Prozac Nation
Režie:
Erik SkjoldbjærgKamera:
Erling Thurmann-AndersenHudba:
Nathan LarsonHrají:
Christina Ricci, Anne Heche, Michelle Williams, Jason Biggs, Jonathan Rhys Meyers, Lou Reed, Emily Perkins, Charles Singh, Jessica Lange, Nicholas Campbell (více)Obsahy(1)
Lizzie Wurtzelovou vychovala její matka bez otce už od malička, ale Lizzie se přesto cítí velmi prázdná. Podléhá snadno náladám a depresím. Když se dostane na žurnalistické stipendium na Harvard a její článek v místních novinách je kladně hodnocen, Lizzie začne žít značně nezodpovědně. Svými drogovými a sexuálními eskapádami ubližuje svým kamarádům i matce a dokonce se pokusí i o sebevraždu. Matka jí proto zařídí psychologickou léčbu a mladá žena si musí zvyknout na fakt, že kolem ní je skutečný svět a to co žije, je její vlastní život. Příběh vychází z biografické knihy skutečné úspěšné americké spisovatelky Elizabeth Wurtzelové. (Morien)
(více)Recenze (99)
Film je to nesporně kvalitní, ale není nijak objevný a zajímavým ho činí vlastně pouze veliký výkon ChR. S radostí jsem se podíval na Jessicu Lange, která opět nezklamala. Celkově jsem se ale u filmu dost nudil - není to první taková psychiatrická sonda "do života mladé ženy". Děj je vpodstatě plytký a závěrečná katarze velmi slabá a celkově ze závěru kouká snaha prostě to nějak ukončit. ()
Výkon Christiny je jako ve většině případů skvělý, potěší i malá epizoda Rhys-Meyerse a Lou Reeda, ale celkově film má několik hluchých míst a jako celek funguje jen stěží. ()
Zbožňuju Christinu Ricci, ale koukat tady na ní mi působilo čiré, zvířecí a fyzické utrpení. Místo holky v depresi (a že je znám důvěrně dobře,) sem viděl uřvanou, rozmazlenou nánu, která potřebovala tak akorát jít makat někam do dolů a bejt znásilněná v polepšovně aby měla důvod kňourat. Nevim, viděl jsem to dávno, ale bylo to fakt zlo. ()
Velmi reálný pohled na klinickou podobu deprese a psychickou labilitu, o kterou se zapřičinili svým hysterickým, sobeckým chováním rodiče hrdinky. Herecké výkony špičkové. United States of Depresion. ()
Docela zajímavý film, který vyústil v naprosto primitivní, nechutně reklamní a trapně povrchní konec. To bylo ale zklamání, a to zvláště proto, že nejsem obdivovatelem farmaceutického průmyslu a jeho produktů. ()
Úžasná Christina Ricci ve filmu, jehož téma se může týkat koholi z našeho okolí nebo přímo nás. Nic si nenalhávejme, svět se zbláznil :-) ()
taky jsem byl ve dvaceti pěkná píča. a stále mám k tomu blízko. nevím, zda-li je to chyba filmu, nebo nedostatek empatie, ale spíš než příběh vážně nemocného člověka jsem sledoval zneuznané spisovatelky, jejíž prdelí prochází střed zeměkoule. výše zmíněné hodnocení je tedy především za to, jak se mnou film emočně zahýbal a za to, jak moc mi to bylo příjemné. ()
Velmi pravdivý a uvěřitelný příběh, v němž je mimo jiné polemizována léčba deprese. Vyvstane otázka: jsem to ještě já nebo jsou to léky? Je zde vidět jak se život po léčbě antipresivy změní, po opakujících se bouřích emocí ubíjejících člověka i jeho okolí nastane klid, člověk je za ochrannou zdí léků a najednu je schopen žít a pracovat, bolest odezní, zjitřené emoce se otupí. Ale je to ještě ten samý člověk? ...A přežil by to bez léků? A nebo...Jsem šťastný/á? S léky či bez nich?.. ()
Vážne by som chcel dať aj viac, ale nemôžem. Tam, kde film začne, tam aj skončí. Niežeby sa ho neoplatilo vidieť, to nie. Mne osobne ostal v hlave zmätok, čo bolo kľúčovým odkazom tohto filmu. Či to bola Lizziena vzrastujúca závislosť od antidepresív alebo jej neschopnosť stanoviť si vlastné životné priority, spôsobená detstvom prežitým v rozpadnutej rodine. Oboje dohromady totiž vytvára dosť nesúrodý celok, a podľa toho potom vyzerá aj moje hodnotenie. ()
Skvělej rozjezd, ale od půlky se to jen vleče a vleče... ()
Čtyři protože je to můj život ve filmu, to jen tak někdo nemá. Pointu jsem asi nepochopila, resp. přijde mi, že tam žádná není. Ale chci si pořídit psací stroj (sponzore?). ()
Za těžkou psychickou poruchou mladé spisovatelky je zřejmě brzký a dramatický rozchod rodičů. Maminka pak dělala pro svou Lizzy víc, než bylo potřeba a chtěla z ní mít víc, než čeho byla schopna. Otec prostě chyběl, aby výchovu usměrňoval. Příběh to je přitažlivý a zajímavý zvláště pro ty, kteří musí brát nějaká antidepresiva. Dobré, ale že by mě to nějak dostalo, to tedy ne. Kniha ovšem může být výborná. ()
"One Woman Show". Napriek snahe zobrazit psychologicku sondu mladej americanky trpiacej tazkymi depresiami dostavame trosku bezduchy a prazdny scenar, ktory zachranuje a zaplnuje herecky vykon Christiny. ()
