Hobit: Neočekávaná cesta

"Je to veľký čarodejník, alebo je ako vy?" Niektoré scény dokonalé, intenzívne, mrazivé, výborné a úžasné. Spev trpaslíkov, prenasledovanie v podzemných baniach (povedal niekto Moria?), dojemné finále, kedy družina vezme Bilba konečne na milosť. Skvelý Ian McKellen, akceptovateľný Martin Freeman. Parádne temný vodca bandy, Thorin. Návrat "starých" postáv síce samoúčelný (Galadriel, Saruman...), ale prečo nie, rád som ich po Návrate kráľa znova videl. Bohužiaľ, nejde o to, že film je dlhý a že obsahuje veľa dialógov. Naopak, koľkokrát je Jackon silnejší v dialógoch, než v trikových momentoch (a že ich tu je). No a práve to je asi najúhlavnejší nepriateľ Neočakávanej cesty:  triviálne počítačové scény, ktoré sú po technickej stránke OK, ale sú strašne dlhé a nudia (Gloch, bojujúce skaly, trolovia). Paradoxne, hoci to má sto hodín (dobre, 169 minút), tvorcovia nedokážu adekvátne predstaviť členov družiny. 5 - 6 je výrazných, ale zvyšok tvorí anonymná masa (miestami až trápna: týpek s prakom wtf). Peter si nedokázal ustrážiť ani logické kiksy (hlučne táboriaca skupina trpaslíkov pár metrov od trolov, ale ani jedna zo skupín o sebe nevie?) a nadväznosť na "pôvodnú" trilógiu (Gandalf sa predsa až v Spoločenstve Prsteňa dozvedel o Sarumanovej zrade a bol z nej totálne šokovaný, no pritom už v Neočakávanej ceste je náznak toho, že ju tušil, tak ako to teda bolo?). Cinemax TN 2012 (21.11.2016)

Dřív nežli vzejde světlo dne, přes horstvo, jež se v mlze pne, jdem do hlubin, kde vládne stín, pro svoje zlato ztracené. Peter Jackson se vrátil do Středozemě a daroval mi srdcovku, která mě dojímá od prvního "Dear Frodo". Ne, opravdu nebudu jeden z těch, kteří Hobitovi vyčítají přílišnou pohádkovost proti slavnějšímu pokračování, aby jedním dechem dodali, jak je protivné, že je s ním dějove, obrazově a všelijak spjatý nebo mu podobný. Knižní Hobit je hříčka plná fantazie, nápadů a tajuplných náznaků toho, co se v dalekých končinách děje nebo za čas dít bude. K hollywoodské adaptaci ale stvořen nebyl a přestože mohl nabídnout humor a dobrodružství, chtělo to ještě nějaký faktor navíc. Kombinací s Dodatky Pána Prstenů nebo Nedokončenými příběhy se právě tenhle faktor dostavil. Výsledkem je splnění mých čtenářských snů, konec několikaletého doufání a čekání a hlavně příběh tří hrdinů. Strážce Středozemě, zatvrzelého trpasličího vůdce a malého hobita, který vyběhnul bez kapesníku, aby prožil největší dobrodružství svého života. (22.12.2012)

"Nastavený čas" ve Středozemi, jinak o tomhle filmu nedokážu uvažovat. Prequel k něčemu, co prequel nepotřebuje, film, který těžko hledá tempo, film, který nedokáže setřást přízrak až příliš snaživé nápodoby Prstenové trilogie, film, jehož postavy navzdory bezmála třem hodinám působí na konci jako Bilbo, Gandalf, Thorin a buclatá banda blekotajících vousačů v závěsu (nejsem si navíc celkem jistý, zda se vydařil krok s pasováním Thorina na pozici Aragorna). Jackson mi od Návratu krále přijde ztracený v pastelech vyvanuté imaginace - po třetím slunce západu / východu nepochybuju o tom, že co bylo v případě původní trilogie "krásné a epické", je tady spíš samoúčelné a kýčovité (to platí i pro ubíjející průlety, které nás mají utvrdit, "že už je to zase tady a je to velký jako skřetí lalok"). Přesto nejsem nijak závratně zklamaný. Dílem proto, že jsem nečekal nic jiného. Dílem proto, že Tolkienově předloze mocné zahuštění "přídavkovými" liniemi zvlášť neublížilo, i když nejlepší momenty jsou pro mě stejně totožné s těmi knižními (hádanky ve tmě, Píseň Durinova lidu). V něčem je to zrcadlový odraz Společenstva (třeba kompozice: historický "bitevní" úvod // expozice v Kraji // diplomatická mezihra v Roklince // akční šlamastyka v hlubinách, ale těch souvislostí je tu víc), v něčem je to jeho opak (zatímco Společenstvo krátilo a dynamizovalo, Hobit spíš natahuje a retarduje retrospektivami a vysvětlivkami). Nemůžu se zbavit dojmu, že původní trilogie vypadala díky menšímu podílu digitálních doplňků o poznání "filmověji" a díky tomu fungovala i jako"dobré epické divadlo". Hobit mi tenhle pocit nedopřál ani při velebných promluvách v Roklince. Ne, rozhodně nejsem otrávený, ale pokud jsem napjatě čekal, zda mělo rozdělení filmu na tři části valný smysl, nemám po dnešku o nic větší důvod říci ANO. Hodnocení platí 3D verzi s dabingem a vznáší se "kousíček" nad třemi hvězdami. Ale jen kousíček. Edit: ani originální verze mě nepřesvědčila. Pro mě ten film mezi poetickým úvodem a akčním finále obsahuje strašnou spoustu dramaticky inscenované hlušiny, která mě ani na moment nevtáhla do hloubky tak jako libovolná (vystřižená) scéna Společenstva. Šíři to má, tak jsem zvědavý, zda to všechny ty dialogické retardace a naznačené linie později zúročí. (11.12.2012)

