Výstraha

Důvodem odsouzení tohoto filmu není fakt, že je to naprosto pitomoučká agitka. Protože takto pojatý snímek snad nemohl ovlivnit ani toho nejnatvrdlejšího Kubu. Tento film je odsouzeníhodný proto, že je to špatný film, a to po všech stránkách. Herectvím počínaje a střihem konče. Přesto, nebo právě proto, jsem se u Výstrahy velmi pobavil. (04.12.2010)

Miroslava Cikana mam rad, v tomto dile jsem vsak neveril vlastnim ocim. Jakoukoliv propagandu s odstupem casu (desetileti) vnimam jako historicky cennou, Vystraha je ale pocin, ktery nemohl byt bran vazne ani v dobe vzniku. Herecke vykony jsou taky zvlastni:-). Urcite jsem rad, ze jsem tento film mel moznost videt, vubec me nenudil. (19.09.2013)

Film jsem zhlédl kvůli záběrům mého města z let 50tých, a byl to hluboký,méně už však umělecký zážitek :-) 10 % za statečného Sováka (17.03.2009)

Nevím, který jiný film by měl dostat pět pěkných tučných sovětsky rudých hvězdiček když ne tento. Vždyť z něj ideologie přímo kapala a zároveň je dokladem, že Majerová ve svých sedmdesáti letech už jen těžko udržela myšlenku. V podstatě všechny vtipné chvíle jsou zde v komentářích popsány, jak se tak dívám, snad bych ještě přidal: "co je to za nesmysl, že Rusové rozebírají a odvážejí z Německa k sobě celé továrny, to přece dělají Američané!", pak ti dva učni, kteří metodou pokus omyl vyrobí bez jakéhokoli teoretického zázemí benzín, bez bázně a hany jdou zneškodňovat nevybuchlou minu, ačkoli vůbec nevědí, jak se to dělá. Škoda, že je v poslední chvíli zastavil inženýr (vzácný to příklad pracující inteligence) a vytáhl z té bomby roznětku, mohla to být třeskutá legrace. Trochu ideologicky pokulhávalo, že tu továrnu postavili nacisté a naši dělníci se od nich museli učit, to mi nepřišlo moc důstojné. Zajímavost: Za zvláštní zmínku stojí Dohnal. Už v době natáčení tohoto snímku měl přislíbenu hlavní roli jednom z našich prvních seriálů, totiž v tom o robotu Emilovi, tak není divu, že si cvičil příslušnou mluvu a pohyby. (14.08.2013)

Snesitelnější film než nedávno viděný Botostroj, přesto bída. Po úvodní akční pasáži jsem věřil, že dostanu slušné řemeslo okořeněné ideologií. Jenže postupně děj zpomalil, a jediné co zbylo, byla ona ideologie. Zápletka nabízela slibný základ pro paranoidní thriller, a díky barvě se atmosféra budovala skoro sama, jenže Miroslav Cikán se zmohl jen na prostou báchorku s přehrocenými charaktery a křečovitou agitkou. (01.07.2022)

...tak z tohoto filmu se mi párkrát udělalo špatně, dokonce jsem se přistihl, jak naštvaně syčím...a měl jsem sto chutí to těm rudým blbcům vytmavit, je až hrůzostrašné, jak všem hercům čišel z očí komunistický fanatismus..a jak kydali hnůj na pana prezidenta Beneše (kterého si já moc vážím) a vyzdvihovali zrůdu Gottwalda....prostě toto je opravdu odpad, a jednu hvězdu nedám ani kvůli hercům, které mám rád (Fialová a Vášová). (22.12.2010)

Odpadářům.¬         Nezapírám jednoduše nepopiratelnou věc, totiž že jde o snímek jednoznačně propagandistický, tudíž oné je podřízeno naprosto vše, tedy také podání dobové skutečnosti, která je krajně zjednodušená a jednostranná. To ale není a nemůže býti důvodem pro odpadové hodnocení, poněvadž propagandistické snímky, jak každý soudný člověk v klidné chvíli odsouhlasí, nejsou ze své podstaty odpadem.¬                 Někteří tady píší o mizerném provedení — střihu, scénografii, hereckých výkonech; nelze s nimi souhlasiti; není to tak špatné, nechali se prostě unésti a ovlivniti onou propagandou, kteréžto zápory naroubovali pak i na kvalitu provedení díla; to jistě není pro ně dobrým vysvědčením. Jde o průměrné nebo spíš mírně podprůměrné podání tendenčně napsaného scénáře; ostatně, Cikán nebyl Fričem, to je jisté.¬                 Chcete snad popříti, že USA záměrně poškodili těžký průmysl v Čechách cíleným a jinak nesmyslným bombardováním? Chcete popírati, že kapitál USA ještě než válka skončila připravoval politicko-obchodní tažení na Evropu, jehož cílem bylo obohacení se za jakoukoli cenu (i za cenu přípravy další války), a jehož jednou ze zbraní bylo záškodnictví? To si měla mladá poválečná republika nechat líbit? Přebírejte jak chcete, ale komunisté byli hrází, která této politice zahraničního kapitálu, sajícího z cizích zemí, učinila čáru přes rozpočet. Další věcí je, že značná část veřejnosti nebo chcete-li prostě lidí byla nadšena z konce války a její naděje vybudovati demokratický a socialistický stát byla opravdová; a nebyli to, prosím, pouze komunisté, je to viděti na výsledku potomních voleb.¬                 Chci říci všem, kteří dali tomuto snímku za "odpad", že jsou pomýlenější než celý ukazovaný děj, a nespravedlivější nad tehdejší soudruhy. Zda se nad sebou zamyslí, to už je jejich soukromou věcí.¬                 Jediný kvalitní komentář (starší než ten můj) napsal uživatel ripo; cituje z dobového tisku a v citaci jsou v několika větách správně shrnuty záměr i kvalita snímku. (24.06.2019)

