Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Jordan
    *****

    asi najlepší historický film, ktorý som videl a rozhodne jeden z najsilnejších a najlepších francúzskych filmov 90.tych rokov. Výprava je ukážková a na kostýmoch sa doslova vybúrili, sledovať Bartolomejskú noc a cítiť sa vďaka strhujúcej réžii a práci s kamerou a strihom uprostred diania je mrazivé. Korunujú to herecké výkony - krásna a belostná Isabelle Adjani, ktorej všetky americké krásky nesiahajú po kotníky a európske (viď Monica Belucci - odvar síce podarený ale predsa len odvar z Adjaniovej) tesne nad, ktorá čoby ústredná postava je obklopená ďalšími skvelými a excelujúximi hercami - či Auteuil v roli Henricha Navarského alebo Greggory ako intrigán Juraj tretí, ale aj Katarína Medicejská a kráľ Karol deviaty. V neposlednom rade mi nedá nezmieniť sa o Bregovicovej naozaj premyslenej a invenčnej hudbe. Ak na dvd sledujete po filme rozhovor s režisérom, pochopíte, že Margot nie je náhodným počinom lež dômyselným dielom génia - či géniou, aby som nepodcenil celý tím. Skvostný zážitok(24.4.2007)

  • Marius
    ****

    Rok 1572, Paríž. Kráľova sestra Margaret de Valois si berie Henryho de Navarre a bývalá regentka kráľovstva a matka s veľkým vplyvom na syna Katarína Medici si mne ruky ako dokázala prostredníctvom neveľmi obľúbenej dcéry vyženiť náboženský mier pre Francúzsko. Netuší, že svadobné zvony sú umieráčikom pre kráľovský rod Valoisovcov, panujúci vo Francúzsku od roku 1328, a že Paríž sa čoskoro bude kúpať v krvi hugenotov. Pre päťhviezdičkové hodnotenie Kráľovnej Margot hovorí snáď všetko. Výprava je opulentná, dej strhujúci, herci do jedného brilantní. Nad všetkými však vyčnieva Isabelle Adjani, ktorá nám naservíruje bleskurýchlu premenu od nymfomanky posadnutej „spávaním s katolíkmi“, k žene uchovávajúcej ľudskosť a súcit uprostred pekla Bartolomejskej noci a za každú cenu chrániacej svojho nemilovaného manžela pred bratmi a matkou. Napriek tomu jej tú premenu budete žrať aj s navijakom a podobne sebaistý dramatický herecký výkon je treba v európskej kinematografii posledných dvoch dekád hľadať (snáď Monica Bellucci v Malene). Problém však je, že film trochu kašle na diváka neznalého dejín Francúzska, neškodilo by trochu osvetliť kde leží Navarra, Anjou a ďalšie územia, podľa ktorých pairi a iní šľachtici dostávali ony dodatky „de“ za mená. Takisto je trochu divné že k sestre kráľa nie je problém sa dostať priamo z ulice. Popkornový divák bude mať mierny guláš v postavách, ich motiváciách. Celkovo mi dej, akokoľvek zaujímavý pripadá dosť nekoherentný, preto dávam pred opakovaným pozretím prípravné štyri hviezdy, avšak 9/10, s povzdychom, že takto nejak by som chcel vidieť sfilmovaných Druonových Prekliatych kráľov. Pre tých čo by snáď nevedeli, Henry a Margaret nakoniec v roku 1589 zasadli na trón Francúzska, v roku 1599 však bol ich sobáš anulovaný, Henry sa oženil s Máriou de Medici a Margot, do smrti titulárna kráľovná Francúzska umrela v roku 1615 čím vo Francúzsku končí rod Valois a začína vládnuť rod Bourbonovcov.(28.5.2007)

  • marhoul
    *****

    Královna Margot je jedním z mých nejoblíbenějších historických filmů, který vládne svými kostýmy, velkolepou výpravou, vynikajícím scénářem, výběrem herců a parádní hudbou Gorana Bregoviče. Isabella Adjani je nádherná, její bratři odporní, král Karel doslova smrdí z plátna, lokace a atmosféra věrny své době, celkově se mi film líbil natolik, že ani neřeším, nakolik se liší od historických skutečností. Beru to tak, že to napsal Dumas st. a tvůrci látku podle něj zpracovali. Učinili tak po svém, syrově, drsně, realisticky a velice zajímavě. U Medicejských to byla vždycky divočina a co se týče Bartolomějské noci, tedy pouliční války křesťanů s protestanty, to musel být masakr, který si jen těžko dokážeme představit. Koho film minul a má zálibu v historických snímcích, tomu jej vřele doporučuji. S přáteli jsme na něm byli v roce 1994 v kině Vesmír a sebral nás tak, že jsme na něj šli následující zase. Všichni. Bylo nás tenkrát pět. :)(24.1.2019)

