Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kralevic Hamlet se účastní pohřbu svého otce, po jehož tragickém skonu zaujímá jeho místo po matčině boku strýc Klaudius. Jako nový král na Hamleta naléhá, aby se co nejrychleji oženil s Ofélií, Hamletovi se však ve snu zjeví duch jeho otce a prozradí mu, jak se ve skutečnosti věci mají. Zdrcený Hamlet je tak postaven před nejtěžší volbu svého života… Italský režisér Franco Zeffirelli se v kinematografii prosadil adaptací Shakespearovy komedie Zkrocení zlé ženy (1966), kterou pojal jako nečekaně dynamickou, až bujarou zábavu, zasazenou do renesančních kulis. Ještě úspěšnější byl Zeffirelli s filmem Romeo a Julie (1968), v němž obvyklý patos a sentiment nahradil dramatickým spádem a strhující citovou naléhavostí. Podobný realizační klíč, využívaný také v jeho operních a divadelních inscenacích, zvolil tvůrce v roce 1990 i ve filmovém přepisu Hamleta. Shakespearovy dialogy, plné sofismů a metafor, jsou zde většinou kráceny tak, aby děj měl co nejrychlejší spád. Za stejným účelem jsou z původního textu škrtnuty některé vedlejší motivy (tažení norského kralevice Fortinbrase). Na první pohled možná překvapující obsazení Mela Gibsona do hlavní role má rovněž svůj původ ve snaze přiblížit starý příběh divákům, zvyklým na kánony akčního filmu. Zeffirelli se pro Gibsona rozhodl po zhlédnutí filmu Smrtonosná zbraň: scéna, v níž se zhroucený policista Riggs nemůže odhodlat k sebevraždě, byla pro něj moderní a výborně zahranou analogií známého monologu „Být či nebýt.“ Zatímco tragédie veronských milenců v Zeffirelliho podání koncem šedesátých let korespondovala s tehdejší revoltou mládeže proti konvencím a předsudkům rodičovské generace, nový Hamlet není osobní výpovědí ani osobitou interpretací. Příběh váhavého mstitele je inscenován s příslovečnou Zeffirelliho kultivovaností a výtvarnou vytříbeností, a jako takový se kromě řady dalších cen dočkal dvojnásobné nominace na Oscara. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (121)

honajz 

všechny recenze uživatele

Ten úvod je hodně pomalý a nepomáhá vtažení do děje, ale s příchodem ducha krále na scénu se to konečně rozjede (i když Gibson občas oči poulí až zbytečně moc) a nakonec se mi to civilní herectví a jistá umírněnost výpravy líbily. Lépe to podtrhuje ducha řekněme té doby, tehdejších mravů a vypichuje všechny ty bolestivé myšlenky o vině a trestu, o tom, že jeden hřích plodí další zlo i u nevinných (třeba bych chtěl vidět film z pohledu Ofélie, která do toho celého byla vtažena naprosto nevinně, aniž by nekomu něco udělala, stala se obětí „vyšší politiky“.). Zazní zde řada myšlenek pro další zamyšlení o životě obecně, o nutnosti poznání sebe sama, o vlastních slabostech, a taky o vztazích mužů a žen... Konečný souboj je natočen hodně napínavě a uvěřitelně. ()

hans500 

všechny recenze uživatele

Franco Zeffiirelli natočil kvylitní filmovou adaptaci Hamleta, v titulní roli je výborný Mel Gibson, Helena Bonham Carter je v roli Ophelie stejně skvělá jako později Kate Winslet v nepřekonatelní Branaghově verzi. O hudbu se postaral Ennio Morricone a ani tentokrát nezklamal, byť tato nepatří k jeho nejlepším kompozicím. Právě existence i lepších filmových verzí Hamleta je důvodem proč si Zeffirelliho verze odnáší "pouhé" 4*. ()

Reklama

Zombik. 

