Le Roi de coeur
Tutti pazzi meno io
King of Hearts
King of Hearts
Režie:
Philippe de BrocaScénář:
Daniel BoulangerKamera:
Pierre LhommeHudba:
Georges DelerueHrají:
Pierre Brasseur, Jean-Claude Brialy, Geneviève Bujold, Adolfo Celi, Julien Guiomar, Françoise Christophe, Micheline Presle, Michel Serrault, Alan Bates (více)Obsahy(2)
V posledních měsících I. světové války je anglický voják Plumpick poslán do francouzského městečka, aby objevil a zneškodnil výbušniny, které tam nainstalovali Němci. Obyvatelé utekli a ve městě zbyli jen chovanci blázince a zvířata v místní zoo. Blázni projdou bránou a celé město jim patří. Každý z nich najde svůj svobodný prostor ve městě. Nic jim nebrání, aby se stali právě tou postavou, o které sní. A toho krásného anglického vojáka pasují na svého krále, Plumpick se tak nechtíc stává Srdcovým králem. Všemi obdivován, uprostřed panoptika šťastných postav, nepřestává pátrát po výbušnininách a především mechanismu, který má tyto nálože odpálit. Ale Angličané, stejně jako Němci, už jsou pěkně nervózní. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (27)
Můj oblíbený Philippe de Broca se tu dopustil podobenství nebo chcete-li alegorie, se silně protiválečnou tématikou. V žádném případě k filmu nepřistupujte jako k dramatu, ani jako ke komedii, zabíjení způsobené jak známo nepřátelstvím států Ústředních mocností a Dohody je tu implicitně (a zcela záměrně paradoxně) předloženo v duchu zcela pacifistickém. Odmyslíme-li si válečné prvky, můžeme ve filmu najít určitou (byť jen drobnou) podobnost s Kocourem Vojtěcha Jasného či (a za to mě nekamenujte) Menzelovým Rozmarným létem. Celkově je to ale děsná ptákovina, kterou ani přítomnost poštovních holubů nezachrání. ()
Nádherný film konfrontující bláznovství "skutečných" bláznů s šílenstvím války. Vylidněné městečko obsazené blázny, kteří se oděli do všemožných obleků a zastupují místní honoraci. A přitom v okolí zuří válka a mladý skotský vojáček - v naprosto odzbrojujícím podání Alana Batese - má zde plnit úkoly. Film funguje i jako výborná a inteligentní komedie, ovšem navíc má neskutečně mnoho šarmu, přitažlivosti i zvláštně smutné nostalgie. Vedle Alana Batese zaujmou blázni Jean-Clauda Brialyho, Michela Serraulta nebo Pierra Brasseura. Geneviève Bujold v roli podivné krásky pak s Batesem tvoří hodně povedenou, velmi dojemnou a působivou dvojici. V Evropě celkem respektovaný film, v USA skoro kult, u nás neprávem opomíjená záležitost. ()
Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. ()
Chvála bláznovství. ()
Jména jako Brialy, Serrault, Robert nebo snad Brasseur ještě automaticky nezaručují kdovíjak kvalitní podívanou. O nesmyslnosti válečného konfliktu byla natočena spousta filmů a musím bohužel podotknout, že kvalitnějších. Míra nadsázky zde samozřejmě hraje svou roli, ale docela zmatené a nekoordinované pobíhání všech zúčastněných (chápu, že jsou to blázni) v pestrobarevných převlecích po opuštěném městě film nedělá. A aby hlavní hrdina většinu snímku dumal, co s bombou, a pak mu to během krátké chvíle osvícení všechno došlo, to opravdu ne. Na to, že má jít o válečnou komedii, v ní postrádám téměř jakýkoli (slovní) vtip či (vizuální) gag. ()
