Mechanik zabiják

Příběh osamělého zabijáka.¬         Tenhle příběh není hloupý. Jde vlastně o snímek s akčními prvky a psychologizujícím pozadím. Nenudí, obrazy na sebe navazují samozřejmě a logicky; pravda, nic překvapivého asi neobjevíme, proto také dodávám, že nejde o žádný trhák, nad nímž by zaplesalo srdce příznivce filmového kumštu, ale pouze o dobře udělaný a dobře koukatelný snímek, jenž je ale tak dobrý, že na něj nezapomenete a možná se k němu i vrátíte. Co víc si přát, že?! Budeme si snad donekonečna pouštět kultovní snímky, omleté jako oblázky v říčním nánosu? Tenhle snímek doporučuju (samozřejmě těm, co se nechtí dívati zrovna na komedii nebo romantiku...).¬                 Snímek navíc doprovází velice zvláštní hudba pana Jerryho Fieldinga, zdá se mi s atonálními vložkami; působí opravdu zvláštně ač vhodně a je výborně vladěna do záběrů. (05.02.2011)

Slušné krimi s temnými antihrdiny - nájemnými vrahy. Ale pořádně mě začalo bavit až v poslední lokalitě. Všechno předtím totiž stojí na chemii mezi Bronsonem a Michaelem-Vincentem, kterých oťukávající dialogy nejsou dostatečně zajímavé. Vincentova postava mladého frajírka je nedokvašená a nedůvěryhodná na to, aby ji profík Bronson vyhodnotil jako slibného rekruita. To už je zajímavější svět podsvětí, kterému Mechanik slouží. Ten je atmosferickým motorem filmu. Tři a půl hvězdy. (18.05.2020)

Nečekaně povedená a stylová podívaná, která vysoce převyšuje Bronsonovy stereotypní kriminálky, jež v té době začínaly v jeho filmografii převládat. Ve své podstatě se jedná o zdánlivě nenápadný film, který nikam zbytečně nespěchá, akci servíruje střídmě, leč svědomitě, a stejně jako Bronsonova postava zvažuje každý krok. Role nájemného vraha mu padla skvěle a správně cynický Jan-Michael Vincent mu s andělskou tváří nahrává na výbornou. Dokonalý je rozhovor s jeho holkou, vyhrožující mu sebevraždou, což Vincent suše okomentuje slovy: "Když ti nezáleží na tvým životě, proč by na něm mělo záležet mně?" Podobných momentů je tady mnohem víc a příběh precizně graduje do perfektního finále, které člověka donutí se ptát, proč se hergot tenhle (dobře skrytý) klenot nestal minimálně stejnou klasikou jako Přání smrti z následujícího roku. (02.05.2008)

Kterak žák při závěrečné zkoušce předčil svého učitele a přitom vysvědčení již bylo dávno napsáno.. Clean. Fast. Professional. To není motto McDonaldu, či kliniky specializované na odběr spermatu, ale mechanika Chuckieho Bronsona. Nejdříve mu pošlete fotky auta i se servisní knížkou. On si ho pak sám obhlídne, zjistí, jak se chová na silnici a kdy zajíždí do garáže. V nestřeženém okamžiku si pohraje s brzdovou hadičkou, vyláká ho na silnici nad útesy a pak bum! Kovošrot už čeká. Vždyť on ty auta nespravuje, ale ničí..! Když pominu akční neapolské finále, zdál se mi tím nejprofesionálnějším zabijákem Winner se svou (vzhledem k nabízející se dynamice příběhu) uspávací režií. (26.05.2010)

Typická chlapácká akce, v níž válí hlavně tradičně kamenný Charles Bronson, sice trošku zubem času ohlodána byla, což nechává děj trochu pomaleji táhnout, ale vynahrazuje to perfektní akcí (i tou ‚stealth‘) a skvelým anti-feministickým vtípkem, kdy jsou během dvou minutových výstupů ženských hrdinek vykresleny jako totální blbky; přesto by bylo nůžek potřeba, jak na Bronsonovu hlavu, tak i stopáž filmu. 3 a ½. (24.01.2011)