Jako zabít ptáčka

Pěkně natočené, ale na knihu to bohužel nemá. Lépe zobrazuje svět "barevných" a bílých, nuance postav jsou lépe vykresleny a konečný zvrat má větší sílu. Kniha taky není bez chyb, ale film je jen takovou její ilustrací. Největším zklamáním byla filmová Scout. Otravná postava a herečka bez talentu. Pecka je jako vždy radost sledovat, přesto výsledný dojem příliš nevylepší. (30.03.2018)

G. Peck mal v kariére šťastie na výborné role a tento ľudský advokát je jednou z nich. To nenápadné rozdelenie filmu ma však trochu sklamalo. V prvej polovici filmu sa toho moc nedeje, prišlo mi to zbytočne rozvláčne a chvíľu mi trvalo, kým som sa naladil. Celá scéna v súdnej sieni, výpovede svedkov i obžalovaného ma už poriadne chytila a výrazne ovplyvnila moje pôvodne zamýšľané tri priemerné hviezdy. Navyše sa tu mihol i sympatický R. Duvall, takže sa prikláňam k slabším štyrom. 70%. (22.01.2014)

Ak je film z právnického prostredia kvalitne obsadený, má dobrý základ v procese, nebol by som povedal, že je treba rozvíjať ešte rozsiahlu dejovú líniu mimo súdnu sieň. Tá mi mierne vadila, no v závere, keď sa dostala do finálneho spádu som to neľutoval. Takže konečne 'iná' súdnická dráma, ktorú určite treba vidieť. Gregory Peck je znva zárukou kvality, akurát to spracovanie mohlo byť ucelenejšie. 80%. (06.09.2007)

"Chceš-li pochopit druhého člověka, projdi se v jeho kůži..." Citát z filmu coby promluv otce Atticuse Fincha (G. Peck) k dceři, snažící se přijít na kloub onomu podivnému světu dospělých, by mohl být mottem k pochopení celé této skvěle zpracované filmové adaptace novely "To Kill a Mockingbird" Nelle Harper Leeové (za kterou dostala Pulitzerovu cenu za rok 1961), ve které vzpomíná na příběhy svého dětství, kdy žila jako dcera >advokáta chudých< na malém městě v Alabamě. V období tvrdých třicátých let, v prostředí chudoby, nevzdělanosti, předsudků a rasizmu, neřestí ducha, podpořených navíc hospodářskou krizí, která tvrdě postihla právě zemědělské oblasti >starého< Jihu. Dětský pohled na svět dospělých a zejména na práci otce dostává nový rozměr ve chvíli, kdy otec se ujímá obhajoby "negra", nespravedlivě obviněného z napadení a znásilnění bílé dívky, typické představitelky jižanské spodiny, která svůj pocit viny ze svádění černého muže řeší právě jeho obviněním. Přestože advokát soudní při (v porotě sedí samozřejmě oněch 12 >rozhněvaných< BÍLÝCH mužů) prohraje, v očích svých dětí (a nakonec i celé černé komunity, která zde je prezentovaná tak trošku tendenčně také téměř jako děti) potvrzuje svou roli vzoru lidství, moudrosti a cti. Film, natočený téměř v duchu ateliérových filmů čtyřicátých let, vyniká již od výtvarně velmi působivých úvodních titulků zvláštní estetikou tajemna, podpořenou černobílým obrazem a výbornými, velmi uměřenými hereckými (obzvláště v dětských rolích) výkony. Jeho příběh a nazírání na problém rasizmu je dosti ovlivněn dobou vzniku, kdy v USA začínaly vrcholit snahy o skutečnou rasovou i občanskou rovnoprávnost, zejména je však nádherným a (chvílemi i drsně) poetickým pohledem na život v komunitě, na dětský svět ve vztahu k realitě a v neposlední řadě i o lidských vztazích vůbec, o rodině, důvěře, přátelství - a nakonec i o jakési Boží vůli, která ve svých mlýnech rozdrtí nespravedlivého a spravedlivým dá rozřešení... (31.01.2007)

To kill a Mockingbird - křehké vyprávění o životě na americkém venkově třicátých let, soustřeďující se především na problematiku neomezovaného rasismu. Vizuální černobílá stránka filmu podkresluje atmosféru doby, kdy se příběh odehrává, v cenrtu příběhu nestojí Gregory Peck (který je jako Atikus obligátně extrémně charizmatický a přitom skromě civilní), ale jeho dvě děti, Jem a malá Scout (taktéž velice přesvědčivé výkony). Narace filmu je na ně vzorově omezená - zprostředkovávají nám celý příběh a my nevíme ani nevidíme nic, co nevědí a nevidí ony. Síla příběhu samotného (předloha byla oceněna Pulitzerovou cenou) je samozřejmě hlavní pilíř tohoto krásného díla a v ničem si nezadá s Darabontovými vězeňskými filmy (Míle a Shawshenk), pro mě stojí ještě nad nimi už jen proto, že To Kill a Mockingbird je víc než třicet let starší. Navíc si dokážu představit, že tenhle film mohl být v šedesátých letech ještě velice kontroverzní a dovedl zapřísáhlým rasistům nasadit brouka do hlavy, jestli nejsou náhodou úplně vymazaní... Jak správně řekl Panucci, velice PC, ale tehdy to mělo naprosté opodstatnění. Jinak krásný příběh, moc hezký film, všema devíti. 90% (19.07.2006)