Zkažená mládež

Realita je občas opravdu hodně krutá, kdo nezažil šikanu nepochopí, kdo ano, rozhodně mi dá za pravdu. Klass možná přehání, ale přehání záměrně, aby ukázal, že dojít k tomuhle už je jen kousek cesty, která pro někoho může trvat věčnost a pro druhého jen pár minut. Šikana je ale pojem, který se snaží vymítit školský systém, tak dlouho jako je pomalu sám na světě. Nejhorší je, že povyšování je asi tak na ráně jako shazování druhého před ostatními. Je těžké potom právě na tento film koukat, když je to vlastně nechutné, zlé, odporné a bohužel nedojde k ničemu dobrému, k ničemu protože člověk má prakticky dvě možnosti. Buď tomu vzdorovat, zdravě a hrdě, nebo podlehnout a pak už je konec. Pak už jen čeká a čeká, až mu rupne v bedně a dál otom radši ani nechci přemýšlet. Vidím takhle první film z Estonska a jsem hodně překvapen jak slušný film dokázali natočit. Není to žádná radost, ale je to krutá realita, která se musí vidět. Možná tomu, který šikanuje do života něco dá, ale rozhodně ho jen tak nepoučí, i když by opravdu chtěl. Už jen tím jak přehání, ne teda šikanou, ale chováním žáků, chováním celé třídy. Ta šikana je tam až jednoduše průhledná, že ostatní nejednají, jen tupě sledují, a to mi tam rozhodně nesedělo. Jinak je to hodně silný příběh, který ale chvíle po zkouknutí spíše znechutí než zpříjemní. Je to prostě realita a nikdo neřekl, že realita je příjemná. (19.08.2008)

Klass je opravdu nádherný klíč k uchopení tragédie v Columbine. A nejen to... nabízí tři roviny. První je klasická dělba společnosti mezi slabé a silné jedince podle opakujících se archetypů Junga přes celou historii lidstva. Druhá rovina se týká mlčení, tichého souhlasu a nemožnosti vzdorování násilí, což vede k šikaně (plynoucí ze zvířeckosti teens a dětí, kteří už mají racionální úvahu, ale neprojevují empatii) a což nezřídka kdy končí masovou vraždu. Čo Sung-hu popravil v areálu technické univerzity v americké Virginii 32 lidí. Robert Steinhäuser zavraždil na gymnázium Johanna Gutenberga šestnáct lidí. Eric Harris a Dylan Klebold postříleli třináct lidí. Proč? Klass na tohle v řádcích i mezi nimi odpovídá. No a třetí rovina se týká antisemitismu, diaspor, lynčování... což později přerůstá do Konečné řešení židovské otázky, nebo genocidu v Srebrenici. Pokud je tedy na začátku tohoto filmu řečeno, že je to podle skutečné události – není to za A, pravda (v dějinách Estonska se nic takového nestalo) a za B, to souvisí s tím, že jde zkrátka o průřez všemi tragédiemi, který se kde udály. Režisér Raag zaslouží vyznamenání za to, jak umně pořešil absolutní puzzle všech filmařů, kterak verglovat kamerou a rázem zalomením scény opustit hrátky s formou a explodovat v sugestivním líčení. Je zvláštní, že tak neskutečně silný filmy točí pouze ve Skandinávii a v okolních periferiích – v zemích vydestilovaných z Counter-Strikeu, vodky a melancholický deprese. Klass má mega drive od začátku do konce a 85% filmů, co se honosí zařazením „drama“, by při pohledu na něj měly projevit dostatek mravopočestnosti, zabloudit do stroje času a odfrčet z naší reality. (27.12.2007)

Drsný, poutavý a chvílemi neskutečně absurdní film. Rozumím pojmům jako šikana atd, ale to co se dělo v této třídě je stěží uvěřitelné co se týče chování dívčího osazenstva. Pochopím když se s jakýmsi frajerským kingem třídy svezou slabší jedinci z řad kluků, ale že se k těmto idiotům přidávají ještě i dívky. To už zústává rozum stát. Navíc když spolužačka a holka hlavního hrdiny, který jako jediný vystavuje Stopku tomuto nesmyslnému ponižování, se raději se svým přítelem rozejde a ani na moment mu v jeho boji není oporou. Tento boj není přitom nikdy marný! Nevím jací středoškoláci chodí v Estonsku do školy, ale nevěřím že až tak krutá šikana je dlouhodobě možná na zdánlivě normální škole. Filmu vládne perfektní hudba, skvělé poutavé scény a ultimátní nevyhnutelný konec. Ale prostě některé nelogičnosti mi vadily. Film ale respektuju. PS: jsem klukem z vesnice a těmto městským estonským frajerům bych nejraději rozbíjel huby celej den. (16.10.2009)

Čtyři jen za to, že snímek svým způsobem opravdu může v několika případech ovlivnit šikanu na škole (která tu vždy byla, je, a bude). Dost tomu věřím a snílek nejsem. Představuji si, jak se na tento film ty rádobydrsné děti týrající své slabší spolužáky s posměchem a jiskřičkou v očích dívají, pak před koncem se jim u specifické scény udělá nevolno a možná se zastydí, a na samotném konci snímku jen civí s otevřenou pusou. A zamyslí se. To stačí. V tomto má Klass velké plus. Jinak mne ale velice zaráží údernost, spiknutí celé třídy proti dvěma hlavním obětem a hlavně nereálná zvířeckost ubližujících. Sám jsem se s něčím podobným setkal (jako nemálo lidí) - a přiznám, že na obou stranách barikády - a o dalších mnoha případech jsem četl, ale zde zrežírovaná agresivita byla přehnaná, dementní a fatální. Co mne zaskočilo je například absolutní nezájem ze strany dívek ve třídě. Takové ignorantské chování je snad ještě horší, než samotné ubližování a vysmívání se šikanovaným, a filmu jsem tedy neuvěřil, že se proti dění ohradila jedna jediná dívčina, a i ta nakonec umlkla. Mám-li si zkusit představit, že se toto opravdu může stát v tak vyhrocené formě jako v tomto estonském dramatu, pak to musí být opravdu nejextrémnější varianta šikany. Jenže co vlastně znamená šikana? Deviantní choutky dokázat si, že jsem silnější? Že jsem tak hloupý? Nebudu se dál vyjadřovat, protože mi jinak nedá odpoutat se od osobního zaujetí vůči problému, ale jedno vím jistě: Klass jako výchovný prostředek boduje, ovšem jako dramatický snímek nenechá jedno obočí nepozvednuté. (25.08.2009)

Joosep je neustále šikanovaný svojimi spolužiakmi. Spočiatku odmeraný Kaspar sa taktiež zabáva na jeho účet. Nakoľko si odstupom času začína uvedomovať svoje správanie, postaví sa na stranu bezbranného Joosepa. Jeho rozhodnutie spúšťa sled udalostí, ktoré navždy zmenia dejiny Estónska. Film podľa skutočnosti. Veľmi slušná depresívna dráma na uvoľnené popoludnie. Pokiaľ si chcete pokaziť deň, nech sa páči. (07.04.2014)