Páčilo sa mi ako hercom horeli tváre do červena pri požiari v Stalinovych závodoch. No a samozrejme nakoniec pri Gottwaldovom prejave postavy milicionárov pred jednotlivými časťami závodu. (29.05.2009)

Je to sice odpad, ale pokud se chcete notně nasmát u čistě propagandistického filmu, budiž vám to dopřáno. Zlých imperialistů, sabotérů a buržoustů na jedné straně a obětavých budovatelů na straně druhé je víc než dost. (17.05.2002)

Děj nebo dialogy je u tohoto druhu filmu zbytečné hodnotit. Herecké výkony jsou svázány kvalitou charakterů vyplývajících ze scénáře a proto jsou záporné postavy, alespoň trochu snesitelné (na rozdíl od "těch správných"). Co je ovšem až překvapivě špatné, je řemeslná stránka filmu, těžko říct, zda měl film "kratší" peníze než ostatní "dobové" snímky a nebo jsou vinni tvůrci vedení nepříliš nápaditým režisérem. (24.09.2008)

Jedna veľká katastrofa ... odpad . (10.04.2021)

Mé hodnocení nemůže být korektní. Film jsem neviděl totiž celý a díky bohu za to. Měl jsem pocit, že se v mém obýváku uhnízdil Kléma s Kobou a budou chtít, abych si s nima dal pár panáčků vodečky (nic proti ní nemám, ale proti jim ano). Výstraha je propaganda jak prase. Navíc na svou dobu musela být i pěkně nákladná, minimálně jako Klémův státní pohřeb. Nejvíce je mě tady líto režiséra Cikána. Pár jeho starších filmů mám moc rád (hlavně Alenu z roku 1947) a je smutné, co musel točit, aby mohl točit. (04.06.2009)

Film, díky kterému si člověk uvědomí, že současná česká filmová tvorba, továrna na filmy nejnižší kvality, není úplné dno. Jsou to sračky, ale není to zlo v pravém slova smyslu. Radši Babovřesky 17 než usměvavý dělník se samopalem a vypnutou hrudí recitující S. K. Neumanna... (15.02.2015)

"Soudruh Savčenko byl pověřen, aby tady dohlédl nat tím..(zamračí se)..co nám tady zbylo po nacistech a amerických bombách" deklamuje na shromáždění hrozným způsobem Mixa. Savčenko (po plodně dělnické diskusi) vece: Chorošoj národ, Vy nás tu za chvíli nebudete potřebovat". Mno. Brutální snůška ideologického ponaučení se sype hned od prvních minut, dá se v podstatě napsat, že jde o stoprocentní produkt propagandistického socialistického realismu, od předlohy po hudbu (E.F.Burian): člen Národně socialistické strany se těší, až Rusové odejdou a spolupracuje s americkými pleticháři (no, tak sláva, ještě že zrovna popravujou tu Horákovou, to je pěkná pakaž), Lily Burdová, která strávila válku v Londýně je nasazena do podniku, aby prováděla sabotáže (ještě že popravili toho Píku, ten byl taky v Londýně, ne), prvotní zájem Američanů je zlikvidovat konkurenci, bombarduje se vlastně jen kvůli tomu. Některé herecké výkony nejsou špatné (mladý Sovák a mladá a krásná Fialová jsou příjemně přirození), jiné špatné jsou (Mixa, přehrávané budovatelské nadšení některých, jméne se mi nechtělo vyhledávat). Hodnocení v podstatě opět nemá smysl, film je blbý jak tágo, takže pět hvězdiček pro přátele zvrhlého humoru nebo pro studium propagandistických pamfletů. Na druhé straně, každá taková podívaná má svoje limity, že. Příkladně zakládání lidových milicí, ozbrojených bojůvek Ksč mě zkrátka ne a ne nepobavit. Nebo debata dělníků: "Americká armáda prý stojí na hranicích." Druhý dělník: :Jako v devětatřicátym. Dlouho-li tu hitlerčíci nebyli". Načež lidové limice vniknou do kanceláře pravicového poslance, kde ho obviní z přípravy puče(!). No nic, zakončím zábavným hlášením rozhlasu ze začátku filmu: "První tanková četa na hřebeni hor. Odboráři (zklamaně mávají rukama): Tomu já nevěřím. " Achtung. Mylné hlášení. Na vrcholech se objevily tanky ruské, nikoliv americké." (14.03.2011)

