Pád do ticha

Nečekal jsem, že to bude až tak vyloženě dokumentární, ale vůbec mi to nevadilo. Myslím, že právě díky tomu vyprávění to dostalo mnohem víc na autentičnosti a emocionálním dovětku. Joeho i Simona obdivuju, protože jsou to velcí šílenci a to, že se zachránili, teda hlavně Joe, je opravdu velká věc a asi i obrovské štěstí. Navíc okouzlující obrázky peruánských And. Velmi povedená filmová rekonstrukce, ale nějak mi tam na těch 5* něco chybí. (05.06.2012)

Jsou to blázni ti horolezci. Když jsem viděl, jak se bez jištění jen s pomocí maček a cepínů drápali po kolmých stěnách na vrchol zasněžené hory, dostával jsem závratě, nekecám... Samotná cesta zpátky za přežitím je potom "bez komentáře". Možná by se mi místo dokumentární rekonstrukce více zamlouvalo hrané drama. Ale kdo ví, výsledek by byl nejspíš stejný. 8,5/10 (14.01.2011)

Kdyby v těch horách umřel, vůbec bych ho nelitoval, mohl by si za to jedině sám. Výkon to byl nicméně obdivuhodný, a film díky svému strohému dokumentárnímu stylu funguje tak, že zapomínáte, že nesledujete skutečného Joe Simpsona. Ale není se co divit, že takto zmobilizoval své síly - umřít za zvuků Boney M by byla děsivá, nelidská smrt... (28.11.2010)

Toto je moje srdeční záležitost! Hory miluju. Sice „pouze“ jako vysokohorský turista (byť pár lezeckých pokusů již proběhlo), ale i tak dokážu plně (d)ocenit krásu (vele)hor a vžít se (alespoň částečně) do pocitů obou zůčastněných a představit si, co museli oba hlavní aktéři prožívat (viz dilema při odříznutí lana). „Tam nahoře“ jste (když dojde na lámání chleba) sami za sebe a stačí i mnohem méně (než prožívali oba hlavní aktéři), aby to bylo neřešitelné! Snímek je natočen na motivy knihy stejného názvu od samotného zůčastněného J. Simpsona (btw, ještě působivější) a je důkazem (ne)skutečné, (nezdolné) síly lidské vůle přežít. Kevinu MacDonaldovi se podařilo natočit téměř dokumentární formou (kdy hlavní hrdinové vypráví v prostřizích svůj příběh) nesmírně emotivní živočišnou podívanou, které se nevyrovná žádný hollywoodský celovečerák typu Vertical limit apod. slátaniny. Touching the void je působivě zpracovaná rekonstrukce příběhu dvou chlapů (horolezců), kteří se rozhodli v roce1985 zdolat vrchol 6365m vysoké Siula Grande (do té doby neslezené), kdy se při sestupu dostali do pořádné sloty, Joe spadnul, zlomil si nohu v koleni a kdy se (po nekonečném slaňování) dostal Simon Yates před nejsložitější rozhodnutí svého dosavadního života. To vše navíc prokládáno přesně načasovanými nádhernými scenériemi peruánských And, jenž nemůžou ponechat chladným ani člověka, co „vylezl“ max do 1patra rodinného domku. (04.01.2007)

Krásné scenérie v níchž se dva horolezci snaží dostat na jednu horu v Andách. jejich rychlovýlez je opravdu fascinující, ale jejich cesta dolů je jako noční můra. Zápas obou o jejich vlastní životy je naprosto fascinující. Střídavé vyprávění obou dopomáhá k uvěření, že tento film je podle skutečné události. Bohužel se film, režisér ani hudebník nevyhýbá jednomu smutnému faktu a to chvílemi strašné nudě. V jednom záběru si člověk přeje vidět vše na vlastní oči a v druhém si říká kdy už to skončí. Velká škoda, kerá stála jednu *. (11.03.2005)