Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Strhující příběh lékaře a politika Františka Kriegla zachycuje dramatické události 21. srpna 1968, kdy byl v noci společně s čelními představiteli KSČ (Alexander Dubček, Oldřich Černík, Josef Smrkovský, Josef Špaček, Bohumil Šimon) zatčen a unesen do Moskvy. Byl jediným československým politikem, který se v zajetí i pod hrozbou likvidace postavil Leonidu Iljiči Brežněvovi a nepodepsal Moskevský protokol, dokument, jenž znamenal souhlas s okupací Československa. Filmové drama v hlavní roli s Tomášem Töpferem odhaluje zrůdnost komunistického režimu se zaměřením na hrdinu Pražského jara a nejvyhrocenější úsek jeho života i novodobých dějin Československa. (Bio Illusion)

(více)

Videa (29)

Trailer

Recenze (75)

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Komunistický převrat v osmačtyřicátém vyplynul i z reality tehdejšího života a dozvuků "sociální spravedlnosti" první republiky, rozuměj tvrdému kapitalismu, kde dělník byl zejména spotřebním zbožím. Zjednodušující pohledy nejen na onu dobu jsou dnes in. Takhle oklikou jsem se ale chtěl dostat k osobnosti Františka Kriegela, zapáleného komunisty, který právě komunistický převrat a následnou vedoucí funkci KSČ nadšeně podporoval. Iluze mu vzaly až právě události v osmašedesátém.  Víc než trochu mne tu tedy pak zarazila jeho věta (ale mohu se mýlit), že chtěl vždy budovat demokracii a ne diktaturu. Diktatura proletariátu byla myslím jedním ze základních tezí KSČ jako takové, čili zrovna téhle formulaci se zdráhám věřit, působí spíš jako moderní  až lehce manipulativní anachronismus, stejně jako výhradně démonické postavy Sovětů či až směšná zbabělost Bilakovy kliky. Ale to spíš jen tak na okraj. Jinak se  Nikolaevovi jeho "Dny zrady" docela povedly, při sledování mi totiž hned naskočily ty Vávrovy a celá ta trilogie, kde si komunisté připsali hlavní zásluhy za osvobození Československa.  Takže docela bych uvítal další dvě části, pochopitelně Sametovou revoluci a za pár let doufám i ve zfilmování čtvrté pražské defenestrace, která se v dohledné době odehraje ve Strakově akademii. Tomáš Töpfer mne pak nepřekvapil, civilní role, která mu skvěla sedla a byla radost se na tu jeho vyholenou ale neskloněnou hlavu dívat.  on vůbec celý ten herecký ansámbl byl povedený. Třeba  Švehlíkova kreace staré struktury Ludvíka Svobody a Jastrabanův  až démonický Husák patří k tomu nejlepšímu, co se dá v současném českém filmu vidět. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Jsem strašně rád, že František Kriegel má svůj film, protože dlouho mě to velebení Dubčeka a opomíjení Kriegla vysloveně srala a bral jsem to jako óbr historickou nespravedlnost. Kariérní komunista a skutečný zásadový chlap opravdu není to samé. Film jako takový na mě působil až příliš neutrálně směrem k české výpravě v Moskvě a ještě jsme z filmu cítili menší budget což je obrovská škoda, působil spíše televizně ne filmově. Na druhou stranu se může opřít o silně emotivní situace na který slyším. Škoda že miláček národa generalisumus Pavel nežil v té době, Husák by měl totiž velkou konkurenci. V této době dobrá připomínka, jak rusáci přistupují k ostatním národům kolem sebe Finskem počínaje, Maďarskem konče všichni máme vlastní bolestnou zkušenost. Ta naše je docela dobře ukázana v tomto filmu. ()

