Mladí lvi

Strašne dlhý snímok,ktorý je natiahnutý až až,ale dej,ktorý ho sprevádza,ospravedlňuje prehnanú stopáž.To mi vadí. Marlon ako nacista,ktorý jeden z mála,má toho všetkého po krk.Monty a Dean,dvaja američania,ktorí každý z nich má vlastné problémy... Formát v Cinemascope robí počin ešte pútavejším aj vďaka kamere Joea.Všetci traja si plnia úlohy,len jeden ako nacista a ďalší dvaja na strane spojencov,stretnú sa spolu len na okamih,bolo mi lúto Marlona ako skončil... Je to nepríjemný snímok,lebo scenár je presne taký,aký bol v tom čase,že nič neprikrášľuje... (12.02.2014)

Hneď na úvod musím povedať, že ma potešil tak starý film s postavou nemeckého dôstojníka v podaní M. Branda, ktorý má svedomie a je v prvom rade človekom. Väčšinou sme zvyknutí na to, že Nemci sú vo filmoch vykreslení ako bezcitné svine. Dodám, že Brandonovi ten blond a uniforma sekne a jeho postava i naoko pokojný, typicky Brandonovský herecký prejav si získal moje sympatie. Prvú hodinu sa toho až tak moc nedeje, v podstate sa zoznamujeme s dvojicou nemeckých dôstojníkov a dvojicou vojakov americkej armády. Nedá mi nespomenúť perfektné scény leteckého útoku v severnej Afrike. Síce bez lietadiel, ale výbuchy a ozvučenie ma vzhľadom na rok výroby nadchli, rovnako tak havária na motorke. Že sa linky príbehov v závere pretnú mi bolo jasné, len škoda, že Brando nebol v pravý čas na pravom mieste. Smutný, ale pekný záver. 80%. (07.10.2012)

Když jsem chodil do školy, patřily (proti)válečné romány Mladí lvy, Hlava XXII a Král Krysa (ale i další) k povinné četbě - a s filmy to bylo podobné. Zatímco první dva romány jsou (musely být) pro svůj rozsah značně zredukovány a bylo z nich zachováno jen základní dějové a psychologické schéma, Krále Krysu se podařilo převést na plátno asi nejlépe. Tmavý Indián Marlon Brando v roli plavovlasého důstojníka Wehrmachtu a další mladí lvi (koho je možno mezi ně počítat?) na druhé straně procházejí válkou jako přerodem: někteří k lepšímu (to budou asi ti naši lvi) a jiní k horšímu (to budou asi ty krysy). Postavit člověka do situace, kdy musí poslouchat, a přesto nedokáže přestat vnímat, cítit a myslet - to je to obecné zlo války. (21.09.2015)

Charakterově hnané (proti)válečné drama, kterému vévodí netradičně správňácký Brando. Pohled na válku je v jeho provedení pohlcující. Americké momentky jsou obyčejné a nenabízí nic co už jsme neviděli jinde. Konec moc neladí k celkové náladě snímku a určitě mohl mít větší dopad, s trochou snahy. Přesto stojí za vidění. (23.02.2015)

Reziser Dmytryk /The Cainy Mutiny s Hampry Bogartom, western Warlock/ natocil celkom slusnu, a nadpriemernu protivojnovu dramu. Divak sleduje pribeh dostojnika Christiana Diestla /Marlon Brando - The Men, Viva Zapata, neskor aj KMOTR/, okrem neho sledujeme aj mladeho barmskeho Zida Noah Ackermana /Montgomery Clift - Red River 1948, I Confess/ a divadelneho umelca Michaela Whiteacra /Dean Martin - Rio Bravo, Bandolero 1968/. Vsetky tri postavicky prejdu utrapami vojny, a na konci po skonceni utrap uz nikdy nebudu takymi, aki boli na zaciatku, ci uz Christian Diestl, ci uz Noah Ackerman alebo aj Michael Whiteacre. A uz nikdy nebudu taki akymi boli pred vojnou ci uz po psychickej stranke, ale aj po fyzickej stranke /zranenia/. Okrem spominanej trojice treba spomenut aj vybornu Hope Lange /Death Wish 1974/ a Barbaru Rush /Hombre 1967/. Videl som tu aj Maximiliana Schella /Judgment at Nurenberg 1961, Zelezny kriz 1977/. Vojnovych scen je malo, naopak hodne to pripomina spolocensku konzervacku, teda najma v strede filmu. Uprostred tejto spolocenskej konzervacie sa reziser sustredi na vykreslenie psychologickeho profilu postav. O ono mu to aj ide, a to tak, ze dobre. Nuda sa sice dostavila- najme v strede filmu sa dohromady nic nedeje - ale ja som od prirodzenia tolerantny, takze to tolerujem. Po filme Streetcar named Desire dalsia chutovka Marlonom Brandom : 80 % (01.09.2015)