Návrat domů

Jako by si autoři snímků o Vietnamu půjčovali jeden soundtrack... je mi jasné, že se z rádií šedesátých let těžko ozývaly jiné hity, tady mě však jejich neutuchající přítomnost ve vážných a vypjatých situacích dost rušila. Co rozhodně nerušilo, byl Jon Voight, nemohla jsem uvěřit, že se dívám na procítěný výkon dnešního slizkého chlápka, předvádějícího svou tvarohovou konzistenci i barvu v postavách - jak jinak - slizounů ve vedlejších rolích. Jeho vystupování bylo přirozené a uvěřitelné, skrývanou bolest a zklamání vyjádřil pouhým pohledem či držením těla a jeho proslov k studentům v závěru filmu byl jedním z mých nejsilnějších emocionálních zážitků... (filmových, samozřejmě :-)) (02.02.2010)

Prekrásny film o chlapovi silného ducha, ktorý zo zbytočnej vojny vo Vietname príde ochrnutý, ale nestratí chuť žiť a užívať si. O krehkej žene, ktorá nebola nikdy neverná svojmu manželovi, ale podľahne vášni a túžbe po nej, ochrnutému chlapovi. O chlapovi manželovi, ktorý nedokáže zniesť prehru a pocit zbytočnosti, ktoré k životu patria a tak radšej skončí bez života, aby nakoniec chlap silného ducha sa dokázal bez hanby rozplakať pred davom, lebo aj silní muži plačú. (13.09.2009)

Viděno znovu po aspoň 20 letech. Naléhavost a aktuálnost tomuto snímku vydržela. No jo, na válečné mrzáky nejsou peníze, byť by jistě stačily výdaje za 1 den války aby na zmírnění trpkosti jich osudů bylo financí víc než dost. Zrazeni dvakrát - nejdříve propagandou, která je krmila vlasteneckými frázemi, pak nezájmem o jejich osud. Jako by jim bylo naznačováno, že měli hrdině padnout a ne kazit svou zmrzačenou existencí optimismus národa. Ale impérium se již poučilo a namísto občanské armády zřídilo žoldácký sbor. Tím se hodně věcí zjednodušilo. Výkony Fondové a Voighta jsou nadprůměrné. (05.05.2015)

90% Výtečné protiválečné drama, které nezatěžuje klasickým protestanstkým balastem. Parádní trojlístek Fonda / Voight / Dern. Hodně me zaujala použitá hudba a taky fakt, že Ashby zpravidla nechává znít skladby od začátku do konce a často je zapracovává přímo do děje, třeba když jedna z postav telefonuje a stáhne svoje domácí stereo, stichne i skladba, která původně hrála jen na pozadí atd. (07.09.2009)

Přišel v době, kdy Amerika už tak nějak byla připravená se vyrovnávat s Vietnamem, tedy alespoň na filmovém plátně. Konzervativní Hollywood si už dávno uvědomil, že doba se změnila a publikum chce víc. Protiválečný kus nabídne příběh naivní manželky amerického důstojníka a jejího cynického spolužáka ze střední, který se z fronty vrátil ochrnutý. Zdrženlivý milostný vztah propuká, on začne pracovat se svým opovržením vůči všemu, ona se stává vnitřně kritičtější. Hal Ashby tyhle otevřené rány dokázal ukočírovat, přitom ho začal točit jen s několika stránkami scénáře (ten nakonec získal Oscara), stejně jako dvojice (pro mě překvapení - mám ho totiž zafixovaného úplně jinak) Jon Voight a Jane Fonda). Výborný soundtrack. (21.04.2015)