všechny recenze uživatele

Donucen maturitní četbou, jsem volil menší zlo. Utrpěl jsem tedy vzdělání v podobě filmu a byl jsem příjemně překvapen. Ze začátku mi sice dobová mluva přišla velmi divná, ale postupně jsem si zvykl. Mel jako Hamlet byl určitě dobrá volba, ztvárnění doby se mi taky velmi líbilo a Helena aspoň chvíli vypadá normálně. ()

salalala 

všechny recenze uživatele

Konzervativní shakespearovská adaptace, která se nesnaží o zásadní inovace, ale spíše klasickým způsobem převádí největšího dramatika do filmové podoby. S divadelním původem se Zeffirelli popral se ctí a děj přenesl do jednoho zámku, takže tu vlastně vidíme jen minimum kulis a zdání divadla je tak téměř dokonalé. Ani jazyk není nikterak modernizován, ale jede se v klasickém "znění" (tady bych ocenil i výborné české titulky, které si s ním poradily velmi dobře), takže jakýsi dojem autenticity tu funguje. Je znát, že Zeffirelli má s podobným tématem zkušenost, protože nezaváhá ani na moment, není tu žádná slabá chvilka a přesně ví, co a jak chce divákovi sdělit a ukázat a opřít se může i o v rámci možností slušné tempo a hlavně o středověkou atmosféru nehostinného prostředí. Jen je možná škoda, že až příliš dbá na teatrálnosti herců, protože tím pádem Gibson hodně přehrává a předstírání blázna dostává do takové ne úplně snesitelné podoby, naštěstí to ale netrvá dlouho, jinak je ale výborný, i když v závěrečném šermířském souboji hodně připomíná svou slavnou postavu Riggse. Podobně výborná je i Glenn Close a v závěru také Helena Bonham Carter. Ocenit musím i závěrečný šeřmířský souboj, který má spád a vůbec nevypadá divadelně. Trochu ale mrzí to, že Morriconeho hudba není vůbec výrazná a chybí jí zapamatovatelnější a údernější motiv. Jakožto učební materiál a seznámení s Hamletem funguje film velmi dobře a je snesitelný i pro ty, kterým divadlo nic neříká, jen by mohl mít trochu větší spád. 70% PS: Srovnání s dalšími verzemi zatím nemám, takže nemůžu posoudit, co bylo kde vynecháno nebo jinak pojato. ()

mortak 

všechny recenze uživatele

Kočkopes, který neví, zda být filmem nebo divadlem. Je sympatické, jak Zefirelli hledá novou interpretaci.Jeho Hamlet je student žijící v relativním klidu trénovaný na vládce, který v sobě musí co nejrychleji najít rozhodnost a opustit teplo smyslné matky (což Olivierův Hamlet nedokázal). A v tomto případě je Gibson výbornou volbou, protože jako filmový herec ví, jak před kamerou vypadat přirozeně a spoléhá se na akci nikoliv na slova. Jenže Shakespeare patří na divadlo, jeho zbraní jsou slova, slova, slova, a tím, že Zeffirelli brutálně seškrtal text a občas nějakou scénu natočil v exteriérech, nevytvořil nic víc, než takový digest, který se díky distribuci na DVD stal oblíbeným nástrojem učitelek českého jazyka a literatury (společně s Pacinovým Shylockem) - "teď si žáci pustíme nejslavnější Shakespearovu tragédii, hraje v tom Gibson, a přece to je umění, tak buďte zticha, ať opravím ty písemky". Pro film by se měl Shakespeare pořádně odshakespearovat, ale to za zatím bohužel nedaří. ()

Galerie (47)

Zajímavosti (7)

  • Mel Gibson nebyl nadšen tím, že v největší scéně filmu, kde zazní jeho legendární hláška, „Být či nebýt“, musí hrát hudba. Ptal se režiséra jestli je tak nevýrazný, že ho musí doplňovat hudba. V amerických kinech pak šla do kin tato scéna bez hudby. [Zdroj: kniha Ennio Morricone a jeho filmový svět - Jan Šmíd] (major.warren)
  • Když v 90. letech uvedla v neděli Hamleta televize Nova, její ředitel Vladimír Železný se o týden později ve svém pořadu Volejte řediteli (od r. 1994) omlouval divákům za zařazení tohoto filmu do hlavního vysílacího času. (Přemek)
  • Mel Gibson později prohlásil, že hrát vedle Paula Scofielda, to je “jako když vás hodí do ringu s Mikem Tysonem”. (džanik)

Reklama

Reklama