Reklama

netahlo 

všechny recenze uživatele

Moc rad bych dal lepsi hodnoceni, protoze Kriegeruv pribeh je opravdu zajimavy, ale nemuzu si pomoci - slo to natocit lip. Zda se, ze nebylo penez na rozdavani. Vyprava zadna pecka, staticka kamera, sporne vykonu nekterych hercu. Chvalim zvolene tema, ale Petr Nikolaev uz natocil pusobivejsi pecky. Töpfer nicmene vynikajici. ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Můžeme jen hádat (respektive vyčíst z internetových článků), na čí straně byla vina ohledně rozepře při natáčení tohoto filmu, každopádně výsledný tvar je kompromisem mezi strohým popisem historických událostí a dilematy jednotlivých historických postav. Ano, je to občas povrchní, jistě, hudba zase hraje většinu stopáže (ale Michalovi Novinskimu se fakt povedla), ovšem výsledný tvar mě zkrátka a dobře nepopouzí tak, jako mnohé jiné. Příspěvek k českým dějinám, který z hlediska faktografického i filmařského došel na půl cesty. Vždyť i ten oceňovaný román Ivana Fíly hodně fabuluje. ()

Galerie (57)

Zajímavosti (10)

  • Scénář snímku napsal Ivan Fíla, který se měl původně ujmout i režie. Po neshodách s producentem se tak ale nestalo a scénář, který je v majetku produkční společnosti Bio Illusion, převedl na plátno Petr Nikolaev. (sator)
  • Uznávaný režisér Jiří Svoboda se ke skutečnosti, že byl autor původního scénáře Ivan Fíla na režisérské pozici nahrazen Petrem Nikolaevem v roce 2022 písemně vyjádřil takto (kráceno): "Považuji za nezbytné podotknout, že s kolegou - spisovatelem, scénáristou, režisérem a fotografem Ivanem Fílou jsem se viděl asi třikrát v životě. Více, než pozdravy jsme si nevyměnili. Ještě méně znám producenta Miloslava Šmídmajera, a kolegu Petra Nikolaeva jsem viděl pouze jednou a z dálky. Nejsem tedy vůči nikomu ze zúčastněných podjatý. (...) Ivan Fíla napsal pro producenta Miloslava Šmídmajera scénář a posléze vydal stejnojmenný skvělý román, který se dočkal reedice. Ivan Fíla byl přirozeně nejpovolanějším kandidátem na to, aby film také režíroval. (...) Mezi producentem a režisérem vznikly časem rozpory a ze vzniku mravně a politicky nepochybně potřebného filmu se stala poněkud nechutná causa, ve které se obě strany uchýlily k argumentaci finanční a právní, a vzájemným výhružkám soudy. (...) Právní argumenty, kdo měl při podepisování smlouvy za sebou lepšího advokáta, pro mne nehrají roli. Advokáti a konta dnes hrají dominantní roli v životě společnosti. Zkouším si ale představit, zda by si za minulého režimu z ryze etických důvodů odvážil státní film sebrat Miloši Formanovi scénář filmu Lásky jedné plavovlásky a přidělit ho jinému režisérovi. Pokouším si představit, že by se našel v tehdejším Československu režisér, který by kývnul na výzvu režírovat film Panelstory, který připravovala a natočila režisérka Věra Chytilová. Na Barrandově jsem pracoval 22 let a podobný případ si nepamatuji. Vzpomínám si jen, jak mně byl nabídnut scénář Prodavač humoru, jehož scénář napsal Roman Ráž. Kolem scénáře se potenciálně pohybovali režiséři Jiří Krejčík a Věra Chytilová. Scénář mně byl nabídnut s komentářem, že vedení filmu ani jednomu z nemilovaných režisérů film nesvěří. Zvedl jsem telefon a dotázal se obou, zda film stále chtějí dělat, nebo od záměru odstoupili. Jakmile mi Věra řekla, že o scénář nadále stojí, zavolal jsem vedoucímu skupiny, že považuji za eticky zcela nepřijatelné, abych scénář bez mrknutí oka přijal. Zdůrazňuji, že ani jeden z režisérů nebyl autorem scénáře a ani jeden z předurčených režisérů neměl žádný závazný dokument, že je mu režie přislíbena. Kdybych byl reagoval jinak, vyčlenil bych se z pospolitosti barrandovských tvůrců a nepochybuji, že můj kamarád, spisovatel Roman Ráž, by mi to neodpustil. Nejen na film, ale na památku nesmírně statečného Františka Kriegla, který doslova riskoval v Moskvě život brežněvovskou kamarilou, vrhají právní tahanice, i způsob, jakým byl Ivan Fíla bezskrupulózně nahrazen jeho kolegou, skvrnu, jakou si dějinný hrdina sovětské okupace 1968 rozhodně nezaslouží." (NIRO)

Reklama

Reklama