Nikdo mi nenamluví, že rozdělení Tolkienova Hobita na tři díly je opodstatněné. Každou druhou scénu (třeba úvodní příchod trpaslíků do Bilbova obydlí) byste mohli bez ztráty jakékoliv výpovědní hodnoty zkrátit na třetinu a řada zápletek (mytologické vsuvky, souboj skalních obrů) by ve filmu jako takovém nemusela být vůbec. Takhle je to jen nastavovaná pohádka plná digitálních efektů, ne vždy fungujících vtipů, deus ex machina momentů a postav, ke kterým si narozdíl od hrdinů ze Společenstva prstenu nevytvoříte žádný vztah (a vlastně ani netušíte, jak se dvě třetiny z nich jmenují). Ne, první díl Hobita není špatný film, jen si člověk při srovnání s původním Pánem prstenů ještě více uvědomí, jak prostoduchý a natahovaný tenhle první díl nové Jacksonovy trilogie je. A narozdíl od Společenstva prstenu nemám žádné nutkání podívat se na něj v budoucnu znovu. (16.12.2012)

Tušil jsem, že divní lidé, kteří se ve volném čase převlékají do trpasličího / skřetího / elfího oděvu a srandovně spolu zápasí po lukách a lesích, budou z Hobita nadšení, ať bude kvalita filmu jakákoli, takže jsem bral 86% hodnocení s rezervou a do kina šel s přesvědčením, že mu tu potom nadělím dvě hvězdy a od plic si zanadávám. K takovému názoru mě vedla především očividná snaha studia rejžovat útlou knižní předlohu, co to půjde, matné trailery a především negativní zkušenost s post-lotrovskými Jacksonovými filmy - King Konga i Lovely Bones považuju z hlediska poměru cena/výkon ze skoro největší hrůzy, které v posledních letech Hollywood nabídl. No nestalo se tak, takže tyhle čtyři hvězdičky (70 %), byť rozhodně nesrším nadšením, lze považovat za příjemné překvapení. Hobit je příjemná podívaná. Úchvatné exteriéry, sympatická hlavní postava, povedené triky (většinou). Nic víc, nic míň. Dost škodí podivná rozkročenost mezi pohádkovostí knihy a snahou přiblížit se dospělému Pánovi prstenů. Funguje to na podobně nostalgické vlně jako letošní Expendables II - jenže tentokrát to zapůsobilo i na mne, protože Středozem mám, na rozdíl od tupých osmdesátkových akčňáků, docela rád. A asi budu jeden z mála, komu se víc líbila ta první "nudná" polovina, kde si postavy jen povídají a divák si v poklidu může vychutnávat atmosféru Kraje a Hobitína (i z lotrovské trilogie mám nejradši začátek Společenstva). Druhá polovina pak totiž i přes pěkně provedenou akci představuje esenci toho, proč všeobecně nemám rád žánr fantasy jako takový. A proč ho občas posměšně nazývám parodií na sci-fi. Když se kladní hrdinové dostanou do potíží, vždycky je díky pružným pravidlům fantasy světů může vysvobodit nějaká spásná deus-ex-machina ptákovina. V případě závěru Hobita doslova. 70 % PS: Pokud film někdy zhlédnu podruhé, budu se bavit asi hlavně tím, že se pokusím spočítat, kolikrát nějaká z postav zakřičí "Run!" A pokusím se zapamatovat si jednotlivé trpaslíky i jinak než podle barvy vlasů a vousů. (13.12.2012)