Neuvěřitelný život rockera Coxe

Tenhle kousek jsem viděl v Director's cutu a je opravdu tvrdý oříšek. Já se celou dobu výtečně bavil. Ale to je tím, že mám rád parodie (a tahle opravdu nemusela jít po kolena do bažin plýtké zábavy, jako jiné dnešní parodie které se tímto probrodí do kategorií B až C), viděl jsem většinu filmů z "vlny hudebních biografií" a osobnosti a období na které se zde naráží mi nejsou neznámé. Občas to bylo až moc "ujeté", ale i tak ty dvě hodinky příjemně utekly. (22.04.2008)

Scenár - Judd Apatow, to značí, že to nemôže byť zlé, ani nie je...Tvrdý humor, na mušku padli všetci Johnny Cash, Bob Dylan, raperi a dokonca aj Beatles (vo filme excelentný Paul Rudd, Jack Black, Justin Long), skvelá komédia, humor bol vynikajúci - nič nie je lepšie ako súboj mačetami :D, lepšie ako väčšina amerických komédií čo teraz vznikli... P.S. Škoda, že Patrick Duffy nebol vo filme...v traileri to bolo skvelé (05.09.2008)

U prvoplánové parodie na životopisná dramata muzikantů byste nečekali, že bude hudební vložka tak kvalitní a chytlavá. Hlavně ústřední Walk Hard nebo Guilty as Charged jsou pecky a přímo z nich čiší legendární Cash. JCR byl pro mě vždycky až ten další a třeba Ferrella, se kterým si je typově nejpodobnější mám o něco radši. Každopádně tady hrozně mile překvapil, i když mě primárně nalákala Jenna Fischer. (16.10.2020)

Filmovy zazitek, snadno srovnatelny s Forestem Gumpem. Pribeh cloveka, ktery byl soucasti sveta a dost casto ho i zasadne menil, hlavne tedy menil svet hudebni. Pres vsechny hudebni styly (vicemene), sledujeme zivotni pribeh deweyho Coxe, muzikanta. Tvurci zparodovali vsechny dulezite udalosti (nejen) hudebniho prumyslu s nadhledem a vtipem a vysledek je film, ktery musite videt a ktery se vam musi libit, a jestli ne, tak vas preseknu macetou. Skvelej Reilly, ktery pokud ted nebude uctivan jako Hanks po Gumpovi, by mel zmenit agenta. (02.04.2008)

"Dewey Cox" je v podstatě klasický životopisný film o muzikantovy, který začínal z ničeho, dostal se na vrchol, aby z něj pořádně spadl, rozmlátil si hubu, poznal, že to nejdůležitější rodina a objevil další hodnoty, aby se pak na sklonku života vrátil ke kytaře a znovu si zahrál svůj oblíbený styl, který je v podstatě folk rock. J. C. Reilly dokazuje, že je v něm dobrý komický potenciál, stejně jako dokazuje i vážnější nuance - například "Bůh masakru". Film nijak nevybočuje ze základního stylu životopisných hudebních filmů, ale snaží se dění oživit humorem, který je někdy trapný, někdy nudný, ale mnohdy pak skutečně vtipný. Nejvíc se do paměti vryje asi přepůlení mačetou, které už možná nepůjde pořádně sešít. Ve filmu se vystřídá neskutečné množství dobrých i špatných komiků, ale je hlavně oslavou hudby a všech jejích historických období a velkých osobností, které se zrodily za zvuků kytarových riffů, ale i v oblaku marihuanového kouře. Tenhle byznys není vždy laskavý, krásný, je drsný a můžete padnout na skutečné dno. Ale v životě musíte jít tvrdě - "Walk Hard". Judd Apatow dokazuje, že komedie je jeho řemeslo a že se vtipy nemusí opakovat, ale je možné přijít s novými. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/05/kung-fu-dewey-cox-zkrocena-hora-12-opic.html (18.02.2013)