Režie:
Jiří BělkaScénář:
Oldřich DaněkKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Luboš FišerHrají:
Břetislav Slováček, Eliška Balzerová, Zdeněk Řehoř, Milan Jedlička, Karel Charvát, Karel Soukup, Bohuš Záhorský, Otto Hradecký, Josef Koza, Zdeněk Jarolímek, Blanka Vikusová, Vladimír BrabecObsahy(1)
Z hlubin dávnověku až k dnešním dnům zní legendární vyprávění o krásné chovance kláštera Jitce a statečném Břetislavovi, synu českého knížete Oldřicha a prosté pradleny Boženy. Vtipný apokryf, moderním způsobem využívající polohistorickou, pololegendární látku, vypráví příběh zcela netradičním způsobem. V půvabném filmovém obrazu z našich dějin se vrátíme do doby před takřka tisíci lety. Přemyslovci byli jedinou původem českou panovnickou dynastií, která vládla na území dnešní Moravy a Čech v době našeho příběhu. Břetislav, syn knížete Oldřicha a Boženy, prosté ženy, trpí pro svůj neurozený původ po matce a proto, že se narodil mimo manželství. Setkáváme se s ním v době, kdy, coby správce Moravy, vydává se na cesty do sousedních zemí, aby se oženil. V jeho rozhodnutí hraje také roli mocenská politika, svatba s urozenou nevěstou by měla posílit moc rodu. Především ale nechce svému synu připravit takové ponížení, jakého se kvůli neurozenému původu dostávalo jemu… Televizní film natočil podle scénáře renomovaného vypravěče O. Daňka v roce 1974 režisér J. Bělka, který do hlavních rolí, dvou nezkrotných povah Břetislava a Jitky, obsadil Břetislava Slováčka a Elišku Balzerovou. (Česká televize)
(více)Recenze (63)
Překvapivě svěží i vtipný kousek, který rozumně neusiluje o maximální historickou věrnost, ale ani neobtěžuje schematickým zjednodušováním v duchu jiráskovských tradic. Břetislav si dokonce v jedné chvíli sám tropí posměch z toho, jak si lidé později ten únos zromantizují. ()
Československý televizní historický film odehrávající se kolem roku 1021, kdy statečný moravský kníže Břetislav (1005-1055), syn českého knížete Oldřicha, unesl za pomoci svých mužů z Schweinfurtského (Svinibrodského) kláštera svou vyvolenou Jitku, dceru bavorského velmože. Statečný a usměvavý Břetislav (B. Slováček) toužil pojmout za manželku ženu krásnou, ale především urozenou, aby tak mohl zakrýt svůj nemanželský původ a obnovit důvěru ve slavný rod Přemyslovců, neboť vyšlo najevo, že Břetislavova matka Božena nebyla právoplatnou manželkou jeho otce a ani nebyla urozeného původu. Mladou Jitku, jejíž bratr byl Ota Bílý, markrabí ze Schweinfurtu, si zahrála E. Balzerová, tehdy ještě Havránková, a nutno podotknout, že herečce to především díky neobvyklým dlouhým vlasům sepnutým těžkou kovovou korunkou moc slušelo. Břetislavova vyvolená se zpočátku chovala k mladému moravskému knížeti zpupně a přezíravě, chtěla utéct a svého únosce předat katovi. V dramatické situaci, kdy Břetislava a Jitku dohnali svinibrodští vojáci a dvojici se podařilo zachránit pouze lstí, se sblížili, uprostřed nekonečných hvozdů byli oddáni a v budoucnu Jitka povila Břetislavovi pět synů. Příběh z pera geniálního O. Daňka se se skutečnou legendou poněkud rozchází, zejména v tom, že údajně byl únos z kláštera domluven předem, filmová varianta však se mi líbí více. V dalších rolích tohoto poutavého historické dramatu se objevil B. Záhorský jako mohučský arcibiskup a Z. Řehoř jako osamělý mnich žijící na opuštěném místě v lese. Jednoduchý příběh, který se většinu času věnuje seznamování dvou mladých lidí, díky jejichž lásce mohla skomírající dynastie Přemyslovců opět ukázat svou sílu, natočil režisér J. Bělka, který má na kontě několik podobně zajímavých historických filmů a vzhledem k tomu, že mám takové filmy v oblibě, nic mi nebrání po dlouhé době snímek ohodnotit jednoznačně nadprůměrně. ()
Odkojena Daňkovými televizními inscenacemi, jsem především překvapena na jeho poměry nezvykle "rozmáchlou" výpravou. Nicméně jeho tradičně nadčasové a zároveň vtipné dialogy, vložené do úst historických postav, tím rozhodně neutrpěly. ()
