Dr. Dolittle

Doctor Dolittle se poprvé objevil v komediálně rodinném dva a půl hodinovém filmovém muzikálu ´Doctor Dolittle´ (1967), ve kterém si ho zahrál Rex Harrison a od té doby po něm neštěkl ani pes. Až ke konci devadesátých let nastal zlom. Roli dostal Eddie Murphy a že se tentokrát jednalo o černocha bylo ještě v této době každému jedno. On byl také změněn koncept příběhu, který byl samozřejmě převeden do současnosti a do prostředí, kromě zdravotnického zařízení, zcela běžné rodiny. A hlavně byl vynechán muzikálový motiv, což se ukázalo být trefným tahem. A tak se opět od začátku rozvíjí příběh lékaře, kterému se v dospělosti z dob dětství vrátila schopnost porozumět řeči zvířat. A jak s tím naloží v soukromí i v zaměstnání a co všechno z toho vzejde už vypráví příběh opět pro celou rodinu, který je až po okraj napěchovaný roztomilých etud nejrůznějších zvířátek, hlášek, gagů a to místy až groteskních a samozřejmě již typické komediální umění Eddieho Murphyho, samozřejmě v hlavní roli, pro kterého je to i první role v rodinném filmu. Z tohohle hlediska je tedy potřeba si zvyknout na jeho nový charakter vzhledem k předchozím komediálním rolím pro dospělé a hlavně drsným postavám v akčních filmech. A není třeba dodávat, že i tady uspěl. Zklame snad jen stereotypnost rodinného soužití v námětu příběhu, ve kterém jde muž za svým cílem a jeho žena se nepřekvapujíc postaví proti tomu, čímž se jejich manželství dostane na hranu své existence. Tento motiv se používal hodně často a tak se stal již otravným. Jinak má celé dějství emocionální úroveň, která je poutavá a zábavná. Dialogové gagy nejrůznějších zvířátek představuje nejkomediálnější část filmu, kterým svým způsobem Eddie dokonale nahrává. Zvířecí roztomilosti je tak učiněno za dost a děti si u toho rozhodně přijdou na své. To ale platí i pro dospělé diváky. Ti ještě mají navíc komediální scény z prostředí zdravotnického zařízení a jednání vedení o finanční injekci na výzkum. Každý si tu zkrátka přijde na své a že film nestárne dokazuje i dnešní doba, neb daný humor stále neztrácí na své zábavnosti a co si budeme povídat, skotačení a lumpárny zvířátek pobaví vždy a v každém věku. (13.10.2021)

Nostalgie je pěknej kanec, Dolittle si pamatuju ze svýho dětství a tenkrát se mi určitě hodně líbil. Teď už mu plusy přidávám jen právě za tu nostalgii a taky za to, že je tady mluvící morče. To se navíc jmenuje stejně jako to naše, teda Rodney :) Tím to ale končí, Eddie Murphy má nejlepší role dávno za sebou. Pořád ho budu mít rád coby Policajta z Beverly Hills, ale na jeho novější filmy se dívat nebudu. Je to škoda času. (27.12.2013)

Ač tvůrci brnkají na správné noty neukazuje se Dr. Dolittle jako soudržný film, který by dokázal zabavit. Příběhová linie je příliš plytká a scénárista se příliš nesnažil o nějaké vrstvení témat. První půle filmu je trauma z nové schopnosti, v další části se tvůrci snaží zabavit diváka tlacháním se zvířaty a jejich legračním chováním a v poslední fázi, kdy dojde k jistému uvědomění si svého poslání jde snímek do kytek již zcela jasně. Nejlépe funguje samozřejmě první část, kde ještě drží jednotlivé linie spolu. Máme tu seznámení s rodinou, doktorem, řešení problému, psa a morče. Jenže tato krátká část brzy končí a ve zbytku již není téměř na co se dívat. Dvě hvězdičky jsou adekvátní hodnocení, jemný podrůměr, i když za půvabně "zneužité" morče jsem měl chvíli chuť dát o hvězdičku více. (02.07.2005)

Já nevím, celou sérii jsem měl jako malý rád a obzvláště jedničku. Eddie Murphy je sympaťák, a i když později podepsal i mnoho pochybných rolí, podle mě je role Dr. Dolittla povedená a film jsem si užil i po letech. Nechte mi to alespoň jako guilty pleasure...81% (16.03.2015)

„Nemôžeš operovať tigra. Nepoznáš symptómy.“ - „Vravel, že vidí dvojmo a bolí ho hlava.“ Žiadne veľdielo, ale i vďaka umiernenému Eddiemu Murphymu a vydareným trikovým scénam s ukecanými zvermi sa to dá prežiť. Dokonca sa možno sem-tam zasmejete (záverečný zvierací protest: „Preč s prasatami!“ – „Čože?!“ – „Myslel som policajtov.“). Priemerná snímka pripomína priemernú komédiu s Jimom Carreym KLAMÁR, KLAMÁR – tiež dobrý námet a slušní herci, ale celé to ide len na pol plynu. Navyše, ak DOKTORA DOLITTLEA prirovnáme k inému zvieraciemu hitu (BABE), nemá šancu. Kino Považan NMnV 1999 (01.01.2005)