Pád do ticha

Obávám se, že mám alergii na horolezecké filmy. Meleme pořád to samé dokola. Nic proti horolezcům, ale kdyby mi tenhle příběh někdo vyprávěl, tak jen z vyprávění mám daleko větší zážitky než z tohoto filmu. Stejné jako se sportovími filmy. První záběr a už víme, jak bude celý film probíhat. Čeká se už jen na to, jak moc budou hrdinové trpět a kolik jich zhyne. Mě osobně i tisková zpráva o lezení dojme víc. (18.12.2009)

Horolezec ze mě nikdy nebude, to vím. Z výšek strach nemám, ale takhle adrenalinově založen nejsem. Nebýt jištěn a přitom zdolávat třináctiset metrové strmé ledové stěny, to s radostí přenechám jiným, i když vím, že ten pohled z vrcholu je něco stěží překonatelného. Mé uznání však horolezci mají, díký odvaze a také díky neutuchajícímu pudu sebezáchovy. Neznám nikoho, kdo by dokázal něco alespoň trochu podobného jako Joe Simpson. Během sledování jsem byl omámen nádherou And, překvapen faktem, že jsou stále hory, na které nidko nikdy nelezl, otřesen momentem "musíte se zaposlouchat, jaký zvuk vydá cepín při nárazu do ledu", zděšen během posledního úseku "slaňování" abych nakonec s nevěřícím výrazem kroutil hlavou posledních deset minut. Takhle by měly vypadat rádoby horolezecké filmy. (22.10.2008)

Tak tento film (alebo skôr pôvodná skutočná udalosť) posúva výrazy „mať smolu“, ale aj „mať šťastie v nešťastí“ či „pevná vôľa všetko zdolá“, do úplne novej roviny! Vizuálne úchvatné zábery veľhôr sa striedajú s realistickým stvárnením horolezeckého výstupu i zostupu a emocionálnymi výpoveďami troch účastníkov dobrodružstva za hranicami ľudskej fantázie. Vierohodné, strhujúce a nervydrásajúce. A kto má aj po tejto dávke adrenalínu ešte chuť z tepla vlastnej obývačky sledovať podobne ťažké osudy ľudských mravčekov v Andách, odporúčam film Prežiť. (08.06.2005)

v roce 1985 dva mladí britové odcestovali do zapadlého koutu Peru. jejich příběh se zařadil mezi horolezecké legendy. .... v jednoduchosti je síla. dozvíme spoustu věcí o horolezectví, třeba jak dlouho trvá v nadmořské výšce uvařit hrnek vody nebo co všechno je rizoko, ale hlavně, že je to dřina. pak přichází popis výstupu po dnech, sníh, psychické a fyzické vypětí, které si nedovedu představit. a nakonec se nabízí otázka, jestli dokážeme pochopit Simona a ospravedlnit, že udělal to co udělal. bylo to pro mě překvapivé drama. vlastně jste napnutý ,,jen" díky vyprávění, protože obraz je jen jako doplněk. a jejich pocity se vás snaží vyvolat také zvuk. a musím napsat, že se mu to daří. tenhle film stojí za zhlédnutí už třeba jen z důvodu zjištění, jestli by jste dokázali bojovat o život. o svůj život! (24.06.2006)

Strohý, drsný a ledově mrazivý. A přestože plný ledu a sněhu, tak i úplně vysušený příběh. Lidi, co potkávám na horách, ať už s lanem nebo bez, tenhle špičkový film z velehor už znají. A pro vás ostatní - diváky horami nepolíbené, jedno zásadní doporučení pro zhlédnutí snímku: zabalte se do deky a mějte po ruce něco k pití ! Já jsem tenkrát po závěrečných titulcích vylezl ze sálu po čtyřech, naprosto dehydrovanej. Ovšem při mém vlastním pádu do ledovcové trhliny (po proboření sněhového mostíku při sestupu z Weissmiesu v Alpách ) jsem se zachytil a zašprajcoval hned nahoře, v té naštěstí úzké trhlině, a vylezl jsem ven dřív, než by mi v hlavě začaly cinkat ty Brown girl in the ring od Boney M. A mí kamarádi ani nemuseli použít nůž... (22.12.2012)