Rváčův deník

Ze začátku to nevypadá, že by šlo o nějakou přesnou sondu do života narkomanů, naopak jsem tam ten důvod, proč se "chlapci z předměstí" uchylují k drogám, moc nepostřehl. Závěrečná půlhodina je však opravdu silná a bohatě vám to vynahradí. DiCaprio byl už tenkrát Pan Herec a film by byl bez něj sotva poloviční. Potěšil rovněž mladý Mark Wahlberg. (12.01.2008)

Zfilmované memoáry jednoho literárně nadaného newyorského narkomana. Nevěřím, že hlavní role v podání DiCapria vyžadovala vrcholné herecké umění. Domnívám se naopak, že komplexní charaktery, civilnější, pracující s bohatější škálou pocitů a nálad, jsou mnohem náročnější. Pan herec je ten, kdo pouhou intonací, postojem, nepatrným pohybem nebo mimikou dořekne vše, co do skriptu nešlo napsat. V tomto příběhu pro takové jemnůstky moc prostoru není. --- To ale vůbec nevadí. Tohle je agitka proti drogám a jako taková je velmi působivá, snad jedna z nejlepších. (26.02.2011)

Bravurně vystylizovaný příběh jednoho z mnoha. Jim Caroll ve své autobiografii popisuje na svém vlastním případu nejběžnější důvody, které svádějí na drogovou cestu; smrt bližního, pozitivní přístup kamarádů, juvenilní zvědavost nebo i sexuální rozkoš. Právě díky těmto aspektům se úspěšný student a sportovec stává lidskou troskou velmi záhy. Právě onen samotný převrat ve třetině stopáže je naprosto alarmující. Mladický pohled na svět plný nespoutané energie a optimismu dostává pořádnou ránu od reality a padá na zem mezi feťáckou komunitu a vše co se jí týká. Kalvert zariskoval a celý film natočil neuvěřitelně realisticky. A risk je zisk. Právě samotná surová forma nejvíce vzbudí pozornost a opovržení, samotné pocity intoxikace nebo projevy abstinence jsou zachyceny někdy až příliš živě. Příběh jako takový by ovšem nebyl tím čím je, nebýt fenomenálních hereckých výkonů všech zúčastněných; Wahlbergovy návaly agrese či DiCapriovy agónie zkrátka nenechají jednoho na pokoji. Do již nabitého děje tvůrci ještě stihly promítnout na pozadí některé známé, nejen americké problémy - od problematiky samotného křesťanství, přes protikladné hodnoty společenských vrstev a etnické rozdíly Melting potu, až po dostupnost střelných zbraní a s ní spojenými masakry na školách. Snímek se může chlubit i částečnou nepředvídatelností, která je ozdobou mezi ostatními filmy tohoto subžánru. Osobně bych pak zmínil scénu matky a Jima přes dveře; tolik emocí v jedné scéně se jen tak nevidí. No a samotný konec podléhající americkým standardům je pak jen těžké zkritizovat, když je dílo natočeno podle skutečného příběhu. Ono to vypadá, že jenom chválím a chválím, ale i po opakovaných projekcích na Rváčově deníku zkrátka stále žádné vady nenacházím. Nechápu, jak jsem na tento unikátní film mohl narazit až teď, když se bezpochyby řadí mezi špičku žánru a nejen ti zaujatý drogovou tématikou nebo umem Leonarda by si jednoznačně tento snímek neměli nechat ujít. Ani za trošku dávky. Jenom trošičku. Vždyť zítra skončím. Jen naposled. Naposledy. Více zde. 90% (25.11.2012)

Občas se poperou, jindy něco čmajznou, nemají úctu k autoritám, občas se opijí nebo čichají drogistické přípravky. Jsou to výrostci, ale ještě by nad nimi člověk hůl nelámal. Jeden z nich se vymyká: solidně hraje basketbal, s pokorou navštěvuje smrtelně nemocného kamaráda a píše si vše, co vidí v ulicích New Yorku a hlavně o tom, kam se ubírá jeho (ne)všední dospívání. Jemně prokreslené, soustředěné, živočišné i nervní DiCapriovo herectví se dere nahoru. Z rebela se pomalu stává muž, aby znovu spadl na samé dno: kvůli tomu, že si jednou „vezme“. Za solidní výpovědí o užívání drog stojí básník a hudebník Jim Carroll (jeho nejvýznamnější práci představuje právě jeho vlastní autobiografická kniha), o filmovou verzi byl prý mezi mladými herci slušný zájem (třeba Johnny Depp nebo River Phoenix), nakonec padla volba na DiCapria, který však nechtěl, aby to byl pouze nějaký laciný propagační film proti drogám. Nestalo se. A DiCaprio byl před kamerou znovu nesmírně přirozený. Nestaral se o to, co si druzí myslí (i proto následně přijal roli homosexuálního básníka Rimabauda), a i to mu možná v začátcích hodně pomohlo. (26.12.2015)

DiCaprio zde potvrdil, že má vskutku výjimečný herecký talent. Snímek Rvačův (Basketbalový) deník se věnuje problematice drog a s nimi souvisejícími problémy a destrukcí lidské osobnosti v různých oblastech života. Příběh je založen na skutečném příběhu, což dodává na poutavosti a ačkoliv filmy o drogách už mne nebaví tolik jako dřív (je jich zkrátka nějak moc), zde musím přihodit i čtvrtou hvězdičku, nejen skrz herecké výkony, ale právě kvůli skutečným událostem, které se staly předlohou pro vznik tohoto počinu. (15.08.2013)