Jako zabít ptáčka

Ďalší slávny film (74. miesto v IMDb), na ktorý som sa tešil a ďalší, ktorý ma sklamal. Prvá polovica bola neskutočne rozvláčna a dejovo prázdna, samotný proces to ako tak oživil, ale bolo to ako podľa šablóny, potom prišiel koniec v štýle deus ex machina a bolo po všetkom. U filmov, tak ako u ľudí vnímam ich fyzický a mentálny vek. A tento film je oveľa starší než by nasvedčovalo polstoročie od jeho nakrútenia. (23.01.2014)

Mám ráda tenhle kulisový Hollywood, starosvětský, se zvláštním puncem serióznosti, plný nepovrchních témat. A ačkoliv herci jen vypadají, že hrají (oproti dnešnímu způsobu filmování, kdy zcela splynou s postavou, tedy v případě těch dobrých režisérů i herců:)), vůbec mně to nepřekáží, naopak, jsem blahosklonně připravena vidět přesně tento styl a rozhodně netoužím, aby tomu bylo jinak. A tak nejsem zklamaná ani tentokrát, protože Gregory Peck krásně hrál, že hraje... (15.03.2012)

Natáhnout, zamířit, vypálit. Je to tak snadné. Jako zabít ptáčka. Nejenom v tomto významu používá Harper Leeová titul svého slavného autobiografického románu. Jde rovněž o stěžejní poznání hlavní hrdinky, Čipery Finchové. Zabít sojku a zabít drozda není totéž. Filmové zpracování strhující knihy již tak strhující není. Vůči černochům (a komukoli, kdo táhne s nimi) nepřátelská jižanská atmosféra je přítomna předně zásluhou jedné postavy, vskutku ďábelského burana Boba Ewella (= evil). Z filmu ovšem není cítit, že „to“ je v lidech, v naprosté většině z nich. Téma rasismu je přitom ze všech témat v knize obsažených filmaři upřednostňováno, čemu odpovídá vystřižení poučné epizody s morfinistkou Duboseovou i naprostá nepřítomnost dalších postav (teta Alexandra), jež ovlivňují smýšlení dětí. Dlouhá scéna u soudu a následná rychlá dohra (knižní dění tří let bylo vměstnáno do cca jednoho roku) vytváří dojem, že by dokonce mělo jít o soudní drama. Pomohly by přidané minuty? Ne, dvě hodiny dostačují, akorát se dle mého mínění nezabývají tím podstatným. Chybí temná magie dospělého světa, jenž jsme jako děti toužili objevit, matně tušíc, jaká nebezpečenství s ním souvisejí. Přesně to vystihnuje název celovečerního dokumentu o filmu: „Fearful Symmetry“. Jiný, slabším příběhem vybavený film, zrovna svou „děsivou souměrností“ září do všech stran. Lovcova noc. Apendix: k alternativnímu pohledu na Jako zabít ptáčka a jemu podobné mainstreamové filmy vybízí Arnoldův zábavný experiment Passage á l'acte. 75% Zajímavé komentáře: mm13, agathon (19.12.2011)

Dodnes nechápu, že Jako zabít ptáčka, není tady na ČSFD minimálně v první stovce nejlepších filmů. Ale nevadí. Černobílý snímek, ze kterého doslova prýští nebeská citlivost a ohromná čestnost právníka Atticuse, kterého fantasticky ztvárnil ledově klidný Gregory Peck. Ten vychovává své dvě malé děti a ještě přijímá případ, který mu mezi lidmi ve městě nadělá spoustu zlé krve. Film o rasových předsudcích a problémech v americké společnosti 30. let, který ve mně zanechal hlubokou stopu, co jen tak nezmizí. A za to jsem moc rád. Stoprocentní, emotivní zážitek. (17.11.2009)

Musim sa priznat, ze som cakala ovela, ovela viac. Zhruba po pol hodine mi uz oslovenie Atticus islo na nervy, pribeh sa mi zdal nesurody, hoci na konci to samozrejme do seba zapadlo, ale chybal mi tam isty plynuly prechod medzi jednotlivymi dejovymi linkami. Pasaz zo sudnej siene, Gregoryho solo a hlavne jeho odchod zo sudnej siene boli uchvatne, na zvysok sa sice fajn pozeralo, ale nudila som sa. (Videne 05.08.2010) (05.08.2010)