Reklama

Reklama

Královna Margot

  • Francie La Reine Margot (více)
Trailer 1

Obsahy(1)

Bartolomějská noc a její svatba splynuly v jedno. Krev a touha po moci se valily ulicemi Paříže... Rok 1572, Francii už přes rok pustoší náboženské války, vůdcem katolíků je vévoda de Guise, hlavou protestantů admirál Coligny. V čele království stojí žena, katolička Kateřina Medicejská, která vládne za psychicky labilního syna Karla IX. Nejradši má svého mladšího syna Anjoua a trpně snáší benjamínka Alencona. Jejich sestru, krásnou Margot, obětuje míru v zemi a provdá ji za protestanta Jindřicha Navarrského. Doufá, že tím boje mezi znepřátelenými tábory de Guise a Colignyho utichnou… Přinese sňatek mír? Historický snímek Královna Margot vznikl podle stejnojmenného románu Alexandra Dumase. Jeho obsahem je jedno z nejkrvavějších období francouzských dějin, totiž náboženské války mezi katolíky a hugenoty v XVI. století, jejich vrcholem byla Bartolomějská noc (23. – 24.8. 1572). V této době se odehrává příběh sestry francouzského krále, Markéty z Valois, jež je z politických důvodů donucena ke sňatku s nenáviděným navarrským králem Jindřichem. Příslušnice rodiny, orientované na katolické náboženství, je šokována brutalitou svých souvěrců, a postupně začíná sympatizovat s protestantským manželem. Významnou úlohu v její proměně sehraje vášnivý milenecký vztah s mladým hugenotem La Molem. Přestože příběh filmu přesvědčivě zapadá do rámce reálných historických událostí, Chéreauovi nejde jen o zachycení dobové atmosféry; výprava a kostýmy mají mnohem víc symbolický význam než popisně realistickou funkci. (Česká televize)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (139)

Matty 

všechny recenze uživatele

Tak takhle nějak to tehda asi opravdu vypadalo. Shodou šťastných okolností jsem mohl Královnu Margot zhlédnout v době probírání dané látky ve škole s čímž souvisel můj zvýšený zájem o historické souvislosti. V opačném případě bych jí zvýšenou pozornost po celých sto čtyřicet minut jistě nevěnoval. Film graduje příliš brzy. Bartolomějská noc, jeho pomyslný vrchol, nemoudře přicházející zhruba po čtyřiceti minutách děje, je zdaleka nejvýraznější bodem celého snímku. Masakr. Nemilosrdný, chladnokrevný a brutální masakr hugenotů. Nic podobně působivého až do konce neuvidíte. Nelze mluvit přímo o nudě, pokřivené vztahy v královské rodině již dlouho nebyly tak pokřivené (matka, iniciátorka atentátu, dcera, která se kurví s kdekým, vlastní psychicky labilní bratry nevyjímaje…), jen už to není, řečeno lidově „taková hustota“. Herci hrají s plným nasazením, jsou dokonale ponořeni do svých postav, do doby, v niž žili a na všudypřítomnou špínu, krev a pach rozkládajících se těl neberou ohled. Nevšední (na historické drama rozhodně) hudba Gorana Bregoviče v rámci vytyčených – realitě věrných – mantinelů modernizuje příběh. Ten sice vychází ze zdramatizovaného románu Alexandra Dumase a některá historická fakta jemně poupravuje, stále v sobě však nese obrovský krvavý flák pravdy. Desítky tisíc mrtvých kvůli odlišnému náboženskému smýšlení… copak jsme se z té historie vůbec nepoučili? 75% Zajímavé komentáře: Marius, Ajantis, saladín. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Dějové linky jsou lhavě dumasovsky vinuty tak výsostně (zelená kniha), že ani nevadí, že to všechno bylo dost jinak: důležité je, že kdyby to bylo právě takto, bylo by to osudově adekvátní tehdejším událostem, údělu a rolím představovaných osob. Scény jsou tak jarmareční nebo naopak caligulovské, že až zpochybňují definovatelnost pojmu "historická realita". Celé to predrama na královské svatbě bylo opravdu jak nějaká divoká venkovská zábava. Zobrazení postav a dějů kolem Barolomějské noci tak nemožné, až je výstižné: Nejkatoličtější a nejsladší Francii vládne bizarní mafiánská famílie, jejíž krvavá matka si dává věštit z lidských vnitřností. Kladem je, že takové rodiny rodí dcery, které jsou milenkami tak dokonalými a manželkami tak ideálními, že ti ani nevadí být z dvojice milenec - manžel jen jedním. Vlastně to lze sledovat jako dějepravnou aplikaci filmu "Kuchař, zloděj, jeho žena, její milenec" (samozřejmě místo manžela zde zaujímají bratři, kdežto manžel je někde mezi milencem a kuchařem, zde ovšem roli hodného kuchaře supluje hodný kat). Takže to nakonec mohla být dost dobrá ilustrace evropských dějin, kdyby počáteční obrazová síla postupně neochabovala a hlavně kdyby se tam tak strašně nežvanilo a nevysvětlovalo anebo když už se žvanilo a "vysvětlovalo", tak kdybych z toho aspoň pochopil, proč vlastně k té Bartolomějské noci muselo dojít. ()