Absurdita války spolupotvrzuje starou pravdu: největší fantazií není science, ale non fiction. Příběh, popisovaný v u nás prakticky neznámém filmu předního francouzského režiséra komediálních, někdy až creazy komediálních děl (CARTOUCHE, AFRIČAN, nová verze MADAME SANS GENE) se vztahuje do posledních týdnů první světové války po ztroskotání letní německé ofenzívy. Jedno ze severofrancouzských městeček, které má být z německého rozhodnutí srovnáno se zemí, se otevře pro ty, kteří jsou normálně pro své nepřehlédnutelné zvláštnosti uzavřeni - pro blázny a zvířata z tamějšího zvěřince. Uvolněné struktury otevírají prostor pro úsměvné ohledy na zvláštnosti evropských národů - Němců, skotských Angličanů a nakonec i Francouzů samých. Scéna vzájemného německo-anglického postřílení na ústředním náměstí zplna ilustruje drastičnost a krvavost zapomínané Velké války. Humor a komediální nadhled nevyvolávají v žádném případě úlevný smích, ale tíseň. Tíseň, která se nás zmocňuje tehdy, jsme-li konfrontováni s různými formami odvrácené tváře skutečnosti. O příčinách naprostého utajení tohoto pozoruhodného díla před českým divákem se lze jen dohadovat. Patrně nezapadalo do schémat tehdejší cenzury a jeho nákup překračoval sporé devizové možnosti tehdejší doby přídělové (centrálně plánované) ekonomiky. To nemění nic na tom, že jde o dílo špičkové z autorsky vyzrálé a řemeslně zdatné ruky. ()
Začátek nám dává tušení, že půjde o typický film Philippa de Brocy plný dynamiky a situační komiky. Ovšem chyba lávky. "Srdcový král" je zcela jiný. Jedná se o satirickou protiválečnou komedií předně s vynikajícím scénářem. Obsahuje sice množství vtipných scén, přičemž se mezi ně vmísí scény, které mají ke vtipu daleko. Jinak herecké obsazení je bezpochyby skvělé - Alan Bates a Adolfo Celi přímo excelují. "Srdcový král" je silná protiválečná satira, která se na danou věc dívá s lehkým humorem, zahnaným často do absurdna, ovšem díky nápadu s úprkem bláznů, toto východisko vyvstává jako jediné možné. Neprávem opomíjený, ovšem skvělý film od Philippa de Brocy, který nenatočil nikdy nic špatného. 70%. ()
Krásné klaunské bláznovstí o lepším světě v nečekaném prostředí.. :-) Oslava bláznovství a lásky, té jediné, pravé, jednoduché a přeci tak složité.!! ()
„Nezdá se vám, že to ti herci už přehánějí?“ Tak nevím, jak herci, kteří si tuto hříčku s úsměvem na tváři hodně vychutnávají, ale Philippe de Broca to jako režisér možná na můj vkus lehce přehání s délkou některých scén. Co naplat, v Srdcovém králi jsem si užil velmi osobité satirické podobenství s protiválečnou myšlenkou, zabalené do komedie s originální poetikou, řadou povedených scén, zajímavých postav a hlavně s velmi silným působivým finálním vyústěním, že si zaslouží z mé strany velký respekt a možná i nějaké ty drobnosti prominout. De Broca se svým bohatým ansáblem oddaných „šašků“ na place předvádí jako v cirkusu dva druhy šílenství – krutou válku a radostnou frašku – z nichž si i hlavní hrdina, poznávající na návštěvě v této společnosti zlo, šílenství i lásku, může nakonec uprostřed tísnivé reality vybrat... a jako v každém správném cirkuse zde nechybí ani živá hudba, ani zvěřinec. :) *** Jsou filmy, kterými se člověk napoprvé jen prodívá, aby poznal jejich obsah a styl, alespoň cosi málo v nich ocenil, pak nechává viděné hlouběji dozrávat a teprve časem si je s každým dalším zhlédnutím začíná stále více a více cenit a vychutnávat. Srdcový král je pro mě přesně takovým filmem, rozhodně není zábavou na jedno zhlédnutí (myslím, že dopitakovo přirovnání k stylu čs. nové vlny a zvláště Až přijde kocour od Jasného tady dost sedí) a jsem rád, že dozrál ve mě natolik, že mu můžu (byť zatím pořád s mrknutím oka) věnovat