Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Slavný dirigent Pierre Morhange se vrací do Francie na matčin pohřeb. Setkává se tu s dávným spolužákem Pépinotem, který mu řekne, že také jejich učitel hudby už zemřel. Učitelův deník vrací Pierra do starých časů: píše se rok 1949 a talentovaný Clément Mathieu přijímá místo v internátní chlapecké škole, jejíž chovanci - divocí, problematičtí chlapci, často sirotci - rozhodně nejsou studenty ochotnými pronikat pod jeho vedením do křehkých tajemství hudby. Tyranský ředitel školy Racin se domnívá, že na žáky platí jen přísnost. Clément se však rozhodne, že vsadí na metody, které jsou blízké jeho srdci. Oříškem se pro něj stává právě Pierre Morhange, chlapec s ďábelskou povahou, ale andělskou tváří - a nádherným hlasem. Ten stojí v samém středu učitelova boje o duše ztracených chlapců a krásu světa. Mathieu začíná prostřednictvím magického světa hudby měnit životy svých svěřenců navždy. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (4)

Trailer 1

Recenze (181)

TomPrusik1 

všechny recenze uživatele

Rošťáci, grázlové, lumpové a jiní pobudové nedělají učitelům nikdy moc dobře. Vždy to pro ně znamená co největší vypětí sil na to, aby je tak trochu napravili. Ale pak je to obrovská radost vidět, že se to povedlo. A takové podobná témata jsou už skoro tak opakující, jako útoky mimozemšťanů na planetu Zem, kterou pak zachrání americký prezident s hrdou US ARMY. Ovšem u ,,Slavíků" se mládež nenapraví rákoskou, nebo sexy učitelkou, u které všichni studenti slintají a zírají s otevřenou pusou na ni a učitelka se udiveně ptá ,,Co se to s vámi děje?" (to už odbočuji asi do jiného žánru). Ale k věci. Tady si studenty získá učitel hudbou. Ano HUDBOU. To by se mu u mě asi nepodařilo, páč neumím zpívat a francouzskými chorály by si moje srdce asi nezískal (skončil bych jako stojan). Nutno dodat, že je to způsob originální a že to hodně ubíjí to klišé s novým úspěšným učitelem (zkrachovalým zpěvákem) a to je fajn. A co je víc fajn, tak to je to, že se na to hezky kouká a má to spád. Trošku mi vadili některé vydřené plakací scény (nejsem moc cíťa, který brečí u Ulice), které se podle mě moc nepovedli. Jinak fajn odpočinkový film. Ale na našeho Igora to prostě nemá. Zasloužených 80% ()

Chrysopras 

všechny recenze uživatele

Je to takový milý, laskavý až naivní, občas kýčovitý. Což se dá brát jako dost velká nevýhoda, ale tady mi to docela sedlo. Zase jsem si uvědomil, jak na mě silně působí hudební filmy, resp. filmy se silnou hudební složkou - nějak mě dostávaj čim dál víc a ty s chorálovým prvkem úplně na max ( hned se mi vybavili "Indiáni" v The Mission ). A to je taky ta čtvrtá * k jinak průměrnýmu hodnocení. Výbornej výkon pana Jugnota a lepší typ než Jean-Baptista do týhle role snad ani nešlo najít! ()

Reklama

Linda.csfd 

všechny recenze uživatele

Vcelku jednoduchý a předvídatelný motiv filmu. Líbí se mi prostředí, ve kterém se děj odehrává - kulisy, kostýmy i celková atmosféra - vše spolu ladí. Ve filmu nejsou žádné překvapivé dějové zvraty, jen pár emocionálně silných scén - především chlapecké chóry, ze kterých mi naskakovala husí kůže. Hudební ztvárnění v tomto případě předčí samotnou dějovou linku. Závěr filmu je velice milý. ()

alyssa18 

všechny recenze uživatele

Tady zajistila minimálně dvě hvězdy (jestli ne tři) jenom ta hudba. Srdce mi plesalo, když jsem tu krásu poslouchala. Bez té hudby by ten příběh nebyl tím, čím je. A opačně to platí jakbysmet. Prostě, když se řekne "Slavíci v kleci", vybaví se mi úžasný Jean-Babtiste Maunier a jeho stejně úžasné Caresse sur l´ocean. Krásný film. ()

herr_carter 

všechny recenze uživatele

Ať si každý říká o průhledném, či snad mizerném scénáři co chce - tady by asi ani nebyla nějaká komplikovanost, nebo nečekané vyústění výhodou. Tyhle typy filmů mají prostě začít v bodu 1 a postupně se vyvíjet až do bodu 2, nic víc, nic míň - a tady se to povedlo. Kdo má alespoň minimální hudební sluch, pak nemůže být slepý poté, co poprvé uslyší andělský soprán Jean-Baptiste Mauniera. Od téhle chvíle prostě člověk ví, že ten film nemůže být špatný. Ano, filmovým hnidopichům a šťouralům může přijít divné, že z tlupy asociálních hovad udělá jeden šikovný vychovatel s hudebním talentem během chvíle profesionální pěvěcký sbor. Na druhou stranu ale časová osa zde není nikterak popisována,takže pokud člověk zvládne tuhle (podle mě jedinou) neshodu a nerovinu ve filmu, pak už musí být spokojený a dojatý. Neuděluji 5 *, jelikož bych místo 98 min chtěl takový film o 198 min.....minimálně !........................moje hodnocení = 8,5 z 10. ()

Galerie (45)

Zajímavosti (11)

  • Ve Francii se po uvedení filmu do kin zvýšil zájem dětí o sólový a sborový zpěv o 30%. (hippyman)

Reklama

Reklama