Poslední dům nalevo

Wes Craven. Aj expert na nízkorozpočtové horory musel nejako začať a tak teda vznikol Posledný dom naľavo. Ťažko posúdiť, či takmer humorné poňatie tak závažnej témy spravil ako výstrel naslepo alebo cieľavedome, v každom prípade to akosi zabralo. Jednoducho si myslím, že bolo ešte priskoro vtedajšej dobe podať tento film ako ozajstný horor, prípadne thriler a tak zvolil svojsku hudbu aj atmosféru, ktorá tomuto filmu celkom sedela. Po toľkých rokoch však človek už film vníma inak, je zvyknutý na inú atmosféru filmu s podobným scénarom takže aj dojmy z filmu sú zmiešané. Určite sa ho oplatí pozrieť a zamýšľanie sa nad otázkou pomsty a jej oprávnenosti v tomto prípade pustiť z hlavy. Skúste sa na tú hodinu a pol preniesť mysľou do 80 rokov a film Vás celkom iste zaujme. 70% (27.11.2017)

"Dá se natočit komedie o masových vrazích, kteří unášejí děti, mrzačí je a vězní ve sklepě svého domu?" ptal jsem se řečnicky ve svém komentáři u Cravenových LIDÍ POD SCHODY. Jistěže ano a co teprv o ponižování, znásilnění a ubodání dvou dívek bandičkou psychopatů, to je přece téma na ještě větší řachandu! Wes Craven je velmi nemocný člověk. Chvíli jsem si zkoušel nalhávat, že za jeho posedlostí přehráváním drastických témat do komediální roviny je vyměklá snaha je trochu zjemnit, ale pravdou je, že má prostě úchylný smysl pro humor (což je ovšem rozhodně lepší než ona první varianta). LHL si co do krvavosti a brutality nezadá s jinou pozdější exploatační klasikou I SPIT ON YOUR GRAVE, se kterou ho pojí i nulový rozpočet a zjevný amatérismus filmařů, který ale podle mě v obou případech výrazně přispívá k realističnosti díla. Tu bohužel Craven soustavně podkopává šílenou hipísáckou hudbou a groteskními prostřihy na rodiče jedné z dívek a na dvojici přitroublých policajtů. Ano, je to bizarní, strašlivě iritujicí a jen těžko se to ignoruje, přesto ale LHL rozhodně stojí za shlédnutí. Tedy jak komu, protože jej osobně považuji za slabší než I SPIT ON YOUR GRAVE a ten ustálo jen několik vyvolených lidí. (17.02.2006)

Dementní hudba, dementní herci, dementní všechno. Ne, tohle Craven nemohl myslet vážně a divil bych se, byť to tehdy byly jiný časy, kdyby to někoho nadzdvihlo, nebo nedej bože pohoršilo už tenkját... Prostě bejkárna, s muzikou jak od Ivana Mládka, zkrátka se zase jednou stal zázrak, kdy remake předčil originál. Kdyby to mělo aspoň jakous takous atmosféru, ale kde nic není, ani Satan nebere... Ta jedna hvězda za tu trošku krvičky a za starou dobrou motorovku. (20.07.2015)

Byť možná někde existuje, je nesestříhaná verze prakticky k nesehnání i (dle netu) na DVD verzích, kteří se chlubí svou kompletnostní, a má obsahovat minimálně nucený lesbismus. Cravenův debutní počin je rozhodně záležitost zajímavou, ale mám pocit, že největším žánrovým "přínosem" bylo naprosto debilní chování všech zúčastněných postav. Ale dá se na to koukat a soundtrack Davida Hesse je plus, tak proto ty 3*. (10.04.2011)

V zásadě silný koncept, ale škoda toho otřesného provedení. Nulová dramaturgie a vnitřní logika, absurdní obsahy scén (vrcholem v tomto ohledu je sekvence, kdy jeden z padouchů předvádí žábu), hrozivé herecké výkony, humpolácká kamera, fušerský střih a především třeskutě bizarní hudba, která z většiny filmu dělá grotesku. Burlesknost filmu ještě stupňují zhovadilé sekvence s dvojicí provinčních policistů, která zastává funkci humorných figurek. Rané Cravenovy snímky jsou vyloženě ideální materiál na remake – mají velký potenciál, který lze snadno zpracovat do pořádného, intenzivního filmu. Původní „Last House on the Left“ je ovšem pouze esence všeho špatného ze sedmdesátkového laciného braku (včetně toho, že hláška z plakátu je mnohem dramatičtější než film samotný). (16.05.2009)