plný počet hvězd. Do společnosti svérázů v bílých pláštích, kteří v staré zřícenině s mřížemi stavějí domeček z karet, rozhodně rád zavítám časem znovu a to nejen kvůli Pierru Brasseurovi, který je ve všech těch cirkusových kostýmech skutečně roztomilý. Krásný soulad hudby, výtvarních nápadů, kostýmů a choreografie ve scénách, které vytvářejí frašku nikoliv prvoplánově, ale se silným poselstvím, jsem si tady rovněž užíval. A scénu s masakrem na náměstí zakončeným výstřely ze dvou koňů asi jen tak hned nevytěsním z paměti. [85%] ()
Ako inak vystihnúť šialenstvo vojny, keď nie takýmto bláznovstvom..? V istých chvíľach však film stráca povestný francúzsky šarm a ľahkosť. ()
Vynikající protiválečný film, jenž staví do kontrastu partu bláznů, která obsadí na jistou dobu vylidněné a Němci k vyhození do vzduchu určené francouzské městečko, a vojáky a jejich myšlení, jež je často bláznivější než hraví blázni sami. Atmosférou mi to chvílemi připomínalo britský mystery seriál The Prisoner (ten ze 60. let). Bláznivé reje, tance, hudba, volba krále, snaha o záchranu města, honičky vojáků, průpovídky („Ženské po celém světě jsou kurvy, a chlapi generálové.“ Velkou roli hraje i vynikající kamera, spousta obrazových prvků a nápadů, a ostatně i samo francouzské městečko. Scénáři se žel nevyhnou určité hluché scény a hluchá místa, ale zbytek to rozhodně dokonale převáží. ()
Intelektuální blábol. ()
Najsilnejšia na celom filme je tá myšlienka, ale uznanie si zaslúži aj nápad porovnať šialenstvo vojny so šialenosťou v blázinci. Herecké hviezdy si úlohy bláznov zjavne veľmi užívali, atmosféra filmu je skvelá. Má to aj slabšie momenty, ale prevláda výborný dojem. 70% ()
Zvláštní, ale přitom krásný film s velmi specifickým humorem. ()
Poselství snímku je zřejmé, ale nic to nemění na skutečnosti, že se mi film nelíbí. ()
Film který nám v komediálním hábitu ukazuje jak absurdní válka může být. 70%. ()
Nebýt naprosto geniálních posledních 10 minut, které té šílenosti konečně dají nějaký pořádný ksicht a myšlenku (navíc btw takhle skvěle a trefně vyjádřit protiválečnou myšlenku ve scéně, co netrvá ani minutu, to jsem snad ještě nikde neviděl), tak jdu s hodnocením níž. Do určitě míry mě to sice vší tou ulítlostí celkem bavilo, ale pořád jsem v tom postrádal něco víc. Vlastně jsem si ani dlouhou dobu nebyl jistý, co tím vším chce režisér říct. Že válka je bláznovství, ale její ignorování taktéž? Že si máme užívat život ať je jakákoli situace? Ono v tom nejspíš je obojí, ale zase mi přijde, že vzájemně se tyhle dvě myšlenky trošku vyvracejí. Ne z principu, nějaká střední cesta je nejspíš nejlepší, ale tady mi tak nějak chyběla. Nicméně se mi to ale líbilo a jsem rád, že jsem to viděl, i když za to může hlavně ten závěr. Dost se mi líbí i ta závěrečná scéna, kdy si hlavní hrdina musí vybrat mezi dvěma druhy šílenství SPOILER a vybírá si předstírání toho, že je blázen, protože v blázinci mu tolik nehrozí smrt, jako na bojišti, kde by mohl položit život takřka okamžitě a vlastně úplně zbytečně KONEC SPOILERU. Slabé 4* ()
No to jsem z toho blázen ... konec je sice předvídatelnej, ale vůbec to nevadí. ()
V 9ti letech bych to miloval,možná.... ()
Kdo je vlastně blázen? Není to náhodou především ten, který má touhu válčit? Nádherně poetické, uvolňující ... vynikající Alan Bates a především okouzlující Geneviéve Bujold ve snímku, ve kterém si mj. uvědomíte, jak obtěžkávajícím orgánem lidského těla je MOZEK! :-) ()