Zkažená mládež

Šikana - každý to slova slyšel, 90 % procent lidí se s ní setkalo ať už v jakékoliv formě. Ilmar Raag nám podává krutou sondu do estonské školy, kde se celá třída vzbouřila proti jednomu chlapci jménem Joosep, který se stal terčem nejdříve žertů a poté neúprostné šikany. I když je od začátku jasné kam snímek směřuje, tak se jedná o velký fimlový zážitek, který ve vás zanechá velmi hluboký vnitřní pocit a donutí k zamyšlení ty, kteří podobné věci dělali či dokonce dělají. Člověku se ani nechce věřit, že příběh je založen na skutečných událostech......... Tohle by se mělo povinně pouštět na základních školách, aby každý viděl, kam až může šikana dospět.......... (12.03.2008)

Kolik šikany se dá snést než se začne střílet? V mém případě stačí jeden urážlivý pohled a mé kolty nekompromisně promluví. Jenže já jsem vyrovnaný jedinec a Joosep s Kasparem k tomu teprve musí dojít. Jejich cesta trvá na můj vkus příliš dlouho, je plná těžce stravitelného ponížení, ale finále bylo balzámem pro mou duši. Jak já bych si rád do těch značkových pitomců zastřílel. (09.10.2015)

Jsi alfa samec posedlý touhou ovládat své okolí, nesneseš odpor, odlišnost a známky slabosti nelítostně trestáš veřejným ponižováním vybraného subjektu? Tak by ses jednoho dne mohl stát smutným hrdinou filmu, který v závěru bude vyděšeně koukat do hlavně revolveru a milióny diváků na celém světě si budou říkat, že tak rychlá smrt je pro zmrda tvého ražení až příliš milosrdná! Chování pubertálního stáda pod vedením třídního "borce" bylo bohužel nepříjemně realistické a člověk se tak nemůže konejšit větou "byl to jen film". Krutost některých jedinců a neschopnost většiny ostatních rozeznat špatnost jednání a čelit jí, to je běžná realita nejen na školách, ovšem právě tam a v tomto nedospělém věku jsou outsideři nejzranitelnější a stádo nejsnadněji manipulovatelné. A lepší to nebude, dokud rodiče nevtlučou do svých namachrovaných potomků nějakou tu empatii, ono prosté: "nečiň jiným, co nechceš, aby činili Tobě". Hnusný film, už ho nechci nikdy znovu vidět. 75% A dodatek (spoiler) k oné velmi nepříjemné scéně před závěrem: nevěřím, že by tyran nůž použil při natáčení na mobil a před tolika svědky, tudíž ani nevěřím, že by se do té doby celkem drsný chlapec nechal zlomit a udělal "to". (22.06.2010)

Šikana. Novodobý trend známý také jako dětská hra na šest. Každý se s ní setkal, ve škole, v zaměstnání nebo jen prostě na ulici, ať už s verbální či neverbální. Setkal. Je tady a už nikdy neodejde - to se nám snažil naznačit estonský režisér, který natočil film o násilí na jedné střední škole a přes noc se z toho stalo něco mega. Studenti jak z jiného světa, hlavní agresor by na českých školách byl ten, který by pravidělne dostával, arijský poskok jak by smet! ...Opravdu normální byli jenom Joosep a Kaspar. A na konci, když jeden z nich míří na vysokou černovlásku, jsem si říkal - "sejmi tu děvku, sejmi tu děvku"... (20.04.2008)

Ano, postavy se chovají nelogicky, nepříjemně, k nikomu z nich si pravděpodobně nevytvoříte sympatie, možná s výjimkou Kaspara, ale chování všech bylo prostě nadmíru reálné. Lidé, zvlášť v pubertálním věku, jsou často hloupá, manipulativní, stádní, bezempatická, agresivní stvoření, co v těchto situacích jednají téměř výhradně pudově. Čtu tady, že není možné, aby šikanovala celá třída. Já říkám, že je to velmi možné. Často jsou organizátory jeden, dva, tři žáci. Zbytek je ze strachu a stádnosti podporuje, tiše i nahlas. Skoro horší, než ono aktivní šikanování, mi přišla reakce dívek, které jakoby s tím nesouhlasily, avšak všemu se smály a tím vlastně dávaly všemu souhlas. Zamrazilo mě, když jsem si vzpomněl, že to samé jsem víceméně dělal taky, když jsem náhodou nebyl terčem já. A se mnou všichni ostatní. Kdybych se stejnými reakcemi na šikanu nesetkal sám, filmu bych to určitě vyčetl, takhle ale nemůžu. Postava They byla rovněž zajímavým charakterem. Dívka, která při prvním náznaku toho, že její chlapec nezapadá do kolektivu a potřeboval by pomoc, se od něj nejdříve distancuje, pak ho zapře. To je také velmi typické. Nepříjemným aspektem filmu byla téměř nepřetržitá chyba v komunikaci v podstatě všech zúčastněných. Ať už ve vztahu syn X rodiče, učitelka X žáci, Kaspar X Thea, žáci X žáci...měl jsem pocit (těžko říct, jestli oprávněný), že bych to já všechno dokázal vyřešit slovy, a proto mě tenhle aspekt na filmu hrozně štval, ale i ten je prostě reálný. Šikanové děti se to bojí komukoliv říct. Samotný konec jsem očekával a je vidět, že i takové jednání může být velice pochopitelné, pokud člověk zná všechen kontext. Že jsem vůbec nezmínil formální stránku? To jsou holt ty filmy, kde je obsah tak silný, že všechno ostatní zastíní... (10.08.2009)