Rváčův deník

Jim se s kámoši poflakuje v newyorských ulicích, popíjejí, občas si čichnou ředidla, občas vyvedou nějakou klukovinu, ale hlavně je baví basketbal. A potom jednou zkusí heroin „Nejdřív, to byla záležitost sobotní noci a ty se cítíš fajn, jako gangster nebo rocková hvězda. Je to jenom něco na zahnání nudy. Říká se tomu kocovina, malý zlozvyk. Je ti tak dobře, že to začneš dělat i každý úterý pak čtvrtek a jsi v pasti. Každý začátečník tvrdí, že on nepodlehne, ale podlehne.“ Předlohou byl deník básníka Jima Carolla, kam si, v době svého bouřlivého dospívání, zapisoval své zážitky a zkušenosti. „Z nosu vám teče, v břiše máte křeče, nohy ztěžknou jako po šesti utkáních odehraných za sebou. Ten hlas vám někde v koutku hlavy říká: Ještě jednou, pak přestaň.“ Místo domova, školy, místo milovaného basketu mu zbyla už jenom ta ulice. A k tomu krádeže aut, přepadání, loupeže. Rváčův deník je dostatečně odstrašujícím varováním, kam až může člověk spadnout a co všechno je schopen udělat. A to nejenom díky skvělému DiCaprio v hlavní roli. Víc takových filmů. Svět drog a narkomanů. Svět „v nádherných úryvcích nebo příšerných snech“. (28.06.2006)

Film o pouti mladých, nadějných kluků, kteří studují na střední škole, jsou elitou basketballového týmu a mají před sebou slibnou budoucnost, což je pouze jedna strana mince, druhá je o jejich rvačkách, výtržnostech a postupnému navykání na drogy, což se jim stane usoudným, film o typickém úpadku lidské duše, kde cesta zpátky je velice hrbolatá... (08.04.2010)

Občas se poperou, jindy něco čmajznou, nemají úctu k autoritám, občas se opijí nebo čichají drogistické přípravky. Jsou to výrostci, ale ještě by nad nimi člověk hůl nelámal. Jeden z nich se vymyká: solidně hraje basketbal, s pokorou navštěvuje smrtelně nemocného kamaráda a píše si vše, co vidí v ulicích New Yorku a hlavně o tom, kam se ubírá jeho (ne)všední dospívání. Jemně prokreslené, soustředěné, živočišné i nervní DiCapriovo herectví se dere nahoru. Z rebela se pomalu stává muž, aby znovu spadl na samé dno: kvůli tomu, že si jednou „vezme“. Za solidní výpovědí o užívání drog stojí básník a hudebník Jim Carroll (jeho nejvýznamnější práci představuje právě jeho vlastní autobiografická kniha), o filmovou verzi byl prý mezi mladými herci slušný zájem (třeba Johnny Depp nebo River Phoenix), nakonec padla volba na DiCapria, který však nechtěl, aby to byl pouze nějaký laciný propagační film proti drogám. Nestalo se. A DiCaprio byl před kamerou znovu nesmírně přirozený. Nestaral se o to, co si druzí myslí (i proto následně přijal roli homosexuálního básníka Rimabauda), a i to mu možná v začátcích hodně pomohlo. (26.12.2015)

I přes vysoké hodnocení jsem si naivně myslel, že to bude jen další rutinní sportovní drama, kterých hrdí Američané produkují každý rok hned několik. Nemohl jsem být dále od pravdy. Závislost na drogách a jejich škodlivost už sice byly rozpitvány ze všech úhlů pohledu od Boyleova experimentálního Trainspottingu až po krutou realitu v Requiem za sen, ale i Rváčův deník má v tomto ohledu hodně co říci a dokáže se zarýt hluboko pod kůži. A největší zásluhu na tom má jednoznačně heroický výkon mladého DiCapria, který zvládl svou obtížnou roli v takovém stylu, že jsem nestačil zírat. Na to, jak jsem ho po Titanicu a Gangs of New York vůbec nemusel, tak v poslední době musím uznat, že patří mezi nejtalentovanější herce současnosti. Jednoduchost příběhu je možná zavádějící, ale v tomto případě je to opravdu to nejsilnější vodítko, jak k filmu co nejvíce přilnout a připustit si, že něco podobného se v dnešní době může stát úplně každému. Někdo v tom sice asi uvidí jen hollywoodský patos a přehnaný lesk, ale ani to filmu na kvalitě nic neubírá. 80% (04.04.2013)

''I just wanna be pure... I just wanna be pure.'' Drogy, drogy, drogy.. všude samé drogy. Pro drogovou tématiku ve filmech budu mít vždy slabost. Začíná to trávou, několika pilulkami nebo pervitinem a končí heroinem, zapíchnutým v ruce. Znám plno filmů o drogách, ve kterých se opakuje pořád ten samý životní vzorec dokola - člověk začíná brát drogy pro zábavu, když je na dně, když se nudí a nebo když chce vyzkoušet nové věci. Propadá tomu, začíná přemýšlet o tom jak sehnat peníze - krádež, prostituce. Opouští vše, na čem mu záleží a nakonec končí ve vězení, na odvykání a nebo v hrobě. Rváčův deník se ale liší v jedné věci a to v takové, že hlavní postava Jim Carroll skutečně existuje a promlouvá přímo k nám, k publiku. Začátky jsou vždycky krásné a lehké, plno scén popisuje jak všechny bolesti mizí, ať už psychické nebo fyzické, ale časem se z toho stává noční můra a my vidíme, jak se postupně z nadaného, mladého, zranitelného a zdravého člověka stává troska bez budoucnosti, která se vzdává svých snů, zabíjí samu sebe a ztrácí vše co miluje.. Mrzí mě, že jsem se o tomto filmu dozvěděla až teď, protože kdybych ho viděla před pár lety, určitě by si můj plný počet zasloužil. Ale jelikož mám plno filmů na toto téma zhlédnuto, tak byl můj zážitek o něco slabší, protože to není nijak těžký film, který by ve mně zanechal nějaké zamyšlení... to ale nemění nic na tom, že Rváčův deník řadím mezi nejlepší filmy o drogách. Herecké výkony musím také pochválit, jsou vynikající, ale hlavní hvězda je zde opravdu DiCaprio. Srdcervoucí závěrečnou scénu s jeho matkou, těžko vymažu z hlavy. Co na to říct, abych to uzavřela.. asi jen to, že každého, kdo bere drogy bych postavila před zrcadlo. (03.12.2012)