Poslední dny

Tak tohle je první filmový snímek, kdy ani po skutečně usilovném přemýšlení nevím, jak ho subjektivně ohodnotit... Výchozí očekávání bylo veliké - zažil jsem coby postteenager nástup vlny grunge i Nirvany a vyjeveně se díval, když na MTv každou neděli večer ve 21:00 CET začínal pořad 120 Minuts alternativního rocku, tam jsem viděl úplně první videoklipy z jejich prvního alba a přelomový klip Smeel Like Teen Spirit, který nejdříve rotoval bez povšimnutí, až se po několika měsících náhle dostal do primetimeu a spustil lavinu, která strhla i mne... Režiséra Guse Van Santa uznávám a jeho filmy mi přináší radost (a to nemluvím jen o Dobrém Willa Huntingovi, ale třeba i o artovém úletu Mé soukromé Idaho, který mě doslova nadchl). Poslední dny jsem však nebyl schopen přijmout... Téměř surrealistický začátek - muž brodící se divokou pustinou, kolem něhož se náhle přeřítí futuristický rychlovlak, iracionalita záběru na spící dvojici, televizor s dokumentem o kumite a v druhém plánu za oknem na muže kopajícího cosi na zahradě... Předlouhé téměř statické záběry, v nichž se téměř nic neděje... Hlavní postava zabírána převážně zezadu, přičemž kamera se často jakoby uhýbá či uvízne na nějakém fixním detailu... Absence dějové složky... Připadal jsem si ztracen jak v ruském artovém filmu...přičemž ale cítím, že mě možná něco míjí... A chvílemi jsem si říkal, že tohle asi snad ani není o Cobainovi... Nevím, zda je to skutečně mistrovské podobenství o umělci utíkajícím před krutým světem do samoty svého domu a vlastní hlavy, mistrná analogie psychické poruchy či jen a pouze nepovedená nudná slátanina... skutečně se nemohu rozhodnout... (28.10.2007)

Dokonaleji by hypotetické poslední okamžiky vykořeněné a ztracené lidské existence ani natočit nešlo.... Znovu(19.3.2011) musim vzdát hold tomudle filmu, co jsem ho znova viděl. Jako kdyby se Sant rozhodl, že to bude opravdu film o Kurtovi Cobainovi a nikoliv jen "inspirován", tak by to byl asi nejdokonalejší film o slavné osobnosti co se týče vystižení pocitu a stavu duše oné osoby. Nebyl by to klasický životopisný film, který se soustředí hlavně na fakta a vnější události ze života slavných osobností, toto byl čistě jen ponor do psyché a to ponor velmi sugestivní. Ale Santa chápu, proč to udělal, proč se skryl za postavu Blakea. Protože nenatočil mainstreamový film a dobře věděl, že todle neni film pro masy, ale jen pro "spřízněné duše", také proto, že je mu samotná osobnost KC natolik drahá, že si netroufl svůj film točit přímo o něm, ale celá ta kamufláž s Blakem je víc než zřejmá, a dotýká se podstaty KC daleko víc, než by to dokázal hollywoodský film, který se beztak chystá(chystal a bude chystat). Pro mě je toto jediná důstojná verze, kterou Gus složil s porozuměním a vcítěním a je to the best In loving memory film, co mohl vzniknout. Nádherný symbolický záběr a závěr a KC má alespoň důstojný filmový pomník a vzpomínku. Kurt v nebi sice neni, neboť je rozprášen kdesi po lučinách a skalinách, ale jako symbolicky se dá brát, že v nebi bude, lepší by sice bylo, kdyby byl with us tady na zemi, ale to už se těžko může stát, alespoň má tedy tento citlivý filmový epitaph. Jemu by se taky líbil. (12.03.2009)

Nirvanu nijak zvlášť nemusím a o Cobainovi a okolnostech jak zemřel toho moc nevím ( kromě toho, že si ustřelil hlavu ), takže nejsem nějakým způsoben ovlivněn. To aby bylo jasno -- Ano, tenhle film může působit jako konzervovaná nuda bez děje, ale po prvních aklimatizačních minutách jsem se dostal do jeho nálady a už mě nepustil. Sledujete poslední dny muzikanta, permanentně sjetého na kaši, jeho absolutní apatii vůči všemu a všem, kterého již pravděpodobně nebaví život a smrt je pro něj vysvobozením. Celý film točen v extrémně dlouhých ( několikaminutových ) většinou statických záběrech, které nenudí především kvůli Michaelu Pittovi a jeho auře. Zklamalo mě, že hudba ve filmu není moc využita, ale ty dvě scény, kde ano, jsou magicky hypnotické ( a navíc dlouhé ) a dostaly se mi hluboko pod kůži. Nasírá něco jako vedlejší dějová linka ( o tom jsem debatoval s Ondrou Vosmíkem, heč ), který se věnuje postavám, které zde nemají žádný význam a nikoho nezajímají....Takže i když bych tenhle film znova vidět nemusel, rozhodně ve mně něco zanechal... (08.07.2005)

Vyborny film do duse jedneho talentovaneho muzikanta /Kurt Cobain/, ktory reziroval Gus Van Sant /Good Will Hunting...../. Perfektny uhol pohladu na cloveka, ktory sa psychicky zrutil pod navalom slavy, popularity a izolacie. A ze film to je o frontmanovi mojej milovanej Nirvany, tak musim ist na 95 % (05.06.2013)

Statická artová nuda a studená sprcha pro všechny, kdo se na film těšili jako na "Poslední dny" Kurta Cobaina. Van Sant stvořil něco, co se skládá z neúměrně dlouhých záběrů (například na keř), mumlání zfetované trosky (hlavní postava nepronese jedinou souvislou větu) a potulování se po lese či v lepším případě po domě (to už je docela odvaz, dočkáme se totiž několika minutového pohledu na přípravu snídaně). Radím dobře, ruce pryč... Raději si běžte pustit stoprocentní "Unplugged" nebo některý z divočejších živáků ("Reading", "Nirvana Live!"). 3/10 (16.07.2010)