Hraběnky

Hraběnky (2007) 

Tenhle seriál zraje jako víno. Přiznám se, že současným českým seriálům se obloukem vyhýbám. Pokud jsem se někdy začala na některý dívat, zpravidla kvůli doplnění vzdělání, většinou jsem nevydržela déle než dva díly. Při českých seriálech se totiž nedokážu ubránit pocitu, že byly natáčeny především pro čtenáře Blesku, který se třese hlavně na průšvihy a skandály. Na Hraběnky mě původně nalákal trailer se zapadajícím sluncem a překrásnou hudbou. Ovšem jestli jsem podle něj čekala venkovskou idylku, nedočkala jsem se. Ale nedočkala jsem se ani vehementního zdůrazňování negativ současné společnosti, jak tomu u českých seriálů bývá. Příběh je úplně obyčejný, vyvíjí se zpočátku velmi pomalu, což může diváky odradit. Trvá dlouho, než do sebe jednotlivé epizodky začnou zapadat jak kolečka do hodinek. Ze začátku jsem měla trochu problém s některými postavami, jejichž konání a motivaci jsem ne úplně chápala (Marta Zuzany Bydžovské, Honza Richarda Krajča, ing. Vít Martina Stropnického). Ale jejich čas měl teprve přijít. Právě postavy a jejich obsazení jsou v tomhle seriálu tím nejcennějším, rozhodně nejde o nějaké umělé knižní figury. Speciálně mě dostala mamča Jany Hlaváčové a samozřejmě opilec Saša, poslední role Josefa Vinkláře. Zhruba od poloviny seriálu zjišťuju, že se při každém díle čím dál víc bojím, že už přijdou závěrečné titulky. Nebýt poněkud pomalého rozjezdu, bylo by to za plnou. (20.11.2007)