  • Adam Bernau
    ***

    Dějové linky jsou lhavě dumasovsky vinuty tak výsostně (zelená kniha), že ani nevadí, že to všechno bylo dost jinak: důležité je, že kdyby to bylo právě takto, bylo by to osudově adekvátní tehdejším událostem, údělu a rolím představovaných osob. Scény jsou tak jarmareční nebo naopak caligulovské, že až zpochybňují definovatelnost pojmu "historická realita". Celé to predrama na královské svatbě bylo opravdu jak nějaká divoká venkovská zábava. Zobrazení postav a dějů kolem Barolomějské noci tak nemožné, až je výstižné: Nejkatoličtější a nejsladší Francii vládne bizarní mafiánská famílie, jejíž krvavá matka si dává věštit z lidských vnitřností. Kladem je, že takové rodiny rodí dcery, které jsou milenkami tak dokonalými a manželkami tak ideálními, že ti ani nevadí být z dvojice milenec - manžel jen jedním. Vlastně to lze sledovat jako dějepravnou aplikaci filmu "Kuchař, zloděj, jeho žena, její milenec" (samozřejmě místo manžela zde zaujímají bratři, kdežto manžel je někde mezi milencem a kuchařem, zde ovšem roli hodného kuchaře supluje hodný kat). Takže to nakonec mohla být dost dobrá ilustrace evropských dějin, kdyby počáteční obrazová síla postupně neochabovala a hlavně kdyby se tam tak strašně nežvanilo a nevysvětlovalo anebo když už se žvanilo a "vysvětlovalo", tak kdybych z toho aspoň pochopil, proč vlastně k té Bartolomějské noci muselo dojít.(14.2.2015)

  • elizabeth_ba
    ****

    Moje upoutávka svým kolegům a kolegyňkám z 27. září 2008: „Doporučuji v úterý ve 23:00 Královnu Margot. Jindřich III. ( sice poněkud zkresleně), Jindřich IV., Karel IX., Kateřina Medicejská, Gaspard de Coligny, to všechno tam bude k vidění a krásná Isabella Adjani jako Markéta Navarská a pro dámy Vincent Perez jako hrabě La Mole...” Dostalo se mi odpovědi: „Samej sex a krev.” A co na to po zhlédnutí filmu (na svém dvd) odpovídám já? Tak krve tam skutečně byly potoky a mrtvé tam házeli do jámy jako za Velkého moru a přehrabovali je tyčemi, ale co se týče sexu, toho tam bylo pár scén a velmi vkusně natočených (o samém sexu plném nevkusu by třeba takový Caligula moh’ povídat). Ač zbytek byl romantický až hrůza (co se dá dělat) a musela jsem těžce přimhouřit oči ohledně historických skutečností (pro zájemce tady, jak to skutečně bylo, převážně věnováno Jindřichu III., jenž byl v románu a ve filmu vyobrazen nepřiliš lichotivě), film byl celkem věrně natočen podle Dumasova románu (o němž si z hlediska historické věrnosti rozhodně nikdo nemůže dělat žádné iluze) a musím připustit, že se mi to líbilo. Tuto Dumasovu knihu jsem v telecích letech nesmírně žrala :-)), tak možná i proto. Pro ty, pro něž film gradoval příliš brzy, čím měl asi tak gradovat? Samozřejmě, že musí gradovat Bartolomějskou nocí, která má v dějinách přesný místo...To přece není nějaký přiblblý fantasy film, to je líčení historických skutečností... Ví tihle lidi něco o francouzkých dějinách nebo o Dumasově románu? Asi ne... Vždyť román přece Bartolomějskou nocí začíná a sám film se jmenuje Královna Margot, protože líčí část jejího života, a tak film BN končit nemůže! Asi bylo záměrem, aby film vrcholil smutkem Margot pro La Mola a Jindřišky pro Coconase ( a vykašleme se na to, že počet jejich milenců šel do stovek), což ale v konfrontaci s hrůzami BN nějak nevyšlo... Jen tak pro zajímavost kromě knihy o lovu, která posloužila k usvědčení milenců Markéty, královny navarrské a vévodkyně Jindřišky de Nevers, figurovala v Dumasově románu ještě vosková figurka, která představovala královnu Markétu a byla použita pro vzbuzení lásky, ale při obžalobě jí bylo využito, tak aby představovala krále, jemuž takto mělo být ublíženo pomocí magického rituálu. K filmu těžko řeknu, co tady ještě nepadlo, tak spíše ještě něco k době samotné, jejím základním rysem bylo rozhodně náboženské fanatické šílenství. Za nejznámější lze samozřejmě považovat ve filmu líčenou Bartolomějskou noc, v rámci objektivity ale nelze opominout, že proběhla také St. Michalská noc. Ta byla obdobou Bartolomějské ale v opačném smyslu, tedy že hugenoti v Périgordském kraji, kde měli převahu nad katolíky, je zabíjeli, jen proto, že těmi katolíky byli. Pro mě je film a tato doba vůbec ukázkou toho, kam až může lidstvo zavést náboženská horlivost, přivedená do krajností a podporovaná navíc štvavým kázaním. (Jaká to podobnost s dnešní dobou v některých oblastech...)(7.11.2011)