Odbytý Daňkův scénář a chatrná Bělkova režie dělají ze známé historické události jen konverzační kousek nešikovných amatérů. Ve své době to snad mělo posilovat národní cítění? ()
Půvabná záležitost. Jen sborový zpěv jezdců by se hodil spíš do 15. než do 11. století. ()
Výborné, výborné. Historická látka zpracovaná s respektem i bez respektu, ale kdo tedy neuvěřitelně zářil, to byl Břéťa Slováček. Nechápu, proč tento herec velkých rolí hrál vždy na divadle i ve filmu v podstatě štěky. Asi nějaké tupé lokty, či co. Nicméně tímto svěžím televizním dílkem jsem byl opakovaně nadšen. ()
Inu, s telenoveláckými herci a bez Oldřicha Daňka už takové skvosty není Česká televize schopna realizovat. ()
Břéťa mě překvapil, jak byl suverénně přidrzlý a sedlo mu to. A Balzerka se na roli výborně šikla. Stopáž vcelku přiměřená. ()
Určitě to takhle nebylo, ale napsané a natočené je to krásně. ()
Na úsvitu českých dějin s dramatikem Oldřichem Daňkem ve zdařilé filmové adaptaci ve které nechybí intriky ani humor. Jestli se vše takto událo , o tom můžeme mít oprávněné pochyby ale tato romantická verze má své kouzlo .Když se k tomu přidají nadstandardní herecké výkony i solidní výprava máme zde historické drama které neztrácí na šarmu ani po více než 40 letech . ()
Bylo to hodně dobré, ale já, odkojen výkladem této události panem Švandrlíkem, nedám na jeho výklad dopustit. Přesto hodnotím jak mírný nadprůměr. ()
Kde jsou ty časy, kdy se točily filmy o našich dějinách.....a mělo to hlavu a patu a vypovědělo to víc, než současné kreslené americké nesmysly... ()
Historické drama z dávnověku odehrávající se v Čechách a na Moravě tiež. Takových je plno, říkáte si. Možná, ale pokud to má na svědomí Oldtřich, ne ten od Boženy, ale Daněk, víte, že distanete něco víc. Navíc výborný Řehoř v roli mnicha a mladičká Eliška Balcarová jako Jitka. Do toho zní dramatická hudba. Jen si řikáte, odkud podobné dramatické harmonie znáte. A tu si vzpomenete na Arabelu, cinknutí zvonku a strach - Rumburak si příchází pro vás. Ano, hudbu napsal Luboš Fišer. ()
Velmi dobrý TV film . Vkusně natočené . Opravdu jo . ()
Vtipné a lehké vyprávění... dnes nevíme, zda to tak vskutku bylo, ale tím si to nemusíme kazit, reálie středověku jsou zobrazeny věrně. Nádherná Balzerová, výkony všech herců jsou super. Hudba není špatná, ale zaměnitelná s každou televizní inscenací té doby... ()
Překvapivě povedená freska s výborným obsazením, parádním scénářem a krásnou hudbou. ()
Titulní Břetislav vystupuje, jak se patří na knížecího synka, totiž sebevědomě a hejskovsky, Jitka se k situaci staví obdobně s pýchou v očích a vysoko zdviženým nosíkem. A právě střet těchto dvou osobností tvoří hlavní linii skromného historického snímku. Romantika mužská (dávám ti šanci odejít z kláštera a vládnout alespoň něčemu) se postupně mění v romantiku ženskou (urputná láska bez výhrad), otázka však je, co v kulisách raného středověku představuje větší fantastiku. A do toho šaškuje Z. Řehoř, který vyvažuje sladkobolnou linku. Povedené dílko splnilo přesně to, co jsem od něj očekával, ale v paměti se bohužel příliš neohřeje. ()
Ten pocatek a vlastne i zaver jsou historicky neduveryhodne, ona ceska resp moravska variace na Zkroceni zle zeny vsak je puvabna a nezaslouzi si odsouzeni. Kdyz to zprumerujeme, vychazi to na 3 hvezdy a 6/10. Rusil Brabcuv postsynchron, potesil BZahorsky v male roli. ()
Nádherný film,skvělé herecké výkony a Zdeněk Řehoř jako pochybný mnich fakt baví :) "Na co hned mýt,Bůh deštíčkem opláchne....." :D ()
Moc krásný film. I přesto, že se romance budoucího knížete Břetislava I. a Guty (Jitky( jistě odehrála zcela jinak, podle mantovského biskupa byl totiž kníže Břetislav I Gutě přímo vnucen. Ale účel svědčí prostředky, díky tomu byla naše země obohacena o prvního historického korunovaného českého krále Vratislava. A nakonec spolu měli čtyři syny. Ale hlavně jsem si všiml, jak byla Eliška Balzerová krásná ženská. Dlouhém vlasy ji slušely více. ()