc která vtáhne do dění a nepustí a z tohoto pohledu byly moje očekávání splněna. Řekněte mi aspoň nějaký citát. PROSÍM AŤ MĚ NEZABÍJEJÍ!. A plesk!75% () (méně) (více)