Reklama

m.krudenc 

všechny recenze uživatele

Jeden z nejlepších snímků francouzské kinematografie a zcela jistě nejlepší filmový výkon Isabele Adjani. Nákladný kostýmní velkofilm z období náboženských válek mezi hugenoty a katolíky v 16.století. Historické drama plné intrik a dějových zvratů s kvalitní kamerou, dobře vybranými exteriéry i dekoracemi. Historicky poněkud nepřesný a romantizující, ale to většině diváků vadit nebude. Záběry krvavé lázně Bartolomějské noci jsou barvité a fascinující. Adjani v renesanční róbě je neodolatelná, ale vedle ní herecky exceluje Daniel Auteuil a desítky dalších špičkových herců. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Povedená filmová adaptace klasického díla světové literatury. Velké story o Bartolomějské noci, popravě Hugenotů, které vyplašilo protestanty v celé tehdejší Evropě. I v Praze se v důsledku zprávy panikařilo. A přitom svatba Jinřicha z Navarry a Margot měla být symbolem smíření a nových časů. Dumasův příběh se v hrubých obrysech drží dějinné osy, takže filmařům stačillo jen vytvořit obrazové hody, které nás vtáhnou do složitých intrik francouzského dvora. A to se povedlo dokonale. Kateřina Medicejská a její synové, toť dokonalá "famílie", řádně ujetá, totálně morálně rozvrácená. Král Karel IX.jest osamělý penaltový střelec, zničený svou matkou, Jindřich III. čekající, až Karel konečně umře, a matka Kateřina zabíjející všechny, kteří stojí jejím miláčkům v cestě. Dokonalostí dějin je to, že nakonec se králem stane Jindřich Navarrský, neboť Kateřininým dětem není přáno dlouho žít ani mít nástupce. To už ve filmu ale není. Velké příběhy se nemusí vymýšlet, život je píše sám. 85% ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Výborně zpracovaná a značně působivá Bartolomějská noc jakožto vrchol filmu přichází opravdu příliš brzo (vzhledem k délce snímku), zbytek mi příjde po obsahové stránce už jen takový lehký nadprůměr. Mnoho scén je natočeno docela nepřehledně a ze změti postav má divák solidní guláš (ne, nepochutnal jsem si). Z hrdinů zaujal pouze Jindřich Navarrský, Margot jsem její proměnu příliš nevěřil (no, v jádru mi přišla vlastně pořád stejná) a hlavně mě štval La Mole, kolem kterého se toho dělo až zbytečně hodně (samoúčelný souboj se zabijákem uprostřed hromady mrtvol budiž dobrým příkladem). Konec, který toho v podstatě moc nevyřešil na kvalitě taky nepřidal. A když k tomu přičtu ještě nudu, která mě bohužel během sledování několikrát přepadla, nemůžu jít s hodnocením (i s ohledem na dobrou technickou stránku filmu) nad lepší průměr. ()

Galerie (29)

Zajímavosti (11)

  • The New York Times prudko skritizoval Virnu Lisi v úlohe Kataríny Medicejskej. Podľa nich "ako jedovatá kráľovná matka podala otrasný výkon." Napriek tomu získala za svoj výkon niekoľko veľkých cien vrátane Cézara a ocenenia v Cannes. (Arsenal83)
  • Natáčelo se od 10. května do 3. prosince v Portugalsku (Mafra) a Francii (Saint-Quentin, Bordeaux, Cruzy-le-Châtel, Compiègne, Rambouillet a Senlis). (GASTON73)

Reklama

Reklama