Srdečné pozdravy z Ruska

Po famózním sukcesu Dr. NO přemýšlelo producentské duo Saltzman-Broccoli, kteráže knižní předloha by se nejlépe hodila jako pokračování triumfální pouti agenta 007 po stříbrném plátně. Pro Srdečné pozdravy z Ruska nakonec promluvil dosti nečekaný faktor... J. F. Kennedy prohlásil tuto knihu za jednu ze svých nejoblíbenějších, prodeje vzrostly a pánové od MGM měli vystaráno. A tak se půl roku po kubánské atomové krizi objevil v kinech film, v němž Rusko i západ stojí nevědomky na jedné straně barikády, zmanipulováni chytrým gambitem Čechoslováka Kronsteena a organizace SPECTRE v čele s tajemným Blofeldem (všimněte si, že v titulcích je u jeho jména otazník). Zápletka je tentokrát velmi slušně zamotaná, ale v důsledku vyznívá trochu "do ztracena" (či spíš do dalších dílů). Mýtus Jamese Bonda coby superagenta začíná nabývat tvar, na scéně se objevuje Q, víceúčelový kufřík a fotoaparát-záznamník, přesto se tenhle snímek odehrává ještě spíše v intencích klasické špiónky. Hodně dialogů, několik sympaticky odsýpajících akčních sekvencí (zejména pěstní souboj s Grantem v expresu stojí za to), ještě více lechtivých scének než v Dr. NO, krásná Bond girl s ruským akcentem... a trochu slabší Connery, který jen stínuje svému famóznímu výkonu z prvního filmu. Srdečné pozdravy z Ruska mají však jeden z nejlépe zapletených příběhů ze všech bondovek a samozřejmě čirou šedesátkovou atmosféru, pročež nemohu dát méně, než dostal Dr. No... vlastně, co bych nemohl, debut je debut. Terence Young prostě bondovky točit uměl. ___ Bond song: "From Russia with Love" (Matt Monro) (29.10.2004)

Nedávno jsem navštívil muzeum, kde jsem mohl obdivovat dámské róby předních prvorepublikových krejčovských salónů, které byly určené ženám z vyšší společnosti. Říkám "mohl", ale neobdivoval, protože bylo zřejmé, že zub času neúprosně zapracoval nejen na vybledlých barvách, ale i na kdysi odvážných vzorech a střihu. To, co kdysi oslňovalo, je dnes už jen položkou v inventáři muzea. A podobný pocit mám i u raných bondovek. Sérii o neporazitelném agentu Jejího Veličenstva jsem vlastně vždycky považoval za ryze okrajovou část kinematografie a především snímky ze 60. a 70. let mám ve své mysli zafixované jako muzejní exponáty. Bondovky z 90. let začaly být zajímavé svou výpravou, triky a akcí, ale definitivně jsem jejich univerzum vzal na milost až s příchodem Daniela Craiga - stal se prvním Bondem, kterému jsem toho neprůstřelného akčního hrdinu uvěřil. Braková podstata Srdečných pozdravů z Ruska je zřejmá, ale ne dost výrazná na to, aby byl film zábavný sám o sobě. Určitý nadhled je sice ze snímku znát, není ale dostatečný. Bere se příliš vážně na to, jak naivně dnes celá zápletka vypadá a jak toporně funguje po akční stránce. V hlavičce snímku si sice můžu vybrat ze čtyř žánrů, ale ten jediný, který by dnes obstál, tzn. komedie, tam nenacházím a bohužel takto ani nebyl myšlen. Při nejdynamičtější akční scéně přepadení cikánského tábora jsem málem zadřímal. A tvrzení, že Sean Connery je jediný autentický Bond, přikládám stejnou váhu jako tvrzení, že nás ovládají zelení mužíčkové z Marsu. Celkový dojem: 45 %. (21.11.2013)

Další důkaz toho, že spojení Bond-Connery-Young-Hunt je absolutně bezchybné. Je to jednoduché Connery prostě je bond. Terence Young točil chytré bondovky vyváženě a no a Peter Hunt uměl všechen ten materiál sestříhat tak, že ani po letech nejsou rvačky zastaralé a snad i lepší než ty dnešní. Například řežba s Grantem ve vlaku patří určitě k tomu nejlepšímu z celé série. No a příběh Srdečných pozdravů, ten se mi líbil snad úplně nejvíc. (04.01.2005)

Další parádní Bondovka s Connerym. Tentokrát se děj přesunul do Evropy, konkrétně do Istanbulu. Bond se zde má setkat s údajnou ruskou zběhlou agentkou, která mu má předat šifrovací zařízení. Nic ale není tak jednoduché, jak se zdá. Za vším má totiž prsty ona záhadná organizace Spectre. Bond musí spolu se zařízením utéct před jejími zabijáky a zároveň se snaží chránit svou novou lásku. Těším se na další díly. Opět nechybí dobré hlášky. "Mají o jednu helikoptéru méně." :D (17.12.2019)

Na to, že trvá téměř hodinu, než se doopravdy začne něco dít, a že záporáci nevyrukují s megalomanským plánem na zničení půlky světa, je to pořád zajímavé po celou dobu, čemuž napomáhá svižná Youngova režie a chytrý jednoduchý scénář, který nenabídne příliš akčních sekvencí, ale za těch pár kousků uctivá poklona; především Bondova rvačka s Grantem ve vlaku je něco, co svojí fyzičností musel Bourne znovuobjevit až za 40 let. (14.01.2012)