Tak tohle není moje krevní skupina. Přiznávám, že po asi 30-ti minutách jsem to chtěl vypnout a ukončit své utrpení. Pak se ale přece jen začalo něco dít a já to dokoukal. Ale určitě tenhle film stojí za pozornost, a to kvůli skvělým hereckým výkonům Jessicy Lange a hlavně Christiny Ricci. Proto taky ty 3*. ()
Lizzie Wurtzel (Christina Ricci) by mohla byť obyčajnou mladou ženou. Ona však vyrastala v neúplnej rodine, v ktorej deň čo deň počúvala telefónne hádky vlastných rodičov. Teraz, po rokoch, odchádza študovať žurnalistku na Harvard. Poznačená nekonečnými hodinami kriku, prepadne vo "veľkom svete" do ťaživých depresií, ktoré sa snaží zaháňať drogami a neviazaným sexom. Jej problémy sa javia ako tie najväčšie na svete, pričom svojim neuváženým správaním ubližuje nielen svojim rodičom a priateľom, ale rovnakým dielom aj divákovi, ktorý sa rozhodne si tento film pozrieť. Na začiatok si treba povedať, že hodnotenie, nech je v súčasnosti akékoľvek, je výrazne vyššie, než by malo byť. Pôvodne knižné prevedenie je totižto na filmové plátno prenesené veľmi zle. V čom však tkvie celý problém tohto filmu? Ťažko spomenúť len jednu vec, ale hlavnou príčinou prečo sa o ňom možno baviť ako o nie zrovna najlepšom filme, je to, že absolútne nedokáže zaujať svojim príbehom. Buď je to už samo o sebe zlá kniha alebo sa jedná o nepodarenú interpretáciu. Tak či tak sa k zlému a nudnému príbehu plného večného fňukania a maximálne neuveriteľného stvárnenia depresie, nabalujú aj ďalšie, pomerne dôležité faktory. Napríklad herecké obsadenie je zvolené pomerne dobre, pričom navyše tu Christina Ricci má veľmi pekné prsia, ale väčšina postáv, ktoré herci stvárňujú, je absolútne nezaujímavým vzorkom charakterov, ba priam až ukážkou toho, ako nepísať filmové postavy. Nie je z nich cítiť žiadna emócia a výkony jednotlivých protagonistov sa javia skôr ako lepší ochotníci, ktorí sa zo všetkých síl snažia zabaviť publikum. Takýmto štýlom by však polovica hľadiska odišla preč ešte pred koncom predstavenia. A podobne to vlastne môže byť aj s filmom. Nebolo by prekvapením, ak by nejeden divák znechutene zastavil film v polovici, vypol ho a už sa k nemu nikdy nevrátil. Príbeh je totižto vlastne tak prázdnou a nič nevypovedajúcou záležitosťou, že diváka psychicky vyžmýka na maximum. Nie však v tom dobrom slova zmysle, kedy je psychológia a dej vycibrený do posledného detailu. Toto je presný opak toho dobrého pocitu z komplikovaného filmu, na ktorý sa snímok Erika Skjoldbjærga snaží hrať. Nie, jednoducho to nevychádza. Prozac Nation môže vyzerať dobre na papieri, ale vo filmovej podobe sa jedná o obrovský krok vedľa. Na poli nielen dramaticko-psychologickej, ale aj všeobecnej kinematografie, neponúka vôbec nič nové alebo prelomové, ba dokonca nedokáže využiť ani dobré prvky iných podobných filmov. Dej je nezáživný, rovnako ako aj postavy v ňom a veľmi nezaujme ani večne meniace sa prostredie. Divák sa snaží na filme nájsť to dobré, ale tu je to viac než náročnou úlohou. Za malú zmienku stojí snáď len hudba, ale tá je len malou náplasťou na celkovo zlom filme. Táto depresia je hlboko podpriemerná. ()
Problémy depresivní dcery depresivní matky. Nic moc. ()
Na tenhle film mám dost rozpolcený názor. Na jednu stranu mám pocit, že to bylo dobře zpracovaná sonda do duše člověka, který trpí depresemi a prostě si nemůže sám pomoct ani logickými úvahami, na druhou stranu mám zese pocit, že i když byla Lizzie chytrá holka, byla strašně ukňouraná a psala občas pěkné bláboly. Christina Ricci ji zahrála jako hysterickou depkařku přesvědčivě a točila se kolem ní spousta vycházejících hvězd, takže jsem se na to podíval rád, ale tohle tedy srdcovka nebude. ()
60% Ani trochu sympatií k holce, co řeší svý problémy práškama proti depresi, jelikož to tak dělá 300 milionů dalších Amíků. Osobně si myslím, že za to nesou vinu politici, kteří stresovali a stresují obyvatele USA již od dob vyvražďování indiánů. ()
Film je super, až na konec, který to celé zhatil! Toto že je řešení? Nikdy si nemůžeme předat vlastní niternou zkušenost, je to nemožné. Pouze symboly, slova, náhražky. Film měl naběhnuto na to být více než jen "film o depresi". ()
docela slušnýprůměr, ale hlavní představitelka mě byla krajně nepříjemná, docela depresivní film ale i ta holka byla docela spratek, obvinovala ostatní, pouštěla se do nebezpečných sfér, experimentovala, ale pak se naštěstí vzpamatovala s pomocí odbormíka, kdyby se chovala nermálněji, ostatní by ji byli ochotni více pománat, ale takto je chápu. ()