Most do země Terabithia

Jedna z nejkrásnějších věcí na světě je dětská fantazie. Fantazie, která se v moderním světě čím dál více a rychleji vytrácí. Proto děkuji za filmy podobného námětu, kde i dospělá duše na chvíli zapomene na každodenní povinnosti.. Ne že by to byl můj případ, já si svůj kus fantazie, který se mi při dospívání zmenšil, pořádně bráním. Vždyť je krásné na pár chvil utéct do svého světa a nechat problémy v realitě. A tak jako utíkali Jess a Leslie do svého království, já každý den utíkám do světa filmu. A když mám možnost vstoupit do příběhu, jež je kouzelný jako právě Most do země Terabithia, moje srdce plesá :o) (27.02.2010)

Víc jak hodinu jsem se zlobil na klamavý obal, nedůležité scény ze školy, ukázkově (ne)podařené rodinné chvilky nebo proměnlivého tátu. A pak jsem prohlédl a plakal nad tím, že pořád jsou věci, pro které stojí za to se radovat a smát se. (14.12.2007)

Přibližně v polovině filmu mi začaly docházet nápady na nové superlativy... (06.06.2009)

Tenhle film jsem si pustil kuli tomu, ze podle traileru (o knizce sem v zivote neslysel) tu melo bejt neskutecny mnozstvi fantasy postav. Takze jsem cekal neco ve stylu Narnie, jenze tohle je jen povedenej rodinej film o dvou detech a jejich predstavivosti. Navic krome zaveru tu prakticky zadny priserky nejsou. Potesila me AnnaSophia Robb, ktera byla narozdil od toho malyho smrada sympaticka a hrala supr, pak pekna Zooey Deschanel a Robert Patrick, kterej sice nic moc nepredvadi, ale je to Terminator kurva. Dost me prekvapilo, jak to vse dopadlo, pac to pak uz nevypadalo jak rodinej film pro deti, ale jako solidni depka. Gabor Csupo (kurva to je jmeno) natocil fajn rodinej film, kterej je misty trapnej, misty nechtene smesnej a misty milej a vtipnej, ma slusny triky a je absolutne bez pribehu a neni na vic nez 3*. (11.04.2007)

// Most do mého dětství, včetně krásné blondýnky (fakt ji měl každý? :/...), lesního království a kouzelné paní učitelky. Moje se sice obešlo bez zbytečného útoku na divákovi city, mělo lepší herce než Roberta Patricka a Joshe Hutchersona a celkově bylo mnohem méně průhledné ale i tak si za tu milou připomínku Terabithia zaslouží alespoň těch 6/10. (14.02.2016)

Čtrnáctiletý kluk (co maluje jako retardovaný osmiletý kluk a všichni s rozplývají nad tím, že je to umělec) trpí útlaky své buranské rodiny a pochopení najde u zásadně bohatší (tedy krásnější, chytřejší a hodnější) rodiny a jejich dcery. Je hezké, že se ten film pokouší komentovat nějaké existující sociální rozdíly, ale násilně vražené fantasy nutí tvůrce k zoufalým zkratkám. A nefunguje to. A ten konec je jen z nouze ctnost. Nevím, jak to funguje v knize, ale ve filmu je to jen nepřirozená změna zavánějící zoufalstvím. Zlatý Del Toro. (08.02.2013)

Zajimavé. Ale kdyby to na konci víc vygradovalo.. (16.03.2008)

Tak tohle je přesně jeden z těch filmů, který mi připomněl křehký svět dětské duše... a jak krutá umí být realita. (13.05.2008)

Krásný dětský film, který si užijí starší děti i dospělí můžou zapnout fantazii a ponořit se do toho krásného neproblémového světa, kde je každý aspoň chvíli šťastný. Skvělá podívaná, lituji toho, že jsem tento film nenavštívil v kině, plátno mu muselo moc slušet. Herci Jeff (Josh Hutcherson) a Leslie (AnnaSophia Robb) hrají moc dobře, fakt jsem byl až překvapený, hlavně A.S.Robb na svůj věk, klobouk dolu a držím palce ať jí to vydrží. Docela jsem tento film prožival a u konce byl trochu na měkko, no a co ;-) jednou za uherský rok se může stát….Krutá realita je fakt krutá, proto si cením připomenutí tímto filmem…. 10/10* (10.03.2008)

Skoro som sa na konci neubránil slzám. Inak úplne obyčajné rodinné fantasy. (21.04.2010)

Čekal jsem od toho něco jako druhou Narnii, to se sice nepotvrdilo, byl to spíš takovej dětskej film než fantsy pohádka, ale to mi nějak nevadilo a fakt mě to bavilo, dokonce sem si oblíbil i dětský herce a to docela dost a proto mi fakt zkazilo náladu co se odehrálo na konci, do tý doby to byl děsně pohodovej film, hlavně zásluhou AnnaSophia Robb, která bude podle mě druhá Elisha Cuthbert za pár let. Myslim si, že takovýhle filmy by měly končit trošku jinak a jen kvůli tomu dávám 3, jinak bych dal určitě víc. (07.05.2007)