Technicky vzato slušně natočený film se spoustou známých herců. Dá se k němu přistupovat jako ke komedii - viz. komentář NinadeL. Ovšem já měl plné zuby těch ahistorických, debilních žvástů už po dvaceti minutách. A míra demence s pokračujícími minutami ještě  graduje. (05.10.2021)

Viděl jsem z toho jen několik scén, ale nedokážu si představit, co by muselo být v tom zbytku, aby to nebyl zvratek patřící do horoucích rudých pekel. Tomu se už ani nedalo smát, jak se u toho stahoval žaludek odporem. (12.02.2008)

,,Pilně pracujte ! Čím více budeme mít benzínu a jiných chemikálií, tím silnější bude republika ! A čím silnější bude republika, tím lépe udržíme MÍR !'' Slova Klementa Gottwalda z tohoto silně agitačního barevného filmu, která značí, očempak to bude tentokrát. Američané rozbombardují české rafinérie v Sudetech, aby se zbavili konkurence a mohli vyvážet benzín svůj a vydělávat na tom. Rudí dělníci tomu nechtějí připustit, a tak vybudují s trosek -Stalinovy závody- a začnou vyrábět benzín svůj. Imperialisté kují pikle, záškodničtí agenti se snaží vše hatit seč můžou, ale je jim to stejně houby platné. Vítězný únor se blíží. Že to všechno končí památnou Gottwaldovou větou o návratu z hradu snad ani nepřekvapí. Že byli české rafinérie skutečně Američany bombardovány je historický fakt, ale takové překroucení dějin jaké je vidět v tomto filmu si zaslouží přesdržkovou. Po technické stránce je však natočen zručně a osobně považuji umění filmařů za trestuhodné plítvání. Zajímavé je, že jsem měl možnost vidět kopii se stopáží 83 minut a dost často to bylo na snímku znát. Při střihu začínala hudba, atd. Nůžky měl ještě tehdejší režim, anebo už ten dnešní? Z historického hlediska je to škoda, protože to ukazuje, co se v padesátých letech točili za slátaniny a jak se oblbovali občané v zájmu Sovětského svazu. (28.10.2013)

Inženýr chemie Lilly Burdová se pěkně vybarvila, nikdy nevěřte ryšavým ženám! Co se týče historie, tak to, že Američani ke konci války cíleně bombardovali průmyslové závody, které měli spadnout do sféry vlivu Sovětů, to není komunistická propaganda ale pravda pravdoucí. Bylo mi divný, že tam hned po válce začli komouši neomezeně hospodařit a že se chemička pojmenovala Stalinovy závody, když tady přece ještě nebyl socialismus. Ale gůglením jsem zjistil, že to tak opravdu bylo. Jak se vyvíjel název v čase => 1939 - 1945 - STW-Sudetenländische Treibstoffwerke Maltheuren; 1. květen 1945 - Československá továrna na motorová paliva, akciová společnost se sídlem v Litvínově; 1.1. 1946 - úředně potvrzen název Stalinovy závody, n. p. Záluží a až v roce 1975 se začal používat název Chemopetrol. (11.08.2012)

Výstraha je pokrokový film o výrobě umělého benzínu ve Stalinových závodech v severních Čechách. Soudruzi jsou uvědomělí, všichni svorně nenávidí západní Němce (což jsou v podstatě Američani), Američany (kteří jim chtějí prodávat svůj benzín za dolary), Židy (kteří z Ženevy vládnou světovému chemickému průmyslu) a veškeré reakcionáře (vesměs zrzavé inženýrky, tlusté bývalé nácky, socialisty, barmany atp.) Naštěstí ale přijede soudruh Gottwald a poradí jim, jak na reakcionáře! Každopádně skvělá komedie, řekl bych bohatá produkce (tři ruské tanky!!!) a mnoho nezapomenutelných okamžiků (27.12.2012)

Přestože jsem se bavil, patří to do odpadu. Ale vidět by to měl každý... (27.02.2012)