Pokud bych někdy měl rád učitelku, byla by to Zooey Deschanel. Pokud bych někdy byl ochotný pro někoho cokoliv obětovat, byla by to AnnaSophia Robb. Už dávno nejsem dítě, ale bujná fantazie mi nechybí a díky ní se mi z šedé reality uniká velice jednoduše. Tento film je pro mě něco jako pozdě splněný dětský sen. Možná právě díky tomu, že už se řadím do kategorie dospělých, tak jsem ho mohl plně docenit a prožít velice silnou katarzi. Pro tu jiskru v očích stálo za to Leslie potkat. (14.04.2012)

Páni, tenhle film je pro mě v současném moři přiblblých infantilit jako San Salvador pro Kolumba. Tak dobrý dětský film jsem hodně dlouho neviděl. A co film, především jsem vzpomínal, když jsem stejné věci prožíval sám. Dětský film, který ukazuje co vlastně fantazie a přátelství pro člověka znamená. BTW docela rád bych viděl tu starší verzi. (26.04.2008)

Jsem celkem frustrovaná z toho, že když mluví o mracích, tak neukážou mraky, ale jenom tváře, co se na ně dívají. Ale pokud je to film o očích, které se poprvé učí DÍVAT se na svět, tak je to asi pochopitelné. A vůbec, během celého sledování jsem si připadala velmi v konfliktu sama se sebou. Vždycky jsem připravena rozdat nějakou lásku, když se jedná o seriózní film s dětmi v hlavních rolích, ale... Možná to "ale" ani nebudu umět pořádně popsat. Hlavní problém asi vidím v tom, že je to všechno příliš očividně "fingované/zinscenované/narafičené". Chování Roberta Patrika ke svému synovi v průběhu celého filmu je chladné a bolavé, ale protože film je vyprávěný očima syna a otcova perspektiva chybí, tak je jeho závěrečný charakterový twist (jakkoliv mým srdcem vítaný) neuvěřitelný a hlavně nepřipravený. Učitelka Zooey Deschanel má zase příliš málo prostoru na to, aby se mohla nějak ústrojně začlenit do života dětí. Její hudební vložky jsou nesystematicky naflákané do stopáže bez nějakého účelu a pro emocionální příběh našeho chlapečka působí asi jako puštěná televize na pozadí. Oproti tomu učitelka s hororovou pusou má ve filmu jenom dva kratičké výstupy, ale napojení na hrdinovu situaci je mnohem silnější. A poslední stěžovací položkou je samotná AnnaSophia Robb, která v mých očích tu světlou duši přehnala a vydala se až příliš blízko k hranicím nesnesitelnosti. (A bonusovým přívěškem je hudba v čele s její písní, která pro mě postrádá jakoukoliv osobitost.) A teď pozitiva, v náhodném pořadí, jak si na ně vzpomenu. Místnost natřená na zlato je nevýslovně krásná! Velmi mě potěšilo zkoumání vztahu mezi bratrem a sestrou (I když mi bylo líto, že se jí Leslie nikdy nezastala, když se k ní v její přítomnosti choval "hnusně"). V tomto směru mi potom konec (ten úplný konec, ne zvrat před posledním dějstvím) přišel přesný/dokonalý. Obryně Janice (ve škole i v lese) také zahřála mé srdce. Fakt, že jeden ze dvou autorů scénáře píše o svojí skutečné kamarádce z dětství sice neovlivňuje kvalitu filmu ani diváckého zážitku, ale dost vysvětluje sentimentální/nekritické ladění filmu jako okna do minulosti, se kterou nejde nic udělat kromě toho, že se na ni nesmí zapomenout. Tenhle naivní úhel je podpořen i tím, že režisér je debutant, který nepředkládá svůj vlastní filmový styl, ale tradičním/zaměnitelným nemastným neslaným způsobem podle scénáře komponuje fiktivní rekonstrukci silného zážitku z dětství. + Tři záběry/obrazové kompozice, které mi nejvíc utkvěly v paměti (a všechny obsahují ruce Joshe Hutchersona): 1. Jesseho ruka si bere klíče z otcovy dlaně. 2. Jesseho pěst dominuje záběru, když letí praštit šikanizéra do obličeje. 3. Jesseho ruce korunují sestřinu hlavu věnečkem z rostlin. (17.08.2015)

Námět je nosný a základní myšlenka, že přátelství a lidská fantazie dokáže překonat spoustu problémů a zkrásnět okolní svět, je nepochybně pravdivá a hluboce lidská. Potíž mám ale se zpracováním, které mi přijde šablonovité, emočně vykalkulované (zejména svým závěrem) a režijně konvenční. Nebyl jsem ani spokojený s hereckým obsazením, především u dětské části hereckého ansámblu - ne že by děti hrály vyloženě špatně, ale jejich představitelům scházelo charisma. V neposlední řadě mi vadila i úroveň triků, byť to je záležitost, na kterou obvykle nekladu zřetel. Celkový dojem: 50 %. (31.01.2009)

Příjemná kombinace dětského filmu a fantasy  o přátelství a síle fantazie. AnnaSophia Robb a Josh Hutcherson skvělí, ten kluk je budoucí Tom Cruise, dejte na mě. (22.10.2007)

Neklasické fantasy, které v kruhu rodiném vyvolá pravý rozhruch, protože se pobaví i tatínek s maminkou a i dětem se rozšíří zorničky. (18.05.2012)

Únik. Od neporozumění nebo nezájmu okolí, školní šikany, krutosti světa a dalších nyní už možná malicherných problémů dětství a dospívání. Kdo z nás jej nehledal.. Pro mnohé jistě osobní téma, ale forma a technické zpracování nedovolí čerpat všechen potenciál. Na vině jsou nepřesvědčivé výkony herců (s výjimkou pevné křehkosti slečny Robb a dreamteachera Deschanel), disneyovské songy zvyšující tvorbu ušního mazu a i když o ně tady až tak moc nejde, lacině působící triky. Lacinější už bylo jenom to, že T-1000 z tekutého kovu pracuje v železářství.. Nemohu si pomoct, ale tematicky podobné Dangerous Lives of Altar Boys se mě svou autentičností dotklo mnohem víc. Možná i proto, že jen ti, co nejsou k tobě hluší, ovládnou srdce tvé i duši.. (21.05.2020)

Až překvapivě milý a více než snesitelný dětský film s čirým poselstvím, který si díky politice Walden media hraje na víc než čím ve skutečnosti je. --- Nedělám to často a svým způsobem je to tedy rarita, ale u Terabithie musím jít po druhém setkání o pořádný kus výš. Csupo dokázal nádherně vystihnout city a porozumění mezi postavami, vytěžil maximum z minimalistické formy a předvedl, že když máte k předloze dostatečný cit a sami otevřete mysl dokořán, dokážete velké věci. 8/10 pro dost možná největší a nejpříjemnější překvapení roku. (12.02.2007)

Zavři oči, ale nechej svou mysl široce otevřenou. Škoda, že jsem tuhle radu nedostal před filmem, rozhodně bych to zkusil už v jeho průběhu. Představovat si věci ve filmu o hrdinech, kteří si představují věci, které nejsou, by bylo docela zajimavé, nemyslíte. Dobře, je to nesmysl, tenhle film asi chtěl tématem ukázat, že i přes všechny ty věci, které lidem vše ulehčují a ti pak nemusí skoro nad ničím přemýšlet (jak často tohle platí u filmů, no), aby nenechali svoji fantazii upadnout úplně. A že se jim to povedlo. Csupa a samozřejmě taky paní spisovatelku díky Terabithii budu navždy milovat, to, jaký jsem měl z tohoto filmu požitek, nejde slovy popsat. A samozřejmě hlavně kvůli nádherné, oslnující, perfektně hrající, a strašně roztomilé AnněSophii Robb. Po tomhle jsem se do ní úplný blázen. Její herecký výkon je něco úžasného, dokáže naprosto zlepšit náladu a nachvíli spolu s ní zavzpomínat na dětství. Hutcherson odvádí výkon klasický, ale tentokrát jsem mu roli opravdu záviděl. Jak bych chtěl po Terabithii pobíhat s ní. No dobře, to by bylo k mým pocitům k hlavní postavě. Celý příběh pak krásně ubíhá až do půlhodiny před závěrem. Za tohle budu režiséra a spisovatelku zase nenávidět. Ach, něco tak dojemné se vidí málokdy a úpřimně jsem si u toho krásně zabulil (lil lil) :-). co se týče technických věcí, intro je jedno z nejlepších začátků vůbec, soundtrack (score) je perfektní, trochu mně zamrzelo, že písnička, kterou zpívá Robb, tam vlastně skoro vůbec není, ale nějaká Montana hyzdí závěrečné titulky. Režie je zručná, kamera v pohodě, někdy dokonce výborná, ale triky dost úbohé a v některých scenách mizerné. Což by u fantasy mělo na jednu stranu dost vadit, na druhou stranu tohle není ani trochu klasické fantasy, takže to odpustíme. Prostě 100% a taky děkuji za Deschanel - další výborný aspekt filmu, takové hodiny hudebky bych chtěl